Maďarsko už není demokracie, tvrdí Freedom House. Polsko k tomu míří

Maďarsko niž není demokratickou zemí a stalo se "hybridním režimem", Polsko se ubírá stejným směrem. Tyto závěry vyplývají z hodnotící zprávy americké nevládní organizace Freedom House, která monitoruje úroveň demokracie a vlády práva ve 29 státech východní Evropy a Střední Asie.

Podle ní se v regionu odehrává "ohromující pád demokracie", který má za následek, že v něm zůstává nejméně demokracií od začátku měření v roce 1995. Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě i přes zhoršení týkající se mimo jiné nezávislosti médií.

Ještě loni Freedom House označovala Maďarsko na pětistupňové škále druhou nejvyšší známkou, tedy "napůl upevněnou demokracií". Hodnocení země od roku 2010, kdy zde získala dvoutřetinovou parlamentní většinu konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, však strmě klesá. Nejvyšší status "upevněné demokracie" ztratilo Maďarsko již v roce 2015, připomíná agentura APA.

Maďarsko se stalo první zemí Evropské unie, která se propadla do kategorie "hybridních režimů", do níž patří mimo jiné postsovětské státy Moldavsko, Gruzie a Ukrajina. Letos se sem propadly i balkánské země Srbsko a Černá Hora.

Obzvláště nízké známky obdrželo Maďarsko v podkategoriích "demokratická vláda", "nezávislá média" a "korupce". Naopak relativně slušně si vedlo z hlediska "občanské společnosti", "místní samosprávy" a "právního rámce a nezávislosti soudnictví". I v těchto podkategoriích však body ztrácelo.

Mluvčí vlády v Budapešti závěry zprávy odmítl. Freedom House označil za "loutku" údajné sítě amerického miliardáře George Sorose, kterého dlouhodobě označuje za organizátora protimaďarského spiknutí, uvedla agentura AFP.

Česko patří spolu se Slovenskem, Slovinskem a pobaltskými státy k posledním šesti státům postkomunistické Evropy, které se drží v nejvyšší kategorii "upevněných demokracií".

Premiantem z hlediska kvality demokracie je podle organizace Estonsko, které letos získalo 85 bodů ze sta. ČR se umístila se 77 body na čtvrtém místě, oproti loňsku však dva body ztratila. Stalo se tak kvůli zhoršení v podkategoriích "nezávislost médií", kde Freedom House shledává vliv oligarchů na český mediální sektor, a také "právní rámec a nezávislost soudnictví", v němž jsou podle organizace patrné snahy výkonné moci zasahovat do soudního systému, zvláště pak v kauzách premiéra Andreje Babiše.

Polsko v žebříčku Freedom House začalo strmě klesat poté, co v roce 2017 vláda strana Právo a spravedlnost (PiS) začala prosazovat kontroverzní reformy soudnictví. Nízký bodový zisk nyní Polsko poprvé vyřadil z kategorie zemí s "upevněnou demokracií". Nyní je namísto toho označováno jako "napůl upevněná demokracie".

Americká organizace vyzvala Spojené státy a Evropskou unii, aby úpadek demokracie v dotčených zemích měla více na zřeteli v mezinárodních vztazích. Členské země EU by podle ní měly zavést mechanismus, který podmíní přidělování peněz z evropských fondů nutností dodržovat pravidla právního státu.

V případě rozhovorů s balkánskými zeměmi usilujícími o členství v EU by podle Freedom House měla unie upřednostnit dlouhodobý demokratický vývoj přes "krátkodobými politickými a hospodářskými úvahami". Současně varovala před "škodlivým vlivem" Číny a Ruska na celý region jihovýchodní Evropy.

Freedom House předkládá zprávu s názvem Národy v transformaci s podporou americké rozvojové organizace USAID každoročně od roku 1995. Státy dělí do pěti kategorií. Čtvrtý stupeň je vyhrazen "napůl upevněným autoritářským režimům" (Arménie), zatímco do nejnižšího pátého stupně "upevněných autoritářských režimů" spadají Rusko, Bělorusko a středoasijské republiky vzešlé z bývalého Sovětského svazu.

Související

Péter Magyar

Orbánovi se z diplomata vyklubal nový sok. Magyar založil novou stranu

Maďarský právník a bývalý diplomat administrativy premiéra Viktora Orbána, Péter Magyar, který v posledních týdnech vedl dva masové protesty proti Orbánově vládě, nyní zakládá politickou stranu nazvanou TISZA - Tisztelet és Szabadság Párt (Strana respektu). Tuto informaci zveřejnil ve čtvrtek na svém Facebooku.

Více souvisejících

Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Aktualizováno před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 2 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 2 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 6 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající

Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy