KOMENTÁŘ: Jak se bude vyvíjet EU po brexitu?

Brexit je důležitým milníkem britské historie a politiky stejně jako té unijní – na této skutečnosti se shodují politologové, politici a další analytici, ale i běžní občané ze všech koutů světa. Proces odchodu Spojeného království z unie ovlivňuje politické dění na obou stranách kanálu už od poloviny roku 2016, ne-li od roku 2015. Nelze však tvrdit, že je brexit jediným faktorem, který v současnosti ovlivňuje vývoj a směřování EU.

Na vývoj evropského bloku působí současně mnoho faktorů a procesů a při jejich sledování můžeme vytvářet různé scénáře možného vývoje EU po brexitu, které nám napomáhají k lepšímu pochopení a zhodnocení možností toho, co by se mohlo v blízké budoucnosti odehrát. Pro účely tohoto komentáře si dovolím přiblížit scénář, kterým se blíže zabývali i profesoři Ulrich Krotz a Joachim Schild. Bude se jednat o scénář EU pod hegemonií Německa a Francie.

Brexit nepochybně ovlivní dynamiku procesů a politik na evropském kontinentu, stejně tak bude odchod Spojeného království z unijního bloku působit i na jeho dosavadní uspořádání. V důsledku brexitu můžeme zcela jistě očekávat to, že se v Evropské unii změní rozložení moci mezi jednotlivými aktéry – pozice některých členských států v důsledku brexitu posílí, zatímco jiné země mohou o svoji dosavadní pozici přijít. Právě Německo a Francie by mohly v důsledku dopadů brexitu zažít obnovení jejich bilaterálního vztahu, který by stál v centru rozhodování o EU.

Hegemonie Německa a Francie

Německo a Francie jsou státy, které stály u evropské integrace od jejího samotného zrodu. Již od 50. let minulého století můžeme tyto hráče považovat za jakési tahouny evropského projektu, který se po válce začal na kontinentu utvářet. Současné Německo a Francie jsou státy ekonomicky silné, poměrně stabilní, zodpovědné, jedná se o členy společenství, které ostatní členské země považují za zcela klíčové a pro další spolupráci esenciální partnery. Vztah Německa a Francie můžeme označit za velice blízký, až speciální, což je právě tím faktorem, který činí jejich spojenectví na evropské půdě tak významným.  

Francie a Německo je v současné době možné považovat za epicentrum spolupráce unijních států, jsou to právě tyto státy, které řídí debaty na poli EU, které svými rozhodnutí působí na další aktéry v unijním systému a které tak do určité míry rozhodují o tom, jakým směrem se evropská integrace vyvíjí a vyvíjet bude. Je možné předpokládat, že po brexitu navíc dojde k dalšímu posílení a hlubšímu ukotvení tohoto bilaterálního vztahu, což může mít na EU jako takovou pozitivní dopady.

Mimo jiné by v rámci tohoto scénáře došlo k posílení evropské spolupráce, prohloubení integrace v určitých oblastech, které byly doposud blokovány Británií, nebo k navrácení občanské podpory v evropský projekt, který najednou získá mnohem silnější a jednotnější centrum – Paříž a Berlín. Od tohoto centra budou nadále vycházet téměř všechny iniciativy spolupráce, a to především v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Ta je totiž pro současnou EU zcela klíčovou doménou spolupráce jejich členských států. Bezpochyby by došlo i k posílení v oblastech ekonomiky a obchodu.

Co bychom mohli v rámci tohoto scénáře navíc nově pozorovat je posílení tzv. flixibilní integrace, kterou se Německo s Francií snaží prosazovat už několik let. V cestě této myšlence vždy stála Velká Británie, a proto se zdá, že by se idea flexibilní kooperace, založená na různých tempech a intenzitách přístupu členských států k integraci, mohla po brexitu konečně naplnit.

Scénář nicméně nabízí i stinné stránky, nejedná se v žádném případě o scénář ideální. Zcela určitě by s ním nesouhlasily státy menší velikosti, nebo státy, které stojí mimo některé oblasti spolupráce – například státy stojící mimo eurozónu, v rámci které by vztah sledovaných zemí značně posílil. Scénář hegemonie Německa a Francie po brexitu by se zcela jistě nemusel zamlouvat státům tzv. Visegrádské skupiny, mezi jejíž členy se řadí i Česká republika. Jedná se o státy, které měly až doposud ve Spojeném království partnera proti silnému Německu a Francii, která se vždy snažila o větší míru harmonizace mezi členskými zeměmi.

Jak jsem zmínila na začátku tohoto komentáře, brexit není a nebude jediným faktorem, který ovlivní budoucí směřování Evropské unie v nadcházejících letech. Mimo brexit bude důležité, jak se jednotlivé členské státy vypořádají se svými vnitropolitickými situacemi, jakým způsobem se bude postupovat v řešení unijních a dalších mezinárodních krizí a bude zcela klíčové i to, jaké podoby nabude vztah mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií po brexitu.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Francie Angela Merkelová Brexit Německo Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy