Lídři EU jednají o spolupráci s NATO i posilování vlastní obrany

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes debatují o tom, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řeší mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby.

NATO
doporučujeme

"Chceme větší stabilitu a předvídatelnost v našem bezprostředním sousedství. Budeme diskutovat o nástrojích, kterých k tomu využít," prohlásil při příchodu na jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Ve společném prohlášení se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem zdůraznil, že aliance bude v příštích letech klíčovým vojenským partnerem pro evropský blok, zvláště s ohledem na plánované zlepšení vztahů se Spojenými státy pošramocených během uplynulých čtyř let vlády Donalda Trumpa.

Všechny členské země EU však nemají stejný pohled na to, zda více sázet na spolupráci s aliancí či spíše budovat vlastní ozbrojené síly. Řada zemí včetně Česka tvrdí, že unijní obranná integrace by pouze zdvojovala existující spolupráci v rámci Severoatlantické aliance. K tomu jsou naopak skeptické ty unijní státy, jež do aliance nepatří. Skupina zemí v čele s Francií pak prosazuje co největší investice do vlastní armády EU. Zdůrazňují přitom, že evropské zájmy v alianci často komplikuje Turecko, které má vlastní mocenské zájmy ve svém okolí či v Libyi.

Šéfové států a vlád unie by se podle návrhu společného prohlášení měli shodnout na tom, že chtějí "posílit schopnost EU jednat samostatně", mimo jiné prostřednictvím nových obranných projektů.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell představí lídrům nový obranný plán označovaný jako "strategický kompas", kterým chce EU zareagovat na bezpečnostní výzvy ve svém bezprostředním okolí i v celém světě.

"Vyvíjíme nové nástroje... které poskytnou zdroje našemu obrannému průmyslu," prohlásil před jednáním Borrell s odkazem na Evropský obranný fond (EDF) či Evropský mírový nástroj (EPF), o jejichž zřízení rozhodly unijní státy koncem loňského roku. Právě u obranného fondu se však projevilo omezování výdajů na vojenské účely, k němuž unijní země sahají kvůli krizi způsobené pandemií covidu-19. EDF měl mít původně v unijním sedmiletém rozpočtu vyhrazeno 13 miliard eur (téměř 340 miliard korun), nakonec však bude obsahovat necelých osm miliard. EPF složený z příspěvků členských zemí počítá s pěti miliardami eur.

Témata: EU | NATO | EuroZprávy.cz
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

NATO zahájí odchod z Afghánistánu v květnu, potrvá několik měsíců

14.04.2021 21:46 Jednotky Severoatlantické aliance zahájí postupný odchod z Afghánistánu 1. května, Spojené státy…

Belgie chce rozvolnit na začátku května, Francie hlásí přes 43.000 nákaz

14.04.2021 20:57 Belgie plánuje na začátku května po šestiměsíční přestávce kvůli koronaviru znovu otevřít venkovní…

Orbán: Zahrádky v restauracích se otevřou, když bude očkováno 3,5 milionu…

14.04.2021 19:33 Maďarsko uvolní další opatření proti šíření koronaviru, jakmile bude naočkováno proti covidu 3,5…

V EU jsou na tom v očkování proti covidu nejlépe Malta a Maďarsko

14.04.2021 16:30 Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bylo v EU podáno již 100 milionů dávek…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama