Končí éra kancléřky Merkelové. Pro Německo byla zárukou stability

Po 16 letech a čtyřech vládních mandátech končí éra německé kancléřky Angely Merkelové, která ve volbách 26. září již nekandiduje. Merkelovou, která za své vlády musela řešit řadu velkých krizí s dopady nejen na Německo, ale i na Evropu a svět, a která za sebou nechává hospodářsky i politicky silnou zemi, mnozí Němci vnímají jako záruku stability a předvídatelnosti.

Německá kancléřka Angela Merkelová.

Herfried Münkler, jeden z předních německých politologů, ji označil za šťastnou náhodu, která Německo potkala.

Do kancléřského úřadu vstoupila Merkelová poprvé v roce 2005, o tři roky později již musela řešit vážné dopady světové hospodářské krize na budoucnost eurozóny, jejíž někteří členové se potýkali s velkým zadlužením. V roce 2013 vypukla ukrajinská krize, která vyvrcholila ozbrojeným konfliktem na východě Ukrajiny a anexí ukrajinského autonomního poloostrova Krym v březnu 2014 Ruskem. Poté v rychlém sledu následovaly v roce 2015 migrační krize, kdy Evropská unie a především Německo čelily přílivu běženců, odchod Británie z Evropské unie v lednu 2020 a vypuknutí dosud neskončené pandemie nemoci covid-19.

Ať již Němci mají na Merkelovou, její rozhodování či její konzervativní unii CDU/CSU jakýkoli názor, drží si kancléřka v průzkumech veřejného mínění stále vysoké hodnocení. Podle aktuální sondáže Politbarometer televize ZDF je osmdesát procent respondentů přesvědčeno, že Merkelová jako spolková kancléřka odvádí dobrou práci, opačný názor má 17 procent.

"Merkelová byla kotvou stability. Většina Němců se na ni spoléhala a ve společnosti měla pověst nezkorumpované političky," říká osmnáctiletý Malte Joosten, který v Hamburku studuje práva. "Obzvláště v krizích na ni bylo velké spolehnutí," dodává student s tím, že Němci dobře věděli, jak se kancléřka zachová. Svým klidným vystupováním a ochotou ke kompromisům byla známá i v zahraničí.

"Pro Německo to byla šťastná náhoda, protože za složitých podmínek byl právě její zdrženlivý a řekněme typicky ženský vládnoucí styl nehnaný testosteronem pro Německo dobrý," domnívá se emeritní profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler. S ohledem na historii poukázal na to, že jakmile Německo mocensky posílilo, vždy proti němu začaly v Evropě vznikat koalice, které se snažily váhu Berlína vyrovnat.

"Za éry kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera byli ještě Němci zaneprázdněni sami sebou," říká Münkler o době, kdy se Německo vyrovnávalo s nedostatečným výkonem hospodářství a s problémy spojenými se znovusjednocením země. "Za finanční krize se již ale ukázalo, že Němci mají větší váhu než ostatní," uvádí. "Schröder by třeba v takovém případě bouchnul do stolu a řekl basta, konec debaty, já rozhodnu. A to by byl problém," domnívá se. "Merkelová se dokázala svým stylem vlády vyvarovat toho, že by se ostatní státy stavěly odmítavě. Německá moc se stala tak trochu neviditelnou," doplňuje s tím, že to je oním šťastným přínosem Merkelové Německu.

O tom, že Německo za vlády Merkelové mocensky výrazně posílilo, je přesvědčen i historik a žurnalista Ralph Bollmann. Ten v červenci vydal osmisetstránkovou biografii Merkelové s podtitulem Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba).

"Německo za 16 let vládnutí Merkelové neuvěřitelně na poli světové politiky posílilo, přesto o to Merkelová vůbec neusilovala," říká Bollmann, podle kterého je německé vůdčí postavení důsledkem krizí v čele s tou eurozóny. "Ona to svým způsobem vše řešila tak, aby to bylo pro Evropu a svět co nejvíce přijatelné," říká. Podobně se vyjadřuje i Münkler.

"Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jaké pozice zaujmou jiní, a pak takříkajíc spíše později než dříve činila rozhodnutí," říká Münkler, podle kterého kancléřka řídila krizové situace spíše zezadu než z čela. "Volila střední cestu mezi rychlými a pozdními rozhodnutími," uvádí.

Podle Münklera to ale neplatilo vždy. "Dokázala učinit rychlá a svým způsobem divoká rozhodnutí, jako byl odklon od jaderné energetiky," uvedl. Německo se v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo s atomovými elektrárnami skončit, poslední reaktory odstaví nejpozději do konce roku 2022. Naopak příliš pozdě přišla s rozhodnutím k uprchlické krizi. "Spolehla se na to, že platí (evropský azylový systém) Dublin," dodává s tím, postoj mohla podle něj Merkelová zaujmout již o tři čtvrtě roku dříve.

Podle von der Leyenové podporuje dohodu EU a USA o snížení emisí metanu 60…

28.10.2021 15:40 Šedesát zemí světa se dosud přihlásilo k cíli omezit do konce dekády emise metanu o 30 procent, na…

Merkelová pojede na summit G20 se svým pravděpodobným nástupcem Scholzem

28.10.2021 14:49 Německá kancléřka Angela Merkelová hodlá absolvovat bilaterální schůzky během nadcházejícího…

Macron mluvil s premiérem Austrálie poprvé od vypuknutí roztržky kolem…

28.10.2021 14:07 Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes telefonoval s australským premiérem Scottem Morrisonem.…

Německo eviduje přes 28.000 nově nakažených koronavirem

28.10.2021 13:10 Aktualizováno Epidemie covidu-19 v Německu sílí, za středu v této zemi s 83 miliony obyvatel přibylo 28.037 lidí…

Maďarsko zavádí nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická…

28.10.2021 12:14 Maďarská vláda dnes za zhoršující se epidemické situace v zemi ohlásila zavedení povinného nošení…

Slovensko hlásí druhý nejvyšší přírůstek nakažených od začátku epidemie

28.10.2021 12:04 Aktualizováno Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce od konce…

První Československá republika byla moderním státem, míní Čaputová

28.10.2021 10:14 První Československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské…

Lucemburský premiér Bettel opsal podle médií většinu své disertační práce

27.10.2021 20:53 Lucemburský premiér Xavier Bettel po obvinění z opsání většiny své disertační práce uvedl, že "měl…

Evropský soud udělil Polsku pokutu milion eur denně

27.10.2021 20:44 Aktualizováno Soudní dvůr Evropské unie dnes udělil Polsku pokutu ve výši milion eur (25,7 milionu korun) denně…

Evropská komise navrhla, aby banky od roku 2025 začaly mírně zvyšovat…

27.10.2021 12:32 Banky v zemích Evropské unie budou muset do roku 2030 zvýšit svůj kapitál v průměru o zhruba osm…

Související:

Právě se děje

reklama