Evropský islám? Nic nového, uvádí odborník. Varuje před chybným přístupem

NÁZOR - Pojem "kontraproduktivní" lze definovat jako něco, co vede k opačným výsledkům, než jsou zamýšleny, vysvětluje v komentáři pro server Politico arabista H. A. Hellyer. Analytik z think tanku Carnegie Endowment for International Peace takto vnímá i výzvu předsedy Evropské rady Charlese Michela, aby vznikl evropský institut pro výchovu imámů.

Optimismus i obavy

Vznik a rozvoj muslimské instituce náboženské autority v Evropě není podle analytika ničím nepřijatelným, jelikož jde o model, který je v muslimských komunitách po celém světě historicky přítomný. Čínští muslimové například rozvíjeli vlastní instituce, když islám v 8. století pronikl do Číny, semináře islámského učení na Malajském souostroví jsou vyhlášené již několik století, známé jsou také někdejší osmanské náboženské školy - medresy - či islámské instituty v jižní Africe, připomíná Hellyer. Dodává, že tam, kde muslimové žijí, zakládají vlastní vzdělávací instituce.

Michelův návrh ovšem může tento proces zásadně narušit, obává se autor komentáře. Za problém považuje aktuální diskurs, který je odsouzen k nezdaru a zřejmě povede k výraznému zbrzdění a možná nenapravitelně celý záměr poškodí. "Strávil jsem téměř 20 let výzkumem muslimských evropských komunit. To, co jsem zjistil, nabízí velký důvod k optimismu, ale také značný důvod k obavám, pokud jde o to, jak se k nim přistupuje," píše odborník.

Optimismus čerpá Hellyer toho, že se mu nepotvrdilo podezření mnohých, že v evropské muslimské komunitě neexistuje snaha o přejímání místních specifik. Existuje a pochází zdola, navíc působí instituce jako Cambridge Muslim College, které vzdělávají absolventy jiných islámských seminářů a poskytují jim dodatečný vhled do kontextu, upozorňuje analytik. Sám přednáší v rámci jednoho z univerzitních programů, s nímž přišli evropští muslimové.

Západní muslimové se o svém náboženství učí v mnoha seminářích a institucích po celé EU, část z nich sice odchází studovat do zahraničí, například do Turecka, Egypta, Maroka, Indonésie či Jordánska, ale plně si uvědomují, že po návratu musí nabyté znalosti zasadit do evropského kontextu, ujišťuje autor komentáře. Přiznává, že v tomto existují jisté rezervy, především ve financování institucí zakládaných "zdola", které sice existují, ale často nemají přístup ke státním prostředkům vyjma "podpory proti extremismu" a musí spoléhat na charitativní příspěvky.     

Za důvod k obavám naopak Hellyer považuje především to, že zapojení státu do indigenizace muslimů je až příliš často pouze součástí širší strategie boje s extremismem a terorismem. "To možná dává smysl některým částem politického establishmentu, ale je zcela kontraproduktivní, pokud jde o muslimské komunity, na které snaha cílí," varuje expert. Vysvětluje, že nikdo nestojí o to být kontaktován, protože je považován za "problém", "potíž", která přišla "odjinud".

Evropský islám není nový

Evropští muslimové chtějí být přijímáni jako integrální součást společnosti, ve které žijí, a stojí o pomoc, která je má pozvednout, nikoliv o pomoc odrážející strach establishmentu z této komunity, uvádí Hellyer. Soudí, že jakákoliv instituce pro výuku imámů založená na pozadí boje s extremismem riskuje, že bude kontraproduktivní, ačkoliv je sama o sobě skvělou myšlenkou.

Muslimské komunity v takovém případě nebudou stát vnímat jako někoho, kdo se snaží pomoci, ale spíše jako sociálního inženýra, který je ovlivňuje nepřijatelným způsobem, který neuplatňuje vůči jiným komunitám a náboženstvím, konstatuje autor komentáře. Dodává, že to nejlepší, co mohou evropští politici učinit ohledně podobných institucí, je vyvarovat se spojování diskuze o nich s bojem proti extremismu.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Absolventi uvedených institucí sice mohou z pohledu evropských úřadů činit dobrou službu, ale komunity, ve kterým mají působit a které mají ovlivňovat, je nebudou vnímat jako důvěryhodné a brát je vážně, obává se expert. Varuje, že celý proces indigenizace muslimů by se mohl stát podezřelým a byl by nevyhnutelně spojován s bezpečnostními a protiextremistickými narativy, nikoliv s pěstováním lokální podoby islámu v Evropě.

V důsledku toho by veškeré snahy o indigenizaci, včetně těch nezávislých, mohly být orámovány jako cosi, co jde proti zájmu muslimských komunit, upozorňuje Hellyer. Míní, že vytvoření instituce "shora" může prohloubit, nikoliv odstranit "separatismus" muslimských komunit, před kterým nedávno varoval - podle autora komentáře neoprávněně - francouzský prezident Emmanuel Macron.  

"Příběh evropského islámu není nový. Je starý 14 století a má kořeny napříč kontinentem," píše analytik. Dodává, že stávající doba má vlastní specifika a výzvy, ale evropští muslimové nejsou tabula rasa, mají zkušenosti předchozích generací, ať již jde o muslimské komunity na Balkáně, muslimy ve Španělsku znovuobjevující své kořeny v muslimské Andalusii, čerstvé konvertity nebo generace potomků přistěhovalců z posledních desetiletí.

Všechny uvedené skupiny jsou dle odborníka součástí příběhu evropského islámu, který představuje bohaté dědictví, na kterém evropští muslimové mohou stavět. Měli bychom proto podpořit organický proces postupného poznávání a odkrývání tohoto pozadí, nikoliv jej potlačovat bezpečnostními opatřeními, nabádá Hellyer. Domnívá se, že nesprávný postup pouze zaseje pocit marginalizace a otevře dveře cizímu vlivu, kterému chceme bránit.    

Související

Více souvisejících

Muslimové islám Francie

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 41 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy