Evropská unie může sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu výrazně přitvrdit

Evropská unie může sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu výrazně přitvrdit. Na dnešní tiskové konferenci to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Možné embargo na dovoz energetických surovin z Ruska ale nepodpořil kvůli vysoké energetické závislosti Německa na Rusku. Dodal, že Německo chce být na Rusku co nejdříve nezávislé.

Uplynulé týdny od počátku invaze podle Habecka ukázaly, jak daleko může Evropská unie v odvetných opatřeních zajít. "Osobně jsem přesvědčen, že může zajít mnohem dále," řekl Habeck, který tento týden očekává od unie nový balík sankcí. Doplnil, že již přijatá opatření se ukázala jako účinná.

Německo nicméně odmítá embargo. "Mnohokrát jsem řekl, že tvrdě pracujeme na snížení naší energetické závislosti na Rusku," řekl Habeck. Uvedl, že Německo je na tom jinak než jiné evropské země, neboť příliš spoléhalo na zásobování fosilními energetickými surovinami z Ruska.

"Nejdříve se chceme zbavit závislosti na ruských fosilních palivech, pak i na fosilních palivech obecně," řekl Habeck.

"Každý den pracujeme na tom, abychom připravili podmínky k embargu a postupovali k němu. To je podle vlády a také podle mě ta nejlepší cesta, která (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi každý den škodí," uvedl Habeck o postupném snižování závislosti. O takovém postupu v neděli v televizi ARD hovořil spolupředseda sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil. "Každý den o kousek utahujeme kohoutek s plynem," řekl Klingbeil. Dodal, že v případě okamžitého embarga by Německo muselo čelit následkům, které by podle něj měly dopad nejen na německý průmysl, ale také jednotu německé společnosti.

Habeck v březnu oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V případě plynu dnes uvedl, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent. Dodal ale, že plyn je klíčovým zdrojem pro německý průmysl a vytápění, protože jen z 15 procent se používá k výrobě elektrické energie.

Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) sankce

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK

Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy