Merkelová apeluje: EU se musí vztahům s USA více věnovat

Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

"EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více," řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. "Spolupracujeme s každým americkým prezidentem," odpověděla.

Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. Dnes zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.

Vztahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.

Evropa už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem

Dnes to v projevu o bezpečnosti ve světě prohlásila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. "Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem a ne chráněncem, který není schopen se bránit," řekla Krampová-Karrenbauerová. "Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme," uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.

Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. "Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt," dodala.

Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Ty zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.

Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. "S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy," řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na problémy a výzvy Evropa nehledí stejně. "Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem," poznamenala.

Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.

Krampová-Karrenbauerová dnes hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36.000, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.

Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. "Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny," uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.

V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.

Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Joe Biden Německo EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Donald Trump Prezident USA Annegret Krampová-Karrenbauerová NATO

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 2 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 2 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 6 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající

Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy