NATO se shodlo na plánu obrany Pobaltí a Polska, oznámil Stoltenberg

Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to dnes po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.

Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal za teroristické kurdské milice YPG, proti kterým turecká armáda bojuje na severu Sýrie. Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně stále asertivnější chování Moskvy.

Dnes Stoltenberg řekl, že se podařilo najít shodu na aktualizovaném obranném plánu pro Pobaltí a Polsko. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.

Litevský prezident Gitanas Nauséda na tiskové konferenci prohlásil, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. "Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu," řekl Nauséda.

"Samozřejmě, že máme neshody, cokoli jiného by bylo divné," řekl také Stoltenberg v reakci na dotaz na spory mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Média před summitem, který měl být připomínkou 70 let existence nejsilnějšího spojenectví světa, široce referovala o slovních přestřelkách právě mezi vrcholnými představiteli některých členských zemí.

Generální tajemník #NATO @jensstoltenberg oznámil, že summit #NATOLondon schválil aktualizované plány na obranu Pobaltí a Polska proti Rusku. Jejich schválení podmiňovalo Turecko tím, že ostatní spojenci označí kurdské jednotky na severu Sýrie za teroristy. Kdo ustoupil, neřekl pic.twitter.com/1IcFaeZdE9

— Filip Nerad (@FilipNerad) December 4, 2019

"V NATO existovaly neshody po celou dobu jeho existence," dodal Stoltenberg a připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti s Američany vedenou invazí do Iráku v roce 2003.

Stoltenberg na tiskové konferenci představil také závěry jednání devětadvaceti členských zemí aliance, která je v nich označena za "nejúspěšnější alianci v dějinách". V deklaraci prezidenti a premiéři zemí NATO zdůraznili solidaritu a spojenectví a připomněli článek pět Washingtonské smlouvy, podle které je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny.

Země se v závěrečném dokumentu hlásí také k plánu zvyšování obranných investic. "Dosahujeme dobrého pokroku. Musíme a budeme dělat více," píše se v textu. "Agresivní akce Ruska" představují podle závěrů ohrožení euroatlantické bezpečnosti.

Britský premiér Boris Johnson při své závěrečné tiskové konferenci hovořil o "dobrých diskusích" ohledně společného přístupu k Rusku. Lídři prý na summitu probírali, jak je třeba s Moskvou jednat a před čím je třeba se mít na pozoru. Co se týče výdajů na obranu, Johnson podle televize Sky News řekl, že Británie hodlá udržovat obranný rozpočet na úrovni všeobecně požadovaných dvou procent HDP.

Trvalou hrozbou je pro země NATO také terorismus. "Nestabilita za našimi hranicemi také přispívá k neregulérní migraci. Čelíme kybernetickým a hybridním hrozbám," píše se dále v dokumentu. Podporu aliance vyjádřila nastolení dlouhodobé bezpečnosti a stability v Afghánistánu či spolupráci NATO a Evropské unie. Mezi novými členy přivítala Severní Makedonii.

Deklarace zmiňuje také význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označuje vesmír za operační prostor. Summit také uvedl, že rostoucí vliv Číny ve světě skýtá příležitosti i výzvy. V deklaraci se objevila i výzva generálnímu tajemníkovi NATO, aby zahájil proces hledání způsobu, jak posílit "politickou dimenzi" aliance.

Související

Vladimir Putin Glosa

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Více souvisejících

NATO Jens Stoltenberg Rusko Litva Boris Johnson

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 3 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby

Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy