Německo v souvislosti se srpnovou vraždou Gruzínce v Berlíně vyhostí dva ruské diplomaty. V tiskové zprávě tom dnes informovalo německé ministerstvo zahraničí. Právě Moskva za vraždou podle vyšetřovatelů může stát.
Případ, který připomíná loňský pokus o zabití bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, dnes převzalo německé nejvyšší státní zastupitelství.
Čtyřicetiletý Zelimchan Changošvili, který v minulosti bojoval proti Rusům v Čečensku, přišel o život 23. srpna, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti opakovaně střelil do hlavy. Podezřelým z vraždy je devětačtyřicetiletý Rus Vadim Sokolov.
Německá média od počátku informovala o řadě podezřelých okolností, které ukazují na to, že by za vraždou mohly stát ruské nebo čečenské státní úřady. K tomuto názoru se nyní přiklonilo i nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož pro to existuje dostatek indicií.
Německé ministerstvo zahraničí, které Changošviliho nyní označuje jménem Tornike K., svůj dnešní krok vůči Rusku zdůvodnilo tím, že přes opakované a důrazné výzvy Berlína Moskva nedostatečně spolupracovala při snahách čin vyjasnit. "V bilaterálních vztazích je to už samozřejmě událost, že se nám od Ruska bohužel nedostalo žádné aktivní pomoci při vyjasňování tohoto činu," poznamenala dnes na okraj summitu NATO v Londýně kancléřka Angela Merkelová. Spolková republika, která dala dvojici Rusů sedm dní na opuštění země, nevyloučila, že sáhne i k dalším krokům.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes na vyhoštění diplomatů odpovědělo prohlášením, že přijme "komplex odvetných opatření". V diplomatické praxi bývá obvyklou reakcí reciproční vyhoštění diplomatů druhé strany. Ministerstvo uvedlo, že vyhoštění diplomatů z Německa je nepodložený a nepřátelský krok, a upozornilo, že "politizovaný přístup k vyšetřování (berlínské vraždy) je nepřípustný".
Magazín Der Spiegel už v srpnu uvedl, že podezřelý Sokolov má číslo pasu, které ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU. Podezřelé jsou ale i další okolnosti. Nejvyšší státní zastupitelství vychází z toho, že se Vadim Sokolov ve skutečnosti jmenuje Vadim K. Po tom kvůli podezření z vraždy z roku 2013, jejíž provedení je nápadně podobné zastřelení Changošviliho, od dubna 2014 až do července 2015 pátraly ruské úřady. Jen dva měsíce poté, co smazaly informaci o pátrání, byl poprvé vystaven osobní doklad na jméno Vadim Sokolov. Podle německých médií je tak možné, že muže ruské úřady našly, a posléze naverbovaly.
Aby Sokolov získal vízum do schengenského prostoru, doplnil letos svou žádost potvrzením zaměstnavatele - firmy ZAO RUST. Její šéf a účetní mu potvrdili, že v ní pracuje jako stavební inženýr. Podle ruského obchodního registru je ale firma od letošního dubna v "reorganizaci" a loni měla jediného zaměstnance. Číslo faxu na ZAO RUST je stejné jako číslo na dvě firmy spadající pod ruské ministerstvo obrany.
Do Berlína Sokolov dorazil přes Paříž a Varšavu, kde se 22. srpna kolem 8:00 odhlásil z hotelu. Co dělal od té doby do činu o den později v 11:55 zatím není jasné. Vyšetřovatelé ale nemají žádné indicie, že by byl Sokolov v Berlíně už před 22. srpnem, aby oběť sledoval a čin připravil. Je tedy možné, že tak učinil někdo jiný.
Changošviliho, kterého se už v roce 2015 v Gruzii někdo pokusil zavraždit, německé úřady nejprve na základě informací Moskvy vedly jako nebezpečného islamistu, postupně ho ale přestaly sledovat, protože se jim nejevil podezřelý.
Související
Německo-ruské vztahy? Nesmíme ignorovat otravu Navalného, upozornila Merkelová
Soud v Berlíně rozplétá vraždu, za kterou zřejmě stojí Rusko
Zelimchan Changošvili , Německo , Rusko , diplomacie , Vražda
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 55 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 9 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák