Masivní ztráty pro CDU a SPD. Volby na východě Německa překreslily politickou mapu

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus.

"Všechno ještě jednou dobře dopadlo? Na okamžik by tomu někdo mohl uvěřit. V Sasku je CDU vpředu, stejně jako posledních 30 let. V Braniborsku to bylo těsnější, ale i tady sociální demokraté dokázali proběhnout cílem jako první," píše list Süddeutsche Zeitung, podle něhož by se tak mohlo zdát, že svět je stejný jako před volbami.

"Nic by ale nebylo větším omylem," tvrdí deník, podle kterého nezůstane skoro nic jako dosud. Začne to už u vlád v obou spolkových zemích, které budou muset skončit. Na jejich místo přijdou nejspíše koalice, které zde ještě nikdy nepůsobily.

"CDU v Sasku a SPD v Braniborsku budou nyní muset vytvořit komplikovaná spojenectví, pokud chtějí nadále vládnout," poznamenává také list Mittelbayerische Zeitung, podle něhož jsou nenávratně pryč doby, kdy CDU a SPD měly společně velké většiny parlamentních křesel.

"Staré pravdy na Východě už neplatí," podotýká také server Spiegel Online. Přesto podle něj i řady dalších médií na špatné výsledky politici CDU a SPD reagují s ulehčením, protože vše mohlo zvláště v případě vítězství AfD, která v obou volbách skončila druhá, dopadnout ještě výrazně hůř. A už jen proto jsou nedělní výsledky "skoro něco jako úspěch pro CDU a SPD".

Postoje dvojice stran po volbách, které znamenají "historický posun v rozložení politických stran", si všímá i komentátor zpravodajské televize n-tv. I hořké ztráty díky tomu, že každá z nich v jedné zemi nejspíš zůstane u moci, prodávají CDU a SPD jako volební vítězství.

Řada komentátorů se věnuje také protestní AfD, která v obou volbách výrazně posílila, do žádné z vlád ale kvůli odmítavému postoji ostatních stran nesměřuje. Podle listu Leipziger Volkszeitung je dobrou zprávou právě to, že v Sasku díky povedenému závěru volební kampaně ze strany CDU, která v posledních týdnech získala řadu hlasů, bude možné vytvořit stabilní vládu demokratických stran.

Také podle listu Augsburger Allgemeine nemohou být koalice s AfD řešením současné politické situace. Strany ale musí uvažovat také o tom, že důsledné stranění se AfD dává tomuto subjektu šanci snadno se prezentovat jako oběť. Deník zároveň konstatuje, že volby ukázaly, že většinu voličů od AfD neodrazují ani temné a radikální stránky tohoto uskupení.

Podobně to vidí Spiegel Online, který píše, že extremismus AfD neškodí. Velká část veřejnosti podle něj nemá zábrany volit stranu, která se pohybuje na hranici pravicového extremismu. "Naopak: AfD se - navzdory, nebo díky své radikálnosti - stala rozhodujícím faktorem na Východě."

Související

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Zemské volby v Sársku s náskokem vyhráli sociální demokraté

Sociální demokraté (SPD) v dnešních volbách do regionálního parlamentu v západoněmecké spolkové zemi Sársko drtivě zvítězili s 43,5 procenta hlasů. Vyplývá to z prozatímního konečného výsledku, který zveřejnila volební komise. Lídryně SPD Anke Rehlingerová tak v premiérském křesle vystřídá Tobiase Hanse z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která skončila se značným odstupem druhá.

Více souvisejících

Volby v Německu Německo CDU Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne

Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy