Podzimní vlna koronavirové nákazy přiměla tento týden k omezení provozu instituce Evropské unie. Poslanci Evropského parlamentu, kteří se dnes měli podle původních plánů sejít ve Štrasburku, zahájili v rámci prevence šíření viru plenární schůzi na dálku. Ministerská jednání, která se tento týden konají v Lucemburku, jsou podle diplomatů na několik týdnů patrně posledními osobními setkáními zástupců unijních vlád. Do virtuálního prostoru se po pandemií ovlivněném summitu z minulého týdne přesunují i jednání unijních prezidentů a premiérů.
Evropské orgány se od léta postupně začaly vracet k částečně normálnímu provozu poté, co se na jaře kvůli omezení cest a osobních styků politici vídali prakticky jen při videokonferencích. V Belgii, Francii i Lucembursku, kde mají instituce svá sídla, ovšem v posledních týdnech trvale roste počet nakažených a úřady zavádějí stále přísnější omezení.
Europarlament měl podle plánu, s nímž vedení počítalo ještě po skočení minulé bruselské plenární schůze začátkem října, po osmi měsících opět zasedat ve svém štrasburském sídle. Přes tlak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se však vedení parlamentu nakonec rozhodlo již několikrát avizovaný návrat do alsaského města opět odložit a místo omezeného zasedání v Bruselu tentokrát rovnou vyhlásit online schůzi.
"Situace v Belgii i Francii je velmi vážná. Cestování je nebezpečné," zdůvodnil krok předseda EP David Sassoli. V praxi se však dnes zahájené jednání příliš neliší od minulých bruselských schůzí. Do parlamentních lavic v Bruselu dorazilo několik desítek poslanců většinou dlouhodobě pobývajících v belgické metropoli. Debaty i hlasování probíhají na dálku, což zpomaluje počítání a vyhlašování výsledků. Schůze, jejíž značnou část spolkne hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů k parlamentnímu postoji k reformě společné zemědělské politiky EU, se tak protáhne až do pátku.
Stejnému tématu se dnes a v úterý věnují unijní ministři zemědělství na jednání v Lucemburku. Spolu s pátečním zasedáním ministrů životního prostředí věnovaným plánu na nové emisní limity to bude patrně jedno z posledních setkání zástupců vlád.
Politici nabádají k opatrnosti poté, co mělo několik ministrů zahraničí pozitivní test na covid-19 po společném jednání v Lucemburku před týdnem.
"Kvůli zdravotním rizikům se budou zřejmě organizovat jen zcela nezbytné mítinky, ministerské schůzky v příštích týdnech patrně vůbec nebudou," řekl ČTK diplomatický zdroj. O charakteru schůzí rozhoduje německé předsednictví, které podrobnosti zveřejňuje většinou nejvýše týden před jednáními, diplomaté však nečekají, že by se v říjnu či první části listopadu odehrála nějaké zasedání.
Pouze na dálku se v nejbližších týdnech hodlají vídat i šéfové států a vlád, kteří mají od začátku října za sebou hned dva summity. Německá kancléřka Angela Merkelová z opatrnosti zrušila na listopad plánované osobní jednání lídrů v Berlíně a hodlá každý týden organizovat jejich videokonferenci o koordinaci boje s nákazou.
Předseda Evropské rady Charles Michel, který konání summitů i v době pandemie vzhledem k závažnosti některých témat obhajuje, však nechce vyloučit, že by se lídři mohli v listopadu či prosinci osobně sejít.
"Během příštích týdnů rozhodneme po konzultacích s rozličnými lídry o nejmoudřejším způsobu, jak organizovat naše jednání. Schůzku po schůzce, téma po tématu, abychom zajistili fungování evropských institucí, ale zároveň co nejlépe zaručili bezpečnost všech," prohlásil po skončení dosud posledního summitu Michel.
Příští řádný summit je v plánu až v polovině prosince. Podle některých diplomatů by však vrcholící brexitová jednání či stále nevyřešená situace kolem příštího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik mohla vyžadovat osobní schůzku. Většina hlasů se však shoduje, že rozhodující bude listopadový vývoj nákazy.
Související
Maďarsko představilo plán na předsednictví v Radě Evropské unie
Evropská unie trestá ruské činovníky sankcemi kvůli smrti Navalného
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě