Ministři obrany NATO jednají o dlouhodobém posílení východního křídla aliance

Především o dlouhodobém posílení východního křídla Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a o další pomoci Kyjevu jednají dnes v Bruselu ministři obrany aliančních zemí. Podle amerického ministra Lloyda Austina jsou Spojené státy nadále připraveny bránit své spojence a celá aliance zůstává jednotná v podpoře Ukrajiny.

Nizozemská ministryně Kajsa Ollongrenová prohlásila, že její země stejně jako další státy budou dál Kyjevu dodávat zbraně. K požadavku Kyjeva zřídit nad Ukrajinou bezletovou zónu či poskytnout Ukrajincům stíhačky se však NATO stále staví odmítavě.

"Myslím, že naše přítomnost tady vysílá světu signál, že jsme jednotní," prohlásil Austin s poukazem na výrazně zvýšený počet amerických vojáků, kterých nyní v Evropě působí na 100.000. Americký ministr dodal, že jeho země nadále vnímá jako "skálopevný" závazek bránit všechny spojence v NATO v případě jejich napadení.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga aliance během necelých tří týdnů od začátku ruské invaze výrazně posílila jednotky schopné rychlého nasazení; jejich příslušníků je nyní zejména ve východních členských zemích na 40.000. Ministři by dnes měli řešit otázku dlouhodobější odolnosti vůči ruské hrozbě a pověřit vojenské experty vytvořením strategie

Stoltenberg před schůzkou poznamenal, že tato strategie by mohla zahrnovat nové stálé oddíly, zvýšení počtu letadel a lodí pravidelně operujících poblíž ukrajinských hranic či v Černém moři nebo nové protivzdušné a protiraketové systémy. Plán by měl schválit červnový summit NATO v Madridu.

Tématem ministerské schůzky je také další podpora Ukrajiny včetně dodávek zbraní, na které nemají všechny země jednotný pohled a některé státy je kvůli obavám z ruské reakce odmítají. Nizozemská ministryně před jednáním ujistila, že její země stejně jako další státy bude v takových dodávkách pokračovat.

"Ukrajina má právo se bránit a my ji v tom budeme dále podporovat," řekla Ollongrenová. Zbraně Kyjevu poskytují také Spojené státy, Británie, Německo, stejně jako Česko spolu s dalšími státy bývalého východního bloku. Polsko chtělo prostřednictvím americké základny v Německu dodat Ukrajině i požadované stíhačky, USA to však odmítly.

Související

Více souvisejících

NATO

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA

Cílem zrušení návštěvy izraelské delegace ve Washingtonu bylo vyslat vzkaz Hamásu, prohlásil ve středu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy