Macron se domnívá, že válka skončí mírem za podmínek určených Ukrajinci

Válka na Ukrajině nemůže mít čistě vojenské řešení, a musí skončit u jednacího stolu, domnívá se francouzský prezident Emanuel Macron. Za jakých podmínek se tak stane, záleží podle něj na Ukrajincích. Řekl to v rozhovoru pro zpravodajský server Hospodářských novin, slovenský deník Sme a polské noviny Dziennik Gazeta Prawna. Macron v něm také vyzval Evropu k vzájemné solidaritě a posílení společné evropské obrany.

V Evropě nemůže být mír, pokud nebude respektována státní suverenita a nedotknutelnost hranic, domnívá se Macron. Vzhledem k síle Ruska a jeho geografickému rozsahu, je podle něj jasné, že válka na Ukrajině nemůže mít čistě vojenský konec. "Tato válka musí skončit u jednacího stolu, v okamžiku a za podmínek, které si zvolí Ukrajinci, protože oni jsou oběťmi agrese," uvedl francouzský prezident.

Zdůraznil, že nikdo nemůže Ukrajincům diktovat, za jakých podmínek a kdy mají diskuse o míru začít. "Jestli si myslím, že takový čas nastal už teď? Ne. Teď ještě žijeme uprostřed války," řekl Macron novinářům.

V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu vyzývá hlava Francie, aby se Evropané při vlastní obraně přestali spoléhat jen na Američany a začali více spolupracovat uvnitř Evropské unie. Společná evropská obrana podle Macrona rozhodně nemá být náhražkou Severoatlantické aliance. "NATO je nepostradatelné, ale Evropané musí být v jeho rámci silnější," uvedl Macron. Dodal, že Evropa by také měla mít vlastní kapacity pro výrobu obranných systémů.

Bylo by zásadní strategickou chybou Evropanů, pokud by urychleně nedosáhli schopnosti bránit se sami, domnívá se francouzský prezident. O tom, jak na tom Evropa v příštích letech bude, rozhodne podle něj schopnost zajistit si energetickou bezpečnost, úspěch v boji se změnami klimatu, technologická nezávislost a schopnost ubránit se.

Současná energetická krize podle Macrona ukazuje fakt, že závislost na dovozu fosilních paliv je zneužitelná. "Stav planety a geopolitické napětí teď ukazují, že bylo chybou, když jsme si mysleli, že nám tyto zdroje nikdy nebudou chybět," uvedl Macron.

Aby Evropa dokázali čelit přímým i nepřímým důsledkům války na Ukrajině, musí být podle Macrona všichni vzájemně solidární. Je také třeba posílit evropskou vojenskou, energetickou, potravinovou i průmyslovou suverenitu. "Jsme jeden kontinent, a pokud to nebude fungovat v jedné z jeho částí, nebude to fungovat nikde. Takže naše vzájemná finanční solidarita musí být větší," uvedl. Je podle něj ale příliš brzy na debaty, jak toho konkrétně dosáhnout.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

Více souvisejících

Emmanuel Macron válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 1 hodinou

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 2 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 5 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev

Ukrajina tvrdí, že ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se v pátek zřítil na jihozápadě Ruska, údajně v noci na pátek provedl útok na ukrajinská města Dnipro a Kryvyj Rih.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy