Kvůli nízkým srážkám se průtoky hlavních evropských řek v posledních týdnech výrazně snížily a vody v tocích se oteplují. Problémy zaznamenávají řeky ve Francii, Rýn, Dunaj či italský Pád, informovala tento týden stanice Deutsche Welle. Dopady jsou rozsáhlé, od omezení zavlažování pro zemědělství po říční dopravu či energetiku.
Podle posledních údajů Evropské observatoře pro sledování sucha (EDO) zhruba polovina území Evropy vykazuje znaky sucha. Jedná se o dlouhý územní pás, který se táhne od Lisabonu až po ukrajinské hranice. "Naše analýzy ukazují, že extrémně nízké průtoky se týkají téměř všech řek v Evropě," uvedl badatel Andrea Toreti z výzkumného střediska Evropské komise JRC. Podle něj se situace výrazně nezmění ani v příštích měsících a sucho by se mohlo dále zhoršit. Rychle se tak zřejmě nezlepší ani stav evropských toků.
Od začátku léta zaznamenává velmi nízké průtoky italský Pád, kde rybáři kvůli nízké hladině řeky nalezli na konci července bombu z druhé světové války, kterou museli odpálit pyrotechnici. Nedostatek vody v řece způsobily především nízké srážky v zimním období v Alpách a situaci jen mírně zlepšily bouřky v posledních týdnech. Ústí řeky čelí také rychlému postupu mořské vody, která ohrožuje zásoby pitné vody. Trpí tím i produkce slávek, které patří mezi italské speciality.
Rýn, který pramení v Alpách a ústí do Severního moře, protíná ekonomické srdce Evropy a patří mezi významné dopravní tepny v Německu a Nizozemsku. I tato řeka ale zaznamenává výrazný pokles hladiny vody, což komplikuje především dopravu. Na klíčovém úseku u města Kaub klesne podle úřadů hladina vody pod kritickou úroveň 40 centimetrů. Už nyní musí lodě vyplouvat jen s třetinou nákladu, který mohou obvyklé vést. To zdražuje říční dopravu, která je klíčová například pro zásobování uhelných elektráren, ale jiné alternativy nejsou. Železniční přeprava je přeplněná a na silnici pak chybí desítky tisíc řidičů.
Lépe na tom není ani druhá nejdelší evropská řeka Dunaj. V Německu se jeho vody v červenci oteplily nad 25 stupňů a kvůli nižší nasycenosti kyslíkem začaly hynout ryby, uvedla stanice Deutsche Welle. Nízký průtok ale vykazují i další úseky řeky. V Srbsku kvůli tomu zaznamenali problémy s fungováním vodních elektráren. V Rumunsku průtok klesl pod 2000 metrů krychlových za sekundu z obvyklých více než 5000 metrů krychlových za sekundu. Úřady proto omezily odběr vody pro 700 vesnic a obcí. Omezená je říční přeprava, která sloužila jako alternativní trasa pro vývoz zemědělských komodit z Ukrajiny.
Silnou vlnu veder a nízké srážky zažila v červenci Francie, kde řeky hrají důležitou roli ve fungování jaderných elektráren. Některé z nich dostaly výjimku a mohou do řek vypouštět teplejší vodu, kterou použily pro chlazení. U dalších elektráren energetická skupina EDF ohlásila omezení výroby. Problémy zaznamenávají především Rhôna a Garonna, kde teplota vod v posledních týdnech velmi stoupla.
Vlnu veder a nízké srážky zaznamenala v červenci i Anglie, kde poprvé teploty vyšplhaly nad 40 stupňů. Na začátku srpna britská média informovala, že vyschl pramen Temže v obci Gloucestershire, nyní se nachází zhruba osm kilometrů daleko.
Podle meteoroložky Silje Eriksenové Holmenové, kterou cituje agentura Bloomberg, je nynější stav evropských řek součástí dlouhotrvajícího trendu a nikoliv krátkodobým výkyvem. Půda je podle ní vyprahlá, takže bude trvat ještě dlouho, než se začnou řeky výrazně plnit.
Podle evropského statistického úřadu Eurostatu řeky přispívají jen jako dopravní cesty 80 miliardami dolarů (dvěma biliony korun) k unijnímu hospodářství. Vedle toho vodní toky mají v některých oblastech významnou roli v zemědělství, výrobě elektřiny či turismu. "Řeky jsou také součástí našeho dědictví," dodala šéfka francouzského ředitelství říčních cest Cécile Azevardová.
Související
Počasí: Meteorologové naznačili, kdy a jak ustane povodňová hrozba
V Česku stoupají hladiny řek, platí i třetí stupně povodňové aktivity
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 51 minutami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 59 minutami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 2 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
včera
Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých
včera
Změna času nastane posledního březnového dne. Ručičky se posouvaly už před více než sto lety
včera
BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla
včera
"Přátelé, kteří přežili stejné ukřižování." Papež dál chodí po tenkém ledě, hovořil o míru na Ukrajině a v Pásmu Gazy
včera
Válka vyhnala z domov miliony Ukrajinců. Jen v Kyjevě jich žijí stovky tisíc
včera
Ukrajinské tajné služby přiznaly atentáty na spolupracovníky Kremlu zodpovědné za válečné zločiny
včera
Trump jde ve stopách Horsta Fuchse. Pod tíhou finančních problémů prodává bible
včera
Pomoc Západu při vyšetřování útoku nechceme, podporoval by svou teorii, tvrdí Lavrov
včera
Ve světě bují nový fenomén. WHO varuje před nárůstem nové formy šikany
Ve středu zveřejněná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádí, že přibližně 16 procent dětí ve věku 11 až 15 let se v roce 2022 stalo obětí kybernetické šikany. Tento nárůst fenoménu je zčásti způsobený pandemií covidu.
Zdroj: Libor Novák