Během 16 let v úřadu německé kancléřky zažila Angela Merkelová všechny tři hlavní krize EU v současném století, poukazuje Daniel Hegedüs, politický analytik neziskové organizace The German Marshall Fund of the United States. V komentáři pro server Politico za ně označuje finanční a následnou dluhovou krizi po roce 2008, migrační krizi z roku 2015 a trvající krizi právního státu a demokracie.
Hrozba pro další integraci
Merkelová si vedla velmi dobře v první krizi a úspěšně přežila druhou, avšak právě poslední zmíněná krize bude pro její odkaz určující, míní Hegedüs. Konstatuje, že odcházející kancléřka nejenže problém dodržování právního státu v zemích EU, který představuje z dlouhodobého hlediska největší výzvu pro její další integraci, přenechává svému nástupci, ale za její vlády došlo k přerodu autoritářských ambicí maďarského premiéra Viktora Orbána a polského politika tvrdé ruky Jarosława Kaczyńského v systémové ohrožení EU.
„Merkelová byla trvale kritizována za příliš měkký postoj k Orbánovi a upřednostňování zájmů německého automobilového a výrobního průmyslu před demokratickou integritou EU,“ píše analytik. Podotýká, že politička bývala také obviňována, že ohledně autoritářského vývoje v Maďarsku mlčí, aby udržela černou ovci Evropské lidové strany (ELS), Orbánovu stranu Fidesz, v konzervativní politické rodině.
Autor komentáře nemá pochyby, že Merkelová mohla nastavit jasné limity pro vývoj v Maďarsku i Polsku. Není si ale jistý, zda od jejího nástupce v kancléřském křesle - ať jím bude kdokoliv – lze očekává radikálně odlišný, kritický postoj k autokratům v EU.
Merkelová totiž své strategické volby nečinila sama a jsou hluboce zakořeněné v základních tradicích německé politiky a diplomacie, vysvětluje Hegedüs. Upozorňuje, že tyto tradice sdílejí nejen kancléřčini křesťanští demokraté, ale i sociální demokraté, svobodní demokraté a do menší míry rovněž zelení.
Postoj Německa k Polsku a Maďarsku se tedy neodvíjí pouze od skutečnosti, že tyto země tvoří organickou součást německo-středoevropského průmyslového jádra, a proto jsou velkým a stále rostoucím cílem přímých německých zahraničních investic, míní analytik. Stejně tak soudí, že problém není dán pouze historickou odpovědností, která formuje německou politiku vůči středoevropským a východoevropským zemím, či důležitou rolí, kterou hrál Fidesz v ELS.
„Pod povrchem existují dva strategické hybatele, které formují postoj Berlína k rostoucí autokratizaci v jeho středoevropském sousedství,“ pokračuje Hegedüs. Za první označuje tradiční neschopnost německých elit definovat po sjednocení země národní zájmy v jiných než ekonomických termínech. Toto uvažování podle něj vede k tomu, že geo-ekonomické úvahy převáží nad vším ostatním, což se projevuje i v německém přístupu k Rusku a Číně.
Za druhý hybatel označuje analytik extrémní orientaci německé politické a zahraničněpolitické kultury na konsensus a dialog, díky čemuž je již celé desetiletí mantrou německé diplomacie diskutovat se středoevropskými autoritáři, nikoliv o nich.
Past prázdného dialogu
Ve chvíli, kdy protistrana jen předstírá dialog, jak činí maďarská vláda, nebo se uchyluje pouze k ústupkům nezbytným pro zachování komunikačních kanálů, což je případ polské vlády, je tato zahraničněpolitická tradice prakticky neúčinná, shrnuje autor komentáře. Shrnuje, že v chápání Berlína zkrátka demokracie a právní stát zkrátka představují hodnoty, které nesouvisí s německými zájmy, jsou sice vznešené, ale nejsou klíčem ke generování zisku.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Demokracie a právní stát si tak v německém pojetí sice zaslouží rétorické vyzdvihování, ale na žebříčku priorit se nacházejí pod otevřeností trhu a udržením dialogu, tvrdí Hegedüs. Připouští, že sociální demokraté, zelení a svobodní demokraté mohou k uvedeným hodnotám tíhnout více než křesťanští demokraté, ale přesto podle něj nereprezentují odlišné myšlenkové pojetí a pokud jde o formulaci zájmů a strategie, sdílejí stejné tradice a strukturální východiska, jaké formovaly německou politiku za Merkelové.
„Tato kaňka na kancléřčině odkazu je společným dědictvím německé politické třídy,“ deklaruje analytik. Upozorňuje, že jde také o vizitku sociálních demokratů, kteří s Merkelovou vládli dvanáct ze šestnácti let a během této doby určovali zahraniční politiku země.
Jelikož německá diplomacie není připravena či schopna věrohodně hrozit sankcemi, zůstává chycena v pasti prázdného dialogu, varuje autor komentáře. Věří, že nástupce Merkelové má ale možnost tuto cestu opustit a ukázat, že německý přístup k autoritářům v EU se může změnit.
Přesto je Hegedüs k takové možnosti skeptický. Dodává, že pokud příští němečtí kancléři svůj přístup nezmění, kaňka na odkazu Merkelové potřísní i jejich reputaci.
Související
Když politici dojí stát kvůli sebepropagaci. Případ Merkelové nápadně připomíná Schillerovou
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
Angela Merkelová , Německo , populismus , Maďarsko , Polsko
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 49 minutami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 1 hodinou
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 1 hodinou
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 2 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 3 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 3 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 3 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 4 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 4 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 5 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 5 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 5 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 6 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 6 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 7 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 8 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 8 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 8 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
Rusko ve středu vetovalo návrh rezoluce OSN předložené Spojenými státy a Japonskem, která vyzývá všechny státy světa, aby zabránily závodům v jaderném zbrojení ve vesmíru.
Zdroj: Libor Novák