Německo se po pádu Sovětského svazu a konci studené války rozhodlo zrušit veřejné kryty, nyní ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu postoj přehodnocuje. Formálně má 83milionové Německo v bunkrech místo pro necelých 500.000 lidí, země proto v ochraně civilistů spoléhá především na stanice metra, podzemní parkoviště či sklepení.
"V důsledku mírové dividendy z 90. let po konci studené války se nepokračovalo v koncepci výstavby veřejných krytů," řekla ČTK mluvčí německého ministerstva vnitra. Zlomem v civilní ochraně pak byl rok 2007. "Po společném rozhodnutí spolkové vlády a spolkových zemí byla v roce 2007 funkční údržba krytů zastavena," dodala. Civilní kryty v Německu, které byly v soukromém vlastnictví či majetku obcí, tak rychle našly novou funkci a ze systémů ochrany obyvatel byly vyřazeny. Další rušení krytů ministryně vnitra Nancy Faeserová kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastavila.
Nynější vpád ruské armády na Ukrajinu, který nařídil šéf Kremlu Vladimir Putin, Německo šokoval a zastihl ho nepřipravené. Berlín, který dlouhá desetiletí sázel na úzkou spolupráci s Moskvou, musel zásadně přehodnotit svou východní a bezpečnostní politiku. Vláda kancléře Olafa Scholze se rozhodla dodávat zbraně napadené Ukrajině, výrazně navýšit výdaje na obranu a také se věnovat otázce ochrany civilistů během války. Toto téma se stalo aktuální i kvůli tomu, že z Ruska se ozývají výhrůžky jadernými zbraněmi.
Pod tlakem válečných hrozeb vláda společně s regiony spustila revizi dosud existujících krytů. "Z původních 2000 veřejných krytů zůstalo do současnosti 599 zařízení, která jsou formálně určena k civilní ochraně," vysvětlil ČTK Thorsten Grützner ze Spolkové agentury pro nemovitosti (BIMA). Doplnil, že u dalších bývalých krytů již nelze předpokládat jejich ochranné využití, protože jejich údržba byla před lety ukončena.
Téma krytů se dostalo i na půdu Spolkového sněmu, kterému ministerstvo vnitra sdělilo, že 599 veřejných krytů nabízí ochranu jen pro 487.598 lidí. Funkční kryty se navíc nacházejí jen v jižní části Německa, především v Bádensku-Württembersku a Bavorsku, kde je 220, respektive 156 takových objektů. V Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, tedy na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR), není kryt civilní ochrany vůbec žádný.
Kvůli nedostupnosti či neexistenci veřejných krytů tak Německo spoléhá na podzemní stavby, kam by se obyvatelstvo v případě útoku mohlo uchýlit. Podle Grütznera má Německo po celém území řadu objektů s pevnou stavební konstrukcí, o které se může civilní ochrana opřít. "Tyto objekty mohou za určitých podmínek nabídnout významnou ochranu před válečnými zbraněmi," řekl. "Jedná se především o stanice metra, podzemní garáže a také sklepení," uvedl.
Díky tomu, že tyto stavby jsou pod povrchem země, jsou k možné civilní ochraně předurčené. "Poskytují dobrou základní ochranu před tlakovou vlnou, proti vyvrženým a padajícím troskám a úlomkům a za určitých podmínek i proti radioaktivnímu záření," řekl Grützner. Poznamenal, že účinek takové ochrany se zvyšuje tím, čím pevnější stavební materiál byl použit a čím tlustší vrstva zeminy je nad podzemními objekty.
"Významnou ochranu proti válečným útokům mohou ale v případě nouze poskytnout i nadzemní schodiště či nadzemní místnosti bez oken a prosklení," dodal.
To, jak přesně bude Německo v ochraně civilistů postupovat, rozhodne vláda s regiony až po revizi krytů, která ještě neskončila. Vládní Zelení ale již nyní hovoří o potřebě reformy celého systému civilní ochrany, jehož pevnou součástí by vedle oficiálních krytů byly i stanice metra, garáže, sklepy a další podzemní objekty.
Zelení také chtějí, aby Německo mělo dostatečné kapacity pro nouzové ubytování obyvatel a jejich zásobování nejen potravinami, ale také zdravotnickým materiálem či technikou. Mezi návrhy je i vybudování dalších nouzových studní, aby lidé měli přístup k pitné vodě. "Putinova útočná válka na Ukrajině nám děsivým způsobem ukázala, že dosavadní mírového uspořádání Evropy již neplatí," zdůvodnil potřebu reformy civilní ochrany spolupředseda Zelených Omid Nouripour.
Související
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Kvůli nehodě se na D8 tvoří kolony. Havárie se stala v Německu
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák