Macron a Merkelová chtějí spolupracovat, nabízejí pomoc Navalnému

Francie a Německo chtějí hovořit společnou řečí v mezinárodních krizích, jako je spor o zemní plyn ve východním Středomoří nebo dění v Bělorusku. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou ve své letní přímořské rezidenci, pevnosti Brégançon. Macron vyjádřil podporu běloruským protestujícím proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Oba státníci ujistili, že jejich země jsou připravené ochořelému ruskému opozičnímu vůdci Alexeji Navalnému poskytnout lékařskou pomoc, Macron hovořil i o azylu.

Macron a Merkelová spolu hovořili o celé řadě témat od politické krize v Bělorusku, přes boj s koronavirovou nákazou až po situaci v Mali či ve východním Středomoří. Na program jednání však zařadili také nejžhavější událost, kterou je náhlé ochoření ruského opozičního předáka Navalného, který skončil v bezvědomí v nemocnici v Omsku. Jeho mluvčí Kira Jarmyšová na twitteru uvedla, že se u něj projevily příznaky otravy.

Kromě toho, že oba nabídli opozičníkovi pomoc svých zemí, požadovali také urychlené objasnění okolností, které způsobily náhlé onemocnění Navalného. Macron vyjádřil "krajní znepokojení" nad situací. "Zcela zásadní nyní je, aby bylo urychleně objasněno, jak mohlo k této situaci dojít. Na tom budeme trvat," zdůraznila Merkelová.

Kancléřka dnes dále řekla, že se s Macronem shodla na potřebě těsnější koordinace cestovních omezení v souvislosti s koronavirovou nákazou. "Dohodli jsme se, že budeme navzájem mnohem těsněji spolupracovat, abychom dali lidem pocit, že na podobných věcech se v schengenském prostoru pracuje," řekla Merkelová novinářům po schůzce s šéfem Elysejského paláce.

Macron řekl, že Francie a Německo se shodly na potřebě zachovat stabilitu ve východním Středomoří a respektování mezinárodního práva. Merkelová vyzvala Ankaru k pokojnému řešení sporu s Řeckem, které tvrdí, že Turecko poblíž řeckých ostrovů ilegálně prozkoumávají zásoby zemního plynu. Situace je podle ní velmi kritická a Německo a Francie se prý shodují na tom, že "útoky na suverenitu" členských zemí Evropské unie nebudou akceptovat.

K vývoji v Bělorusku Macron tlumočil shodu Francie a Německa na tom, že EU by měla podpořit protestující po sporném znovuzvolení Lukašenka prezidentem. Francouzský prezident poznamenal, že řešení musí najít Bělorusové, ale že EU je připravena pomoci. Oba podle Macrona odsoudili převrat v Mali a vyzvali k předání moci civilní vládě.

Merkelová je první šéfkou německé vlády po 35 letech, kterou francouzský prezident do historické rezidence v Bormes-les-Mimosas pozval. Naposledy tu François Mitterrand v roce 1985 přijal kancléře Helmuta Kohla.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Emmanuel Macron Alexej Navalnyj Rusko politika Bělorusko

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK

Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy