NATO je ve stavu mozkové smrti, USA si dělají co chtějí, tvrdí Macron

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist francouzský prezident Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf NATO Jens Stoltenberg dnes tento názor jasně odmítli, aliance je podle nich silná.

"To, co právě zažíváme, je mozková smrt NATO," řekl v rozhovoru Macron, podle něhož Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.

S první části Macronova vyjádření dali jasný nesouhlas najevo Merkelová a Stoltenberg po společném jednání v Berlíně. "Tento názor neodpovídá mému," poznamenala šéfka německé vlády, podle níž je aliance nepostradatelná a v řadě oblastí dobře pracuje. "NATO je silné," podotkl zase Stoltenberg, podle kterého toho země aliance dělají společně více než kdy dříve.

Macronovo vyjádření naopak uvítala mluvčí ruské diplomacie. "Zlatá slova. Pravdivá a vyjadřující podstatu. Přesná definice nynějšího stavu NATO," napsala Marija Zacharovová na facebooku. Francouzský prezident se sice ve stejném interview podle agentury AFP kriticky vyjádřil i o Rusku, jehož nynější model podle něj "není udržitelný", ale na tuto část ruská mluvčí nereagovala.

NATO si nyní podle francouzského státníka musí vyjasnit své strategické cíle. "Spojené státy svá strategická rozhodnutí se svými partnery v NATO vůbec nekoordinují," postěžoval si. Členové vojenské aliance jsou navíc podle Macrona nyní svědkem "agrese, kterou zahájil další člen NATO, tedy Turecko, a to v oblasti, kde jsou ve hře naše zájmy, aniž by to koordinoval". "To, co se stalo, je pro NATO velký problém," zdůraznil šéf Elysejského paláce. Pochyby o turecké vojenské akci dnes dala najevo i Merkelová.

V souvislosti s tureckou ofenzivou podle Macrona vyvstala řada otázek včetně té kolem článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Tento článek stanoví, že útok proti jedné nebo více zemím NATO je považován za útok proti všem členům aliance. "Pokud se režim (syrského prezidenta) Bašára Asada rozhodne odpovědět na akce Turecka, zapojíme se?" položil otázku francouzský prezident.

Podle Macrona se země EU po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci již nemohou plně spoléhat na Spojené státy a musí posílit vlastní obranyschopnost nezávisle na NATO. Zároveň je podle něj třeba znovu zahájit strategický dialog s Ruskem. K jednání s Moskvou musí přitom EU přistupovat bez naivity a uvědomit si musí i to, že sbližování bude nějakou dobu trvat, poznamenal prezident.

V rozhovoru Macron kritizoval také amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podle něj Severoatlantickou alianci vnímá jako "hospodářský projekt". "Podle něj je to projekt, kde Spojené státy zajistí jakousi formu geopolitického deštníku, na oplátku ale požadují hospodářskou výlučnost," řekl Macron. "K tomuhle se Francie nezavázala," dodal.

Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční 3. a 4. prosince v Londýně.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

Více souvisejících

Emmanuel Macron NATO USA (Spojené státy americké) Rusko Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě

Prezident Petr Pavel nadále plánuje pořádat jednání ohledně důchodové reformy a nevylučuje možnost svolání kulatého stolu s představiteli tripartity a odborníky. Tuto možnost zmínil na tiskové konferenci a navrhuje termín na přelomu května a června. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy