EU nehodlá odvolávat rodiny diplomatů z Ukrajiny, USA a Británie některé pracovníky stahují

Evropská unie nehodlá odvolávat rodiny diplomatů z Ukrajiny, u jejíchž hranic je stále připravena k akci ruská armáda. Sedmadvacítka zatím nevidí důvod pro jejich stažení, které v neděli oznámily Spojené státy. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož pokračují vyjednávání mezi Washingtonem a Moskvou. O jejich posledním vývoji bude dnes evropské spojence informovat americký ministr zahraničí Antony Blinken.

USA kvůli obavám z hrozící ruské invaze nařídily odjezd všem rodinám zaměstnanců velvyslanectví v Kyjevě a povolily rovněž odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. EU podle Borrella prozatím krok Washingtonu kopírovat nebude. "Nemyslím, že bychom museli opustit Ukrajinu a odejít. Ale možná bude mít ministr Blinken více informací, o které se s námi podělí," řekl před jednáním novinářům v Bruselu Borrell.

Blinken se k zástupcům vlád evropské sedmadvacítky připojí na dálku a seznámí je mimo jiné s výsledkem pátečního jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Blinken po něm uvedl, že Washington je připraven písemně odpovědět na ruské požadavky, když Moskva zareaguje na obavy Západu týkající se Ukrajiny, u jejíchž hranic má Rusko na 100.000 vojáků a těžkou techniku.

Diplomaté očekávají, že ministři dnes potvrdí svůj záměr reagovat na případný ruský vpád do sousední země tvrdými ekonomickými sankcemi, o jejich konkrétní podobě se však bavit nebudou.

USA a Británie stahují některé pracovníky svých velvyslanectví na Ukrajině

Spojené státy nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Americké ministerstvo zahraničí rovněž povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků z Ukrajiny. Podle televize BBC začala zaměstnance svého zastupitelského úřadu v Kyjevě stahovat rovněž Británie, odejde jich asi polovina. Evropská unie se k podobnému kroku zatím nechystá, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajina označila rozhodnutí USA za předčasné a přehnané.

Americké ministerstvo zdůraznilo, že americké velvyslanectví v Kyjevě zůstává nadále otevřené a že oznámení neznamená evakuaci. Krok byl zvažován již nějakou dobu a není známkou zeslabení americké podpory Ukrajiny, konstatovalo ministerstvo. Britské úřady pak uvedly, že neví o žádné konkrétní hrozbě, na zastupitelském úřadu nicméně zůstane jen asi polovina pracovníků.

EU podle Borrella prozatím krok Washingtonu kopírovat nebude. "Nemyslím, že bychom museli opustit Ukrajinu a odejít. Ale možná bude mít ministr (zahraničí USA Antony) Blinken více informací, o které se s námi podělí," řekl před jednáním ministrů zahraničí členských zemí EU v Bruselu. Blinken se k jejich diskusi má dnes připojit na dálku.

Ukrajina označila rozhodnutí USA za předčasné. Je to projev přílišné opatrnosti, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko podle serveru RBK Ukrajina. Poznamenal, že Ukrajina respektuje právo států zajistit bezpečnost svých diplomatických misí, ale bezpečnostní situace na Ukrajině se podle něj v poslední době nijak dramaticky nezměnila. "Hrozba nových vln ruské agrese je konstantní od roku 2014, hromadění ruských vojsk u státní hranice začalo už v dubnu loňského roku," podotkl Nikolenko.

Podle Washingtonu by kvůli pokračující hrozbě ruské vojenské akce měli zvážit odchod také všichni američtí občané pobývající na Ukrajině. "Bezpečnostní situace, zvlášť podél ukrajinských hranic, na Ruskem okupovaném Krymu a na Ruskem kontrolovaném východě Ukrajiny, je nepředvídatelná a může se rychle zhoršit," napsalo americké ministerstvo v prohlášení.

"Američtí občané na Ukrajině by si měli být vědomi toho, že ruská vojenská operace kdekoli na ukrajinském území by vážně ovlivnila schopnost amerického velvyslanectví poskytovat konzulární služby, včetně pomoci americkým občanům při odjezdu z Ukrajiny," varovalo ministerstvo.

Velvyslanectví USA v Bělorusku rovněž vyzvalo americké občany ke zvýšené ostražitosti a opatrnosti kvůli politickému a vojenskému napětí v regionu. "Stále se objevují poplašné zprávy o další neobvyklé ruské vojenské aktivitě poblíž ukrajinských hranic, včetně hranic s Běloruskem," upozornila ambasáda ve sdělení zveřejněném na svém webu. "Občanům USA se doporučuje, aby se vyhýbali demonstracím a pravidelně kontrolovali možné plány pro odjezd v případě mimořádné situace,“ dodalo velvyslanectví.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajina

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 59 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 9 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy