Kolik stojí Německo kurzarbeit? Podpora se týká milionů lidí

Ochranný režim kurzarbeitu, kdy stát přispívá na mzdy zaměstnanců s nuceně zkrácenou pracovní dobou, považuje Německo za jednu ze stabilizačních opor pracovního trhu v krizových časech. Berlín na něj sází i nyní v době pandemie nemoci covid-19, kdy se tato podpora týká milionů lidí.

Kvůli koronaviru vláda podmínky přístupu ke kurzarbeitu postupně zmírňuje, aby ho umožnila více lidemm. Ti také mají prozatím nárok na více peněz, než je v tomto režimu běžné. Zatímco vláda opatření obhajuje jako nezbytné pro zabránění růstu nezaměstnanosti a úpadku firem, kritici tvrdí, že problémy na trhu práce to jen oddálí a že to navíc státní rozpočet zatíží výdaji v řádu desítek miliard eur (stovky miliard korun).

V Německu o kurzarbeit žádají firmy, které jsou kvůli hospodářskému vývoji nuceny omezit pracovní dobu zaměstnanců. Nárok na účast v programu podle podmínek od letošního března vzniká tehdy, když nejméně deseti procentům zaměstnanců poklesne mzda o více než deset procent. Před březnem musela snížený plat brát nejméně třetina zaměstnanců. Za běžného stavu ochranná podpora trvá maximálně dvanáct měsíců, kvůli koronavirové krizi se ale vládní strany na konci srpna dohodly na prodloužení až na dva roky, nejdéle však do konce roku 2021.

Běžně němečtí zaměstnanci dostávají ke snížené mzdě doplatek na úroveň až 60 procent výpadku čisté mzdy, v případě rodičů je to 67 procent, uvádí Spolková agentura práce (BA). Nyní ale ti, jejichž pracovní doba musela být snížena o více než polovinu, pobírají od čtvrtého měsíce 70 procent mzdy, rodiče pak 77 procent, a od sedmého měsíce 80 respektive 87 procent. Toto navýšení bude omezeno do konce roku 2021.

Součástí pomoci je i to, že firmy dostávají proplaceny příspěvky na sociální odvody z peněz za kurzarbeit. S plnou náhradou se nyní počítá do června 2021, v dalších měsících do konce roku 2021 dostanou firmy polovinu částky na tyto odvody. I těmto platbám se ale společnosti mohou až do konce nadcházejícího roku vyhnout, pokud zaměstnancům zajistí kurzy na zvýšení kvalifikace.

Zaměstnanec na kurzarbeitu si může finančně přilepšit bez toho, aby o tuto podporu přišel. Podmínkou ale je, že celkový výdělek v součtu i se zahrnutím podpory kurzarbeitu nepřevýší původní čistou mzdu.

Na kurzarbeitu jsou nyní závislé desítky tisíc firem a miliony zaměstnanců. Statistika hospodářského institutu Ifo za vrchol označuje květen, kdy kurzarbeitu využívalo 7,3 milionu lidí. V červnu jejich počet klesl na 6,7 milionu, za další měsíc se snížil o dalšího 1,1 milionu a v srpnu pak bilance činila 4,6 milionu lidí na kurzarbeitu. V květnu podíl těch, kteří pracovali na zkrácenou pracovní dobu a na jejichž mzdy přispíval firmám stát, byl 22 procent.

Ifo květnové číslo označuje za rekordní. Údaj pak srovnává s hospodářskou krizí před více než deseti lety, kdy v květnu 2009 bylo na kurzarbeitu zhruba 1,5 milionu lidí.

BA, která vychází z jiné metodiky propočtu, uvádí, že v květnu bylo na kurzarbeitu 6,7 milionu lidí a v červenci ještě 4,5 milionu lidí. BA rovněž uvádí, že díky masivnímu využití kurzarbeitu se podařilo předejít velké vlně propouštění. Nezaměstnanost v červenci podle BA dosáhla 6,3 procent, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v červnu a o 0,2 procentního bodu více než v kritickém květnu.

Nečekané využití kurzarbeitu znamená zatížení pro rozpočet BA. Podle údajů z konce července bylo na tuto pomoc vynaloženo 11,3 miliardy eur (300 miliard korun), z nichž asi pět miliard eur (133 miliard korun) bylo příspěvkem na sociální pojištění. Ještě před pandemií BA počítala s tím, že v celém letošním roce vynaloží na kurzarbeit 255 milionů eur. Nově BA předpokládá, že dodatečné výdaje pro celý rok dosáhnou kvůli koronaviru až 30 miliard eur (796 miliard korun).

Kvůli prodloužení ochranného programu lze očekávat, že další miliardy budou potřebné i v příštím roce. Ministr financí Olaf Scholz na konci srpna v rozhovoru s televizí ZDF prohlásil, že bude potřeba velkých výdajů. "Počítám s tím, že by to mohlo příští rok spolkový rozpočet přijít na dalších deset miliard eur (265 miliard korun)," dodal Scholz.

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů

Vláda by mohla v příštích dvou či třech týdnech schvalovat nařízení, které by umožnilo při nedostatku plynu spustit kurzarbeit. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle návrhu by se zkrácená práce s příspěvkem státu na mzdy mohla zavést při omezení či zrušení dodávek plynu a ohrožení ekonomiky, a to do konce června. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Co bude, pokud dojde plyn? Ministerstvo připravuje kurzarbeit

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou dnes zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity. 

Více souvisejících

kurzarbeit Německo Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 58 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy