NÁZOR - Koronavirová krize je symetrickým šokem, konstatuje Megan Greeneová v komentáři pro server Politico. Ekonomka působící na Harvard Kennedy School poukazuje, že některé země sice vykazují větší počet obětí než jiné, žádná ale nebude ušetřena dopadů uzavření obchodů a dalších opatření, která mají dostat epidemii pod kontrolu.
Dopad je ničivý
Zotavení ovšem bude zřejmě odlišné a jednotlivé země se z krize dostanou různým tempem, s ohledem na strukturu svých ekonomik a finanční podporu, kterou mohou poskytnout pracovníkům a firmám během aktuálního propadu, očekává ekonomka. Platí to podle ní především o eurozóně, kde bude prohlouben rozdíl mezi severem a jihem.
"Při tolika nezodpovězených otázkách o epidemii je jedinou jistotou, že její ekonomický dopad je již ničivý," píše Greeneová. Upozorňuje, že eurozóna nevstoupila do krize na pevných nohou a v posledním čtvrtletí roku 2019 rostla jen o 0,1 % ve srovnání s předchozím kvartálem.
První letošní čtvrtletí bylo mnohem horší a HDP eurozóny se díky uzavírání ekonomik ve snaze zadržet koronavirus propadlo o 3,8 %, poukazuje odbornice. Dodává, že podle odhadů Evropské komise se hospodářský výkon eurozóny propadne tento rok o 8 %, ale příští rok vykáže šestiprocentní růst.
Francie a Itálie se technicky ocitly v recesi - jejich HDP klesal dvě čtvrtletí po sobě -, zatímco Španělsko zaznamenalo největší propad HDP od zavedení kvartálního měření v roce 1995, uvádí Greeneová. Doplňuje, že i země jako Švédsko, které nezavedlo striktní karanténu, či Česká republika, která byla epidemie velkého rozsahu víceméně ušetřena, očekávají letos šestiprocentní propad svých ekonomik.
Měsíční data ukazují ještě pochmurnější obraz, jelikož maloobchodní tržby se v důsledku uzavření většiny provozoven, k němuž v březnu došlo v eurozóně, meziměsíčně propadly o 11,2 % a německé továrny vykázaly rekordní meziměsíční propad výroby o 15,6 %, varuje ekonomka. Připomíná, že v dubnu poklesl index nákupních manažerů ve službách a výrobě na 13,5 bodu, což je nejnižší zaznamenaná hodnota.
Evropská komise sice předpokládá, že dojde k oživení ve tvaru V, to je však podle expertky v Evropě značně nejisté, jelikož mnoho malých podniků nevyhnutelně zkrachuje a navíc hrozí další vlny epidemie.
Nerovné podmínky
"Pak je zde fakt, že ne všechny země jsou stejně vybavené, aby se odrazily zpět," pokračuje Greeneová. Obává se, že s ohledem na dříve existující nerovnováhu v eurozóně bude oživení pomalejší na jihu Evropy.
Itálie a Španělsko, dvě nejrychleji a nejtvrději zasažené země eurozóny, potápí stupňující se veřejné zadlužení, které omezuje jejich schopnost poskytovat ekonomice stimuly, vysvětluje odbornice. Poukazuje, že Itálie dlužila v roce 2019 na 135 % svého HDP, Španělsko 96 %, zatímco Řecko, které sice jednalo rychle a omezilo dopady koronaviru, nadále trpí nejvyšší zadlužením z evropských zemí, které dosahuje 177 % HDP.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Pokud srovnáme situaci těchto států s Německem, kde se veřejný dluh pohybuje pod 60 % HDP a rozpočet je v přebytku, nepřekvapí, že tato země má mnohem větší manévrovací prostor, který se projevil v pomoci poskytované tamním firmám, uvádí ekonomka. Podotýká, že německá ekonomika tvoří 28 % eurozóny, ale hned 52 % veškeré dosavadní finanční pomoci na zmírnění dopadu protikoronavirových opatření bylo poskytnuto právě v Německu.
Dalším faktorem ovlivňujícím rychlost zotavení je podle expertky struktura ekonomiky jednotlivých zemí a ty státy, kde převažují malé a střední podniky, budou mít větší problém, jelikož tento typ podniků zpravidla nedokáže poskytnout bankám dostatečné záruky na úvěry.
"To je znovu špatná zpráva pro jih," deklaruje ekonomka. Konstatuje, že malé a střední podniky generují 67 % přidané hodnoty v Itálii, 63,5 % v Řecku a 61,3 % ve Španělsku, zatímco unijní průměr je 56 % a v Německu ještě o 2 % nižší.
Malé a střední firmy také zaměstnávají 88 % lidí v Řecku, 78,5 % v Itálii a 72 % ve Španělsku, přičemž průměr v EU je 67 % a v Německu jde o 64 %, nastiňuje Greeneová. Dodává,že jižní země jsou také závislé na tvrdě zasažených sektorech, které se budou zotavovat dlouho - turismu, cestování a pohostinství -, přičemž jen turismus tvoří 20 % HDP Řecka, 15 % HDP Španělska a 13 % HDP Itálie a Kypru.
Nedostatečná společná evropská odpověď na krizi znamená, že epidemie a její důsledky zřejmě dále posílí rozdělení eurozóny, protože dosavadní stimuly byly ponechány na národních vládách, jejichž dluhopisy pouze nakupuje Evropská centrální banka (ECB), aby zajistila, že jejich cena zůstane nízko, rekapituluje odbornice. Za problém považuje to, že ECB toto nemůže činit věčně, navíc za situace, kdy se dostává pod tlak německého ústavního soudu ohledně své politiky během předchozí krize eurozóny.
Nejen eurozóna bude čelit zhroucení ekonomické aktivity a kupícím se dluhům, avšak společná měna pro velmi rozdílné ekonomiky z ní činí unikum, deklaruje ekonomka. Dodává, že pandemie prohlubuje dřívější rozdíly mezi jihem a severem eurozóny a přináší podstatné riziko, že měnová unie směřuje k další dluhové krizi.
"Evropští politici tak možná opět budou muset volit mezi multilateralizací dluhů a přijetím rizika bohatších zemí za ty méně odolné, nebo dalším kolem záchranných balíků a bolestných úspor na jihu," uzavírá Greeneová.
Související
Dvořák se postavil ODS a jmenoval si zmocněnce pro přijetí eura
Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho
eurozóna , Ekonomická krize , EU (Evropská unie) , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 45 minutami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 1 hodinou
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 1 hodinou
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 2 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 3 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
Generální tajemník OSN António Guterres ve čtvrtek upozornil, že eskalující napětí ohledně války v Pásmu Gazy a útoku Íránu na Izrael může vyústit v "celoplošný regionální konflikt" na Blízkém východě.
Zdroj: Libor Novák