Komentář – V roce 2019 jsme na poli Evropské unie mohli zaznamenat mnohá zemětřesení, ať už se jednalo o opakované odkládání dlouho očekávaného brexitu, volby do Evropského parlamentu či následnou volbu hlavy Evropské komise a jejího sedmadvaceti členného týmu, nebo dokonce o klimatické stávky vyvolané mladou švédskou aktivistkou. Uplynulý rok tak byl pro úředníky a lídry Evropské unie po mnoha stránkách výzvou. Co bude Bruselem a Evropskou unií hýbat v tomto roce?
V lednu 2020 bude značná pozornost věnovaná zejména vládě premiéra Borise Johnsona, který má k poslednímu dni tohoto měsíce vyvést Spojené království z EU. Proces výstupu Spojeného království z Evropské unie, který se táhne více než tři roky, by tak konečně mohl dojít do zdárného konce. Co však bude po ukončení dlouholetého partnerství mezi evropskými státy na jedné straně a Británií na straně druhé následovat? Je jisté, že výstupem země z evropského bloku všudypřítomná nejistota neskončí, právě naopak. Johnson bude muset s lídry v Bruselu vyjednat další dohodu, tentokrát se bude jednat o komplexní obchodní smlouvu. Podle aktuální rétoriky lídrů na obou stranách se jednoduché dosažení dohody o budoucích obchodních vztazích v blízké době neočekává. Právě dojednání této dohody považují mnozí evropští lídři za největší výzvu současné Evropské unie.
Německo coby lídr unieZ důvodu odcházející Británie z unijního bloku se vedou debaty o tom, kdo po takto důležité, mocné a ekonomicky silné zemi zastane její místo. Zdá se, že by mohla přijít řada na Německo, které se doposud zdráhalo převzít větší zodpovědnost za ostatní evropské partnery. Současné Německo Angely Merkel nebylo v posledních letech zrovna iniciativním a ambiciózním státem, přesto se na této vlně vezlo se svým jižním sousedem – Francií.
Úzké německo-francouzské spojenectví působí od samotného vzniku Evropských společenství v 50. letech minulého století jako hnací motor původně ekonomického uskupení. Dnes tomu není jinak, naopak se zdá, že se německo-francouzský tandem neustále prohlubuje a nabírá na síle. Skutečnost je však taková, že francouzská část tohoto partnerství je ta iniciativnější. Je to francouzský prezident Emmanuel Macron, který přichází s novými návrhy, zatímco je Angela Merkel přijímá a dále artikuluje. Rok 2020 by však mohl být pro kancléřku Merkel klíčovým okamžikem pro převzetí pomyslného „kormidla“ EU a zaplnění místa po Velké Británii, kterou si němečtí státníci přejí udržet co nejblíže i po jejím oficiálním odchodu z EU.
Německo se navíc v polovině roku ujme předsednictví Rady EU, a bude tak mít širší prostor pro nastavování priorit Evropské unie. Očekává se, že nejen v tomto období převezme Německo klíčovou roli obránce jednotného unijního trhu.
Víceletý finanční rámecBěhem letošního roku budou lídři EU dojednávat i tzv. víceletý finanční rámec pro nadcházející období 2021-2027. Jedná se o dlouhodobý rozpočet Evropské unie, který stanoví limity pro různé sféry činnosti. Roční rozpočty EU se pak musí vždy pohybovat v rozpětí stanoveným víceletým finančním rámcem. Z důvodu již zmíněného nadcházejícího německého předsednictví je zřejmé, že právě Německo bude ve vyjednáváních o rozvržení unijních prostředků pro následujících sedm let hrát vedoucí roli. Německo bude v jednáních zastávat zásadní pozici mediátora, který bude muset zajistit jednomyslnost – pro přijetí víceletého rozpočtu je potřeba souhlasu všech členských států.
Ani v průběhu těchto vyjednávání se neočekává příliš hladký průběh. Odchodem Spojeného království z EU zůstane v rozpočtu obrovská díra, která způsobí navýšení příspěvků a plateb zbývajících členských států. O finální podobě rozpočtu navíc rozhoduje i Evropský parlament, který postoj Rady Evropské unie může většinou svých členů schválit či zcela odmítnout. Vzhledem k aktuální roztříštěnosti europarlamentu po posledních volbách je možné i na poli tohoto tělesa očekávat jisté komplikace.
Klimatická agendaJiž s nástupem nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na konci roku 2019 bylo zřejmé, že bude v nadcházejícím období kladen důraz na takové priority EU, jakými je například rovnost pohlaví nebo boj s klimatickou změnou. Právě klimatická agenda bude v unijním kalendáři tohoto roku dominovat. Nová předsedkyně je odhodlaná dosáhnout snížení uhlíkových emisí, čímž chce přispět k dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050, stanovení daně z leteckého průmyslu nebo norem pro automobily a navýšení investic do špičkového výzkumu a inovací. Splnění a dosažení všech podmínek tzv. Zelené dohody pro Evropu bude stát Evropskou unii v tomto roce mnoho napětí mezi státy západní a východní Evropy, které se ve svých ekologických představách o udržitelném hospodaření rozcházejí.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , Brexit , Brusel , Klimatické změny , Boris Johnson , Německo , Emmanuel Macron , Francie , Ursula von der Leyenová , evropská komise , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák