Naivita, či zbabělost? Analytik rozebral obchodní smlouvu mezi EU a Čínou

NÁZOR - Zapomeňme na řeči Evropy o "strategické autonomii" a její údajné ambici jednat jako garant multilateralismu a na pravidlech založeného řádu, konstatuje Daniel Roháč v komentáři pro server Politico. Politický ekonom z think tanku Atlantic Council tvrdí, že investiční dohoda, kterou EU koncem prosince uzavřela s Čínou - pouhé tři týdny před inaugurací nového amerického prezidenta Joe Bidena -, ukazuje, že Evropané se chtějí vrátit k tomu, co jim jde nejlépe.

Čína, ilustrační fotografie
doporučujeme

Moralizování pod americkým deštníkem

EU bude sice silně moralizovat, sama však bude sledovat úzké, partikulární zájmy pod americkým bezpečnostním deštníkem, očekává Roháč. Vysvětluje, že dokument známý jako Komplexní dohoda o investicích čelí kritice ze všech stran, přičemž komentátor deníku Financial Times Gideon Rachman jej označil za "mimořádně krátkozraký" a "naivní".

Rachman podle autora komentáře nemá zcela pravdu, jelikož někteří Evropané skutečně očekávají, že dohoda bude mít formující dopad, který reálně "narovná hřiště" v čínské ekonomice.

"Spíše je však velmi pravděpodobné, že čínští vyjednavači učinili podstatné ústupky na poslední chvíli, poskytli velmi konkrétní výhody evropským firmám přítomným v Číně - především německým automobilkám, které jsou odpovědné za množství investic EU v zemi -, čímž učinili z dohody příliš dobrou příležitost, než aby byla promarněna," píše analytik.  Soudí, že uzavření dohody s hlavním americkým protivníkem, navíc po letech volání po těsnějším transatlantickém partnerství, a to i v otázkách spojených s Čínou, dává smysl jen tehdy, pokud EU věří, že může své vztahy se zeměmi jako Čína rozčlenit na různé aspekty.

Z pohledu EU jde o známý přístup odrážející myšlení, které umožnilo uvalit sankce na ruský režim Vladimira Putina za porušování suverenity Ukrajiny a zároveň usilovat o stavbu plynovodu Nord Stream 2, deklaruje odborník. Připomíná, že podobně EU prosazovala dohodu s Íránem, která mu nebránila nadále působit v roli hlavního regionálního sponzora terorismu, ale jasně otevírala cestu k - slovy Evropské komise - "zásadnímu přehodnocení vztahů" s Teheránem na různých úrovních, včetně bilaterálního obchodu.  

Čína tak může být pro EU souběžně jednací partner, ekonomický soupeř i "systémový rival", konstatuje Roháč. Dodává, že takto různorodý přístup v praxi funguje málokdy.

Nezodpovězená otázka

Pokud ale Biden slibuje návrat přívětivého, Spojenými státy řízeného světa známého před rokem 2016, proč by neměla EU přenechat geopolitické a strategické problémy Washingtonu a snažit se zlepšit podmínky evropských investorů v Číně, táže se autor komentáře. Za problém nepovažuje evropskou naivitu, ale spíše zásadní asymetrii mezi EU a Čínou.

Čínské investice rostou v Evropě v citlivých oblastech infrastruktury a vyspělých technologií, přičemž Peking skrze ně nesleduje zisk, ale politické cíle, varuje analytik. To podle něj formuje čínský přístup k obchodu a investičním jednáním, zatímco evropské firmy jako VW či Daimler chtějí v Číně vydělat peníze pro své akcionáře.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ponecháme-li stranou vznešená slova o udržitelném rozvoji, pařížských klimatických cílech či pracovních standardech, cílem EU v obchodních a investičních jednáních zjevně není uplatňovat evropskou měkkou sílu ve světě nebo sledovat (neexistující) společný strategický pohled," pokračuje Roháč. Vysvětluje, že jde pouze o lepší podmínky pro evropské společnosti - čím větší a důležitější, tím lépe.   

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo interpretováno tak, že Evropě končí sedmdesátileté "dějinné prázdniny" a nastala chvíle, kdy EU bude muset zaujmout jasnější a strategický názor a sladit jej s dostupnými nástroji při prosazování svých širších zájmů, nikoliv pouze zájmů soukromých hráčů, poukazuje expert. Doplňuje, že v uplynulých čtyřech letech přesto pocit naléhavosti zřídka překročil verbální hranice.

Evropský křik o větší autonomii na světové scéně a rozchodu s Washingtonem nevypadá jako systémové odloučení, ale jako jednorázová pauza v transatlantickém vztahu, tvrdí autor komentáře. Domnívá se, že pokud má evropsko-čínská dohoda něco naznačovat, pak to, že mnozí v EU se chtějí vrátit do módu před rokem 2016 - tedy obchodovat se všemi režimy světa bez ohledu na jejich odpornost, kázat o multilaterálním přístupu, ale nechat Spojené státy poprat se s každodenní údržbou na pravidlech založeného řádu a řešit akutní geopolitické krize.

"Zda se Bidenova administrativa uchýlí k takovému uspořádání, zůstává otevřenou otázkou," upozorňuje Roháč. Předpoklad, že tak nakonec učiní, není podle něj naivní, ale pouze poněkud zbabělý.

Témata: EU | Čína | USA | EuroZprávy.cz
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

ONLINE: Koronavirem se v ČR nakazilo přes 900 tisíc lidí. Reprodukční…

20.01.2021 16:15 Aktualizováno Index protiepidemického rizika PES dnes po třech dnech stagnace stoupl ze 70 na 73 bodů. Nadále ale…

Italská vláda zvažuje žalobu na Pfizer kvůli malému počtu vakcín

20.01.2021 15:13 Italská vláda dnes dala pokyn svému právnímu oddělení, aby zvážilo právní kroky, a to včetně žaloby…

Rakousko zasáhlo zemětřesení. Poničilo kostel, cítit bylo i v Česku

20.01.2021 13:09 Aktualizováno Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v dnešních ranních hodinách centrální části Rakouska. Škody…

Nástup Bidena je začátkem nových vztahů, shodli se lídři EU

20.01.2021 12:40 Aktualizováno Nástup nového amerického prezidenta Joea Bidena je šancí oživit vztahy Evropské unie se Spojenými…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama