NÁZOR - Západní bezpečnostní složky donedávna zřejmě podceňovaly hrozbu bělošských rasistů a příliš jednostranně soustředily své zbroje na islámský extremismus, tvrdí editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník podotýká, že to změnily hrůzy jako nedávné útoky v novozélandském Christchurch, americkém Charlottesville či britském Finsbury Parku.
Oko bouře v Německu
Britská tajná služba MI5 od roku 2018 převzala vyšetřování těch nejzávažnějších podezření z krajně pravicových spiknutí, o kterých nyní britská policie mluví jako o nejrychleji rostoucí teroristické hrozbě v zemi, upozorňuje editorial. Podotýká, že podle odhadů připadá 71 % obětí extremismu v USA mezi lety 2008 a 2017 na činy spáchané sympatizanty krajní pravice či bělošskými rasisty.
"Tento fenomén je celosvětový, ale momentálně se v oku bouře nachází Německo," pokračuje prestižní server. Připomíná, že minulý týden tamní policie zatkla 12 osob v rámci vyšetřování pravicově extremistické skupiny podezřelé z plánování útoků na azylanty a muslimy, přičemž podle žalobců měli zadržení, kteří pocházejí ze šesti různých spolkových zemí, jednat v naději, že v zemi vyvolají situaci "podobnou občanské válce".
Není jasné, zda muž, identifikovaný jako Tobias Rathjen, měl podobné ambice, ale je zjevné, že za jeho středečním vražedným řáděním ve městě Hanau nedaleko Frankfurtu stál rasismus, konstatuje britský deník. Poukazuje, že muž před akcí nahrál na internet text, ve kterém otevřeně volal po "vyhlazení" etnických menšin v zemi.
Rathjenovu útoku na dva bary s vodními dýmkami padlo za oběť 9 lidí, část z nich tureckého původu, shrnuje editorial. Dodává, že muž si následně vzal život a ještě předtím zabil svou dvaasedmdesátiletou matku, s níž žil ve společném bytě.
Masakr přitom přichází v nejcitlivější chvíli zlomu německé politiky, upozorňuje renomovaný server. Připomíná, že po 15 letech v křesle spolkové kancléřky Angela Merkelová oznámila záměr odstoupit před příštími volbami a v její Křesťansko-demokratické unii (CDU) nyní probíhá otevřená nástupnická krize, která je částečně živená otázkou, jak přistupovat ke krajně pravicovým nacionalistům z Alternativy pro Německo (AfD), momentálně třetí nejsilnější straně v Bundestagu.
Cordon sanitaire je třeba udržet
Počátkem února rezignovala na stranické předsednictví Merkelovou preferovaná nástupkyně Annegret Kramp-Karrenbauerová poté, co politici CDU ve východoněmecké zemi Duryňsko prolomili tabu a spojili se při volbě zemského premiéra právě s AfD, vysvětluje The Guardian. Doplňuje, že politická situace v bývalém Východním Německu se zřídka přenáší na západ, ale tím, že se CDU v průzkumech nachází na historickém minimu, ve straně roste volání po opuštění centristické politiky Merkelové a zaujetí mnohem tvrdšího přístupu k přistěhovalcům.
Mezi čtyřmi kandidáty, kteří oznámili svou touhu nahradit Kramp-Karrenbauerovou je počátečním favoritem zkušený byznysmen Friedrich Merz, který v roce 2015 tvrdě kritizoval rozhodnutí Merkelové otevřít německé hranice syrským uprchlíkům, pokračuje prestižní deník. Uvádí, že Merz dal jasně najevo, že má zájem ucházet se o hlasy voličů AfD, mezi kterými je podle odhadů až milion bývalých podporovatelů CDU.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."(Merz) také zlověstně mluví o tom, že CDU potřebuje mít 'kuráž lišit se, být kontroverzní' a opět 'mluvit otevřeně'," píše editorial. Podotýká, že míra, s jakou oživení nacionalismu živí a legitimizuje pravicový extremismu a smrtící rasovou nenávist, je přitom jednou z klíčových otázek naší doby, která je zároveň komplikovaná.
AfD, podobně jako například Strana nezávislosti Spojeného království, začala primárně jako euroskeptická strana, ale od migrační krize v roce 2015 se mění v širší hnutí, jehož podstatné části jsou ostentativně odhodlané živit islamofobii a rasismus, nastiňuje britský server. Podotýká, že tento týden se například jeden z čelních představitelů strany Bjorn Höcke účastnil demonstrace v Drážďenech pořádané krajně pravicovým hnutím Pegida, které se staví proti domnělé islamizaci Německa.
Dopady krize z roku 2008 vedou k extrémní polarizaci západních demokracií, ale Německo zůstávalo relativní oázou stability, tvrdí The Guardian. Dodává, že odchod Merkelové ze scény ale nevyhnutelně přinese období politických turbulencí a zatímco se nejúspěšnější strana v německé poválečné historii dohaduje o svém budoucím směřování, šokující události z Hanau by měly vyústit v pozastavení myšlenek těch, kteří se snaží zkrotit, udobřit si či napodobovat krajní pravici.´"Cordon sanitaire izolující AfD a její ekvivalenty v jiných zemích musí zůstat pevně na místě," apeluje britský deník.
Související
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Kvůli nehodě se na D8 tvoří kolony. Havárie se stala v Německu
Německo , rasismus , Alternativa pro Německo (AfD) , střelba v Německu , Terorismus
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 1 hodinou
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
včera
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
včera
Scholzovi dochází trpělivost. Netanjahua varoval před eskalací situace v regionu
včera
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
včera
Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy
včera
Feri míří na tři roky do vězení, rozhodl odvolací soud
včera
Pavel navrhl dva kandidáty na ústavní soudce, je mezi nimi Jiří Přibáň
včera
Válka v Pásmu Gazy má už 34 tisíc mrtvých. Úřady nacházejí stovky těl u nemocnic
včera
Chladné počasí pokračuje. Meteorologové očekávají další mrazivé noci
včera
WHO se obává šíření ptačí chřipky. Hovoří o globální pandemii
včera
Izrael se plánu na invazi do Rafahu nevzdává. Navzdory mezinárodnímu apelu přitlačí Hamás ke zdi
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že jeho země zvýší v následujících dnech vojenský tlak na palestinské hnutí Hamás. Chce tím podle svých slov dosáhnout propuštění rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy.
Zdroj: Libor Novák