NÁZOR: Ustoupila Merkelová příliš autoritářům? Analytik předvídá vývoj v EU

Během 16 let v úřadu německé kancléřky zažila Angela Merkelová všechny tři hlavní krize EU v současném století, poukazuje Daniel Hegedüs, politický analytik neziskové organizace The German Marshall Fund of the United States. V komentáři pro server Politico za ně označuje finanční a následnou dluhovou krizi po roce 2008, migrační krizi z roku 2015 a trvající krizi právního státu a demokracie.

Hrozba pro další integraci

Merkelová si vedla velmi dobře v první krizi a úspěšně přežila druhou, avšak právě poslední zmíněná krize bude pro její odkaz určující, míní Hegedüs. Konstatuje, že odcházející kancléřka nejenže problém dodržování právního státu v zemích EU, který představuje z dlouhodobého hlediska největší výzvu pro její další integraci, přenechává svému nástupci, ale za její vlády došlo k přerodu autoritářských ambicí maďarského premiéra Viktora Orbána a polského politika tvrdé ruky Jarosława Kaczyńského v systémové ohrožení EU.

„Merkelová byla trvale kritizována za příliš měkký postoj k Orbánovi a upřednostňování zájmů německého automobilového a výrobního průmyslu před demokratickou integritou EU,“ píše analytik. Podotýká, že politička bývala také obviňována, že ohledně autoritářského vývoje v Maďarsku mlčí, aby udržela černou ovci Evropské lidové strany (ELS), Orbánovu stranu Fidesz, v konzervativní politické rodině.

Autor komentáře nemá pochyby, že Merkelová mohla nastavit jasné limity pro vývoj v Maďarsku i Polsku. Není si ale jistý, zda od jejího nástupce v kancléřském křesle - ať jím bude kdokoliv – lze očekává radikálně odlišný, kritický postoj k autokratům v EU.

Merkelová totiž své strategické volby nečinila sama a jsou hluboce zakořeněné v základních tradicích německé politiky a diplomacie, vysvětluje Hegedüs. Upozorňuje, že tyto tradice sdílejí nejen kancléřčini křesťanští demokraté, ale i sociální demokraté, svobodní demokraté a do menší míry rovněž zelení.

Postoj Německa k Polsku a Maďarsku se tedy neodvíjí pouze od skutečnosti, že tyto země tvoří organickou součást německo-středoevropského průmyslového jádra, a proto jsou velkým a stále rostoucím cílem přímých německých zahraničních investic, míní analytik. Stejně tak soudí, že problém není dán pouze historickou odpovědností, která formuje německou politiku vůči středoevropským a východoevropským zemím, či důležitou rolí, kterou hrál Fidesz v ELS.

„Pod povrchem existují dva strategické hybatele, které formují postoj Berlína k rostoucí autokratizaci v jeho středoevropském sousedství,“ pokračuje Hegedüs. Za první označuje tradiční neschopnost německých elit definovat po sjednocení země národní zájmy v jiných než ekonomických termínech. Toto uvažování podle něj vede k tomu, že geo-ekonomické úvahy převáží nad vším ostatním, což se projevuje i v německém přístupu k Rusku a Číně.

Za druhý hybatel označuje analytik extrémní orientaci německé politické a zahraničněpolitické kultury na konsensus a dialog, díky čemuž je již celé desetiletí mantrou německé diplomacie diskutovat se středoevropskými autoritáři, nikoliv o nich.

Past prázdného dialogu

Ve chvíli, kdy protistrana jen předstírá dialog, jak činí maďarská vláda, nebo se uchyluje pouze k ústupkům nezbytným pro zachování komunikačních kanálů, což je případ polské vlády, je tato zahraničněpolitická tradice prakticky neúčinná, shrnuje autor komentáře. Shrnuje, že v chápání Berlína zkrátka demokracie a právní stát zkrátka představují hodnoty, které nesouvisí s německými zájmy, jsou sice vznešené, ale nejsou klíčem ke generování zisku.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

 Demokracie a právní stát si tak v německém pojetí sice zaslouží rétorické vyzdvihování, ale na žebříčku priorit se nacházejí pod otevřeností trhu a udržením dialogu, tvrdí Hegedüs. Připouští, že sociální demokraté, zelení a svobodní demokraté mohou k uvedeným hodnotám tíhnout více než křesťanští demokraté, ale přesto podle něj nereprezentují odlišné myšlenkové pojetí a pokud jde o formulaci zájmů a strategie, sdílejí stejné tradice a strukturální východiska, jaké formovaly německou politiku za Merkelové.

 „Tato kaňka na kancléřčině odkazu je společným dědictvím německé politické třídy,“ deklaruje analytik. Upozorňuje, že jde také o vizitku sociálních demokratů, kteří s Merkelovou vládli dvanáct ze šestnácti let a během této doby určovali zahraniční politiku země.

Jelikož německá diplomacie není připravena či schopna věrohodně hrozit sankcemi, zůstává chycena v pasti prázdného dialogu, varuje autor komentáře. Věří, že nástupce Merkelové má ale možnost tuto cestu opustit a ukázat, že německý přístup k autoritářům v EU se může změnit.

Přesto je Hegedüs k takové možnosti skeptický. Dodává, že pokud příští němečtí kancléři svůj přístup nezmění, kaňka na odkazu Merkelové potřísní i jejich reputaci.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo populismus Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 10 hodinami

I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě

Vědci z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry (NIWA) varují, že novozélandské ledovce tají stále rychleji. Odkazují se na nedávný letecký průzkum nazvaný "sněžná čára", který se konal v novozélandských horách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy