NÁZOR - Není divu, že Evropě se nedaří najít hlas, ale nikoliv z důvodu brexitu, vzestupu pravicového populismu či vnitřního rozdělení, konstatuje politolog Robert Malley v komentáři pro server Politico. Ředitel nevládní organizace International Crisis Group upozorňuje, že Evropa je chycena v mocenském boji tří největších světových hráčů.
USA, Rusko a Čína
Spojené státy, Rusko a Čína se snaží ignorovat, rozdělit či usměrnit Evropu v souladu s vlastními cíli, soudí politolog. Dodává, že takový nátlak z Moskvy a Pekingu není překvapivý ani nový, ale změnou je postoj Washingtonu a skutečnost, že americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa v minulém roce opakovaně činila a realizovala rozhodnutí, která Evropu ovlivňovala, ale nebrala v potaz její názor.
V jistém smyslu je ironií, že Trumpova administrativa posiluje důvod pro to, aby EU začala realizovat suverénnější zahraniční politiku, o jakou se někteří evropští politici snaží nejpozději od začátku irácké války v roce 2003, upozorňuje Malley. Podotýká, že budíčky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nemusí příliš fungovat, ale jeho volání po vojensky soběstačnější, diplomaticky autonomnější a ekonomicky nezávislejší EU si zaslouží pozornost.
"Na vojenské frontě série rozhodnutí amerického prezidenta podtrhla evropskou zranitelnost vůči výkyvům americké nálady," pokračuje odborník. Deklaruje, že polovičatý odchod amerických vojáků ze severní Sýrie, zabití íránského generála Kásima Sulejmáního a americký plán na omezení či celkové stažení vojsk ze západní Afriky - regionu, který je branou pro příliv teroristů a migrantů do Evropy - mají velký dopad na bezpečnost starého kontinentu.
Vytvoření autonomnějších evropských vojenských jednotek vyžaduje překonat značné politické, ekonomické i logistické překážky, přiznává Malley. Dodává, že Evropa musí také lépe vyvážit vojenské operace politikou, například podporou snah o utlumení rozporů mezi jednotlivými skupinami, které živí násilí, což znamená i dialog s jistými vůdci militantů.
Větší možnost Evropy nasadit vojenské síly by přesto rozšířila její schopnost chránit své zájmy, věří politolog. Poukazuje, že Evropa má také mnoho rezerv na diplomatické frontě a s ohledem na americké nedostatky a chyby musí vystupovat sama za sebe. Jako příklad uvádí Malley izraelsko-palestinský konflikt, ve kterém Spojené státy učinily několik radikálních obratů - ať již šlo o uznání Jeruzaléma izraelskou metropolí a anexe Golanských výšin či prohlášení, že výstavba osad na palestinských územích neporušuje mezinárodní právo - a chystají se představit ještě dalekosáhlejší, dlouho očekávaný a obávaný mírový plán.
"Znovu, vytvoření jednotné evropské pozice nebude malou výzvou vzhledem k rozdílům mezi evropskými metropolemi," přiznává ředitel. Deklaruje, že vyvažující evropský hlas, který by trval na tom, že bez ohledu na konkrétní výsledky musí být Palestincům na okupovaných územích garantována rovná občanská práva, by byl vítaný s ohledem na zájem Evropy na stabilitě Blízkého východu.
Za bezpečnější svět
Malley zmiňuje také důsledky evropské finanční bezbrannosti, které jsou nejlépe viditelné v případě Íránu. Americké odstoupení od dohody o tamním jaderném programu a vytvoření maximálního nátlaku na Teherán má na Evropu kumulativní dopady, upozorňuje expert. Řadí mezi ně postupný rozchod Íránu se závazky vyplývajícími z uvedené dohody, nárůst útoků v Perském zálivu či oslabení boje s Islámským státem.
Evropa se sice v reakci na americký postup snažila Íránu částečně hospodářsky ulevit a přesvědčit jej, aby se dohody držel a vystupoval umírněně, ale toto úsilí zlikvidovala hrozba amerických sankcí, připomíná politolog. Konstatuje, že americká dominance na globálních trzích poskytuje Washingtonu i značnou kontrolu nad evropskou zahraniční politikou, a tak před Evropou stojí výzva nalézt cestu obcházející aktuální finanční systém a nastolit jiný, imunní vůči dlouhé ruce USA.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Evropa čelí mnoha nevyhnutelným dilematům," pokračuje odborník. Vysvětluje, že možností je držet se Spojených států navzdory značným rozporům a vypadat impotentně, nebo se jim postavit a čelit odvetě, případně rozdělit sázky a posílit vazby na soupeřící velmoci, a tím se učinit méně zranitelnější v rámci tohoto boje.
Ať se Evropa rozhodne pro cokoliv, neměla by krátkozrace měnit hlavní aspekt své moderní politiky, tedy pocit odpovědnosti pokud jde o řešení nejnebezpečnějších situací ve světě a spoléhání na státnictví a zdroje, které mohou znamenat rozdíl, tvrdí ředitel International Crisis Group. Podotýká, že tato organizace brzy zveřejní seznam desítky konfliktů, které by evropské země mohly pomoci urovnat.
Pokud se Evropa pustí do řešení konfliktů - ať už těch geopoliticky významných, jako jsou Írán či Ukrajina, nebo mezinárodně upozaděných, jaké přestavují africká velká jezera, Burkina Faso nebo Bolívie -, snaha o posílení vlastní vojenské soběstačnosti a diplomatické a finanční role ještě nemusí plně vyřešit krizi evropské identity, přiznává politolog. Dodává, že by ale nakonec mohla učinit svět bezpečnějším místem.
Související
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
Musíme Ukrajině poskytnout systémy protivzdušné obrany, shodli se lídři EU. Zelenskyj poděkoval Scholzovi
EU (Evropská unie) , USA (Spojené státy americké) , Írán , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média.
Zdroj: Lucie Podzimková