Káva, čokoláda, pomeranče. Balík ze západního Německo byl jako svátek

Na 25 milionů balíků ročně se zbožím, kterého se ve východním Německu nedostávalo, posílali až do pádu berlínské zdi v listopadu 1989 svým příbuzným za železnou oponou západní Němci. Nejčastěji šlo o kávu, čokoládu, tropické ovoce, cigarety, prací prostředky nebo oblečení.

Každý takový balíček, který prošel přísnou kontrolou východoněmecké tajné policie Stasi až k adresátům, byl pro občany Německé demokratické republiky (NDR) svátkem a potvrzením toho, že mají ještě alespoň nějaké spojení se západní částí Německa.

"Byl to vzrušující pocit, když přišel balík ze Západu. Často si celá rodina společně sedla ke stolu v obývacím pokoji, velmi pomalu ho rozbalovala a žasla nad tím, co je vevnitř," líčí historička Nina Lerchová atmosféru okamžiku, kdy místnost zaplavila směs vůně kávy, čaje, mýdla a třeba také pomerančů. Obsah zásilek si podle ní východní Němci často nechávali pro zvláštní příležitosti a schovávali si třeba i pestře barevný balící papír, který u nich nebyl k dostání.

"Byla to taková srdeční záležitost. Lidé na Západě chtěli pro své příbuzné udělat něco pěkného," poznamenává s tím, že balíky přes hranici obou Němecek začaly směřovat už v 50. letech, kdy v nich vzhledem k nedostatkům ve východoněmeckém zásobování byly často základní potraviny - třeba mouka nebo krupice. "V 60. letech se zásobování v NDR postupně zlepšilo a všechny základní potřeby bylo možné uspokojit, takže o to už pak nešlo. Šlo ale o to dostávat luxusní zboží, skutečnou zrnkovou kávu, kakao, zvláště voňavé mýdlo, čokoládu, prací prostředky," vysvětluje historička z takzvaného Paláce slz, jednoho z muzeí v německé metropoli, které připomíná rozdělení města berlínskou zdí.

Východní Němci s dobrými kontakty si od 60. let nezřídka od svých příbuzných ve spolkové republice žádali i konkrétní zboží. "Pošli mi ty a ty džíny, nebo tu a tu halenku," vzkazovali podle Lerchové příbuzným, pro něž se při frekvenci několika balíků ročně - nejčastěji na narozeniny, na Velikonoce a na Vánoce - mohly zásilky docela prodražit.

Balíčky ze spolkové republiky ale někdy dostávali i občané NDR, kteří v západním Německu žádné příbuzné nebo známé neměli. "Pro tyto lidi balíky často organizovaly církve, charitativní organizace nebo školy," říká historička. V Paláci slz se třeba dochoval dopis z roku 1963, v němž devětapadesátiletá nemocná válečná vdova z východoberlínské čtvrti Friedrichshain evangelickou církev prosí, jestli by také jednou nemohla dostat balíček ze Západu.

Cestu balíků, jejichž zasílání podporovala i spolková vláda, komplikovaly přísné kontroly východoněmecké Stasi. "Zpočátku je skutečně otevírali, později našli rafinovanější metody, jak je prověřovat - například s pomocí malých sond, které se v rozích balíku strčily dovnitř," vysvětluje Lerchová. Když objevili zvukové nahrávky, západoněmecké noviny nebo další zakázané věci, okamžitě je zabavili. Totéž se stávalo, pokud množství zasílaného zboží překročilo povolenou hranici. Třeba u kávy a kakaa to bylo 250 gramů, u čokolády 300 gramů, u žvýkaček 50 gramů.

Často si ale Stasi vůbec s oficiálními pravidly nelámala hlavu. Poslední východoněmecký ministr pošty Hans-Jürgen Niehof koncem loňského roku vzpomínal, že agenti každoročně vykrádali statisíce balíků. "Člověk se mohl považovat za šťastného, když tam ještě něco zbylo," podotýká s nadsázkou Lerchová, podle níž lidé svým příbuzným často posílali v přiloženém dopise i seznam zboží, a adresáti tak mohli porovnat, co schází.

Přes všechny kontroly a krádeže bylo množství západoněmeckého zboží takové, že v případě některých produktů s nimi komunistické vedení NDR počítalo ve svých hospodářských plánech. "Vycházeli z toho, že zásobení občanů kávou z tolika a tolika procent pokryjí balíky ze Západu," konstatuje historička. Například v roce 1988 množství zaslané kávy (11.200 tun) pokrylo plán z 18 procent, množství kakaa (22.300 tun) dokonce ze 164 procent. Přes 13 milionů punčoch stačilo k pokrytí plánu ze zhruba 30 procent, 2,84 milionu párů bot pak z 11 procent.

Balíky ale v době rozdělení Německa nesměřovaly jen ze Západu na Východ, ale také opačným směrem. "Řada východních Němců, kterým přišel balík ze Západu, se chtěla odvděčit," říká Lerchová, podle níž ve zhruba devíti milionech takových zásilek ročně byly nejčastěji tradiční vánoční sladkosti nebo řemeslné výrobky jako třeba dřevěné vánoční pyramidy.

Vysoká četnost výměny takových balíků vydržela až do roku 1989. Rychle klesla po 9. listopadu 1989, kdy padla berlínská zeď a příbuzní z obou německých států se mohli po desítkách let znovu bez problémů navštěvovat.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie ndr Německo Komunismus

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy