Lídři europarlamentu vyjádřili podporu energetickým návrhům von der Leyenové

Lídři největších politických klubů v Evropském parlamentu dnes volali po dramatických intervencích na zmírnění energetické krize v EU a vyjádřili podporu návrhům, které představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Při rozpravě po jejím projevu nicméně zazněla i kritika údajně pomalé reakce na růst cen energií. Europoslanci se také vyslovili pro pokračování unijní podpory Ukrajiny, která více než půl roku čelí ruské agresi.

"Stejně jako jsme stáli po vašem boku tváří v tvář pandemii, uděláme to i nyní pro překonání této krize," vzkázala šéfce EK předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová Pérezová. Podle ní je kvůli nárůstu cen elektřiny potřeba stanovit maximální cenu plynu a využít mimořádné zisky energetických společností na podporu domácností a firem.

Von der Leyenová předtím v projevu oznámila, že komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají z prodeje nebývalé zisky. Také hovořila o zavedení zvláštního poplatku pro producenty fosilních paliv nebo povinných úspor elektřiny a potvrdila dlouhodobější plán reformy trhu s elektřinou.

Podporu jejím návrhům vyjádřil také šéf nejsilnější lidovecké frakce v EP Manfred Weber. Zároveň prohlásil, že EU má za sebou z hlediska reakce na energetickou krizi "ztracené léto", přičemž přímo kritizoval i svou vlast, tedy Německo. "Jestliže je pravda, že nadcházející zima bude těžká, pak musíme využívat všechny zdroje energie. Německo nemůže zastavit výrobu elektřiny z jádra a na druhé straně žádat Nizozemsko o solidaritu ohledně plynu," prohlásil.

Kroky komise přivítal také lídr frakce Obnova Evropy Stéphane Séjourné nebo šéfka Zelených Ska Kellerová. Ta ocenila zejména snahu o přerozdělení mimořádných zisků energetických společností. "Jedinou skutečnou cestou k ukončení naší energetické závislosti je na jedné straně používat méně energie a na straně druhé vyrábět více obnovitelné energie," dodala.

Kellerová také podobně jako další volala po pokračující podpoře Ukrajiny, která v posledních dnech zaznamenala ve válce s Ruskem významné úspěchy. "Evropa musí pokračovat v podpoře Ukrajiny v jejím boji za mír a sebeurčení, a dokonce tyto snahy vystupňovat," řekla.

Poslanci projev šéfky Evropské komise považují za očekávatelný i motivační

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mohla v dnešním projevu v Evropském parlamentu klást větší důraz na to, že je potřeba šetřit, a na každého apelovat. Myslí si to místopředseda sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09). Místopředseda evropského i zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) projev popsal jako motivační. Politici to sdělili ČTK.

Asi hlavním sdělením šéfky EK bylo to, že komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Krizové opatření podle von der Leyenové přinese členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

Co do obsahu byl podle Koláře projev očekávatelný. "Možná mohla paní předsedkyně klást větší důraz na to, že je potřeba šetřit a apelovat na každého. Inspiraci lze hledat například u Jimmyho Cartera v jeho projevech z konce 70. let, kterými reagoval na energetické šoky, které zasáhly nejen USA," míní. Vyzvat členské státy k úsporám elektřiny je podle něj dobré, nicméně samozřejmé.

"Jsem rád, že Evropská komise přichází s návrhy po pouhých pěti dnech po mimořádném jednání ministrů energetiky. Navrhované krizové opatření přinese členským zemím přes 3,43 bilionu korun a částka, kterou Česko z tohoto balíku získá, doplní národní plán proti drahým energiím, který v pondělí představila vláda," poznamenal šéf zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).

"Více než o stavu unie byl projev motivační a předsedkyně mluvila hlavně o jednotě a solidaritě, což je naprosto v pořádku. Ohledně návrhů, které představila, je předčasné hodnotit, protože není zatím znám klíč přerozdělení těchto financí a celý mechanismus," uvedl Bžoch.

Šéfka EK také zmínila, že EU musí usilovat o změnu paradigmatu za současné energetické krize. Vyzdvihovala potenciál vodíku. Ten je podle Koláře užitečný při řešení mobility či náhrady fosilních paliv, sám ale vidí budoucnost také ve výzkumu termojaderné fúze. Energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu podle Ženíška odkryla závislost na ruském plynu, proto uvítal zmínky o alternativních zdrojích energie v projevu.

EU bude podle šéfky EK dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Ženíšek je rád za ujištění, že EU se na Ukrajinu nevykašle a bude se aktivně podílet na obnově země. "Ruskému agresorovi nesmíme prostě ustoupit v žádné rovině a čím bude EU jednotnější, tím větší má šanci se Evropa od Ruska hospodářsky a energeticky odpoutat a vybudovat nezávislou strukturu, která bude odolnější vůči vnějším vlivům," napsal.

Podle Koláře musí podpora Ukrajiny pokračovat a být maximální možná. Ocenil také, že se von der Leyenová dotkla podpory malých a středních podniků a návrhu jednotného souboru daňových pravidel pro podnikání v EU. "Snižování byrokracie by mělo být jedním z dlouhodobých cílů unie, stejně jako zjednodušení přístupu na pracovní trh," dodal.

Související

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Více souvisejících

evropský parlament Ursula von der Leyenová Energetika

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy