Nadcházející německé parlamentní volby, které se uskuteční příští rok v září, opět rozproudily debatu o volební reformě, jenž by zastavila nabobtnávání Spolkového sněmu. Ten má aktuálně 709 poslanců, což je rekord od vzniku spolkové republiky. Politické strany ujišťují, že reformu podporují, každá má ale vlastní představu o její podobě. Bez dohody hrozí, že za rok po volbách bude v parlamentu i přes 800 poslanců.
Standardní velikost sněmu činí 598 poslanců, píše tagesschau.de. Vzhledem ke zvláštnostem v podobě převislých a vyrovnávacích mandátů usedlo po posledních volbách v parlamentních lavicích o 111 stranických zástupců více.
Němečtí voliči ve spolkových volbách odevzdávají dva hlasy, první dávají konkrétnímu kandidátovi, druhý straně. Kandidáti, kteří v jednotlivých 299 volebních okrscích získají díky prvnímu hlasu největší podporu, obdrží automaticky přímý mandát. Druhý voličský hlas pak rozhoduje poměrným systémem o tom, kolik strana ze zmíněných 299 okrsků bez započtení přímých mandátů získá křesel.
Pokud strana díky přímým mandátům získá více křesel, než kolik by jí na základě druhého hlasu náleželo, vznikají převislé mandáty. Ty si strany mohou ponechat. Ostatní strany, aby nebyly znevýhodněny, dostanou tolik vyrovnávacích mandátů, kolik jich je potřeba k dosažení rovnováhy podle poměru vzešlého druhým hlasem.
Zvyšování počtu poslanců vede samozřejmě i vyšším nákladům. Svaz německých daňových poplatníků (BdSt) spočítal, že zatímco v roce 2014 stál provoz parlamentu 716 milionů eur (18,7 miliardy korun), o čtyři roky později to bylo 895 milionů eur (23,4 miliardy korun) a letos by mohla být poprvé prolomena hranice jedné miliardy eur (26 miliard korun). Informuje o tom NTV.
Politické strany nyní shodně tvrdí, že s reformou, která by zvětšování parlamentu skoncovala, souhlasí, představy má ale každé uskupení jiné. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové navrhuje snížit počet volebních okrsků na 280 a nevyrovnávat dosažení až sedmi převislých mandátů. Sociální demokraté (SPD), kteří s CDU/CSU tvoří vládní koalici, chtějí nejprve počet poslaneckých křesel pro nadcházející volby omezit na 690, později počítají s rozsáhlejší reformou.
Liberálové z FDP, ekologická strana Zelení a postkomunistická Levice upřednostňují seškrtat počet volebních okrsků na 250 a počet poslaneckých křesel stanovit na 630. Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) chce ponechat stávající počet volebních okrsků a nepřekračovat standardní velikost sněmu s 598 křesly. Zajistit to chce tím, že strana by v dané spolkové zemi získala jen tolik přímých mandátů, kolik by odpovídalo výsledkům podle druhého voličského hlasu.
Dosažení dohody napříč politickou scénou snadné nebude, což dokazují rozdílné postoje vládních stran. Sociální demokraté se obávají, že by návrh konzervativců, kteří jej označují za kompromis, mohl poškodit menší spolkové země. Socialisté rovněž trvají na tom, aby se voleb mohly účastnit jen ty strany, které na kandidátkách nabídnou rovné zastoupení mužů a žen.
Markus Söder, šéf bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je sestrou kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ke koaličním sporům uvedl, že dohodu o volebním zákonu nepovažuje za nezbytnou.
"O stovku více zvolených poslanců není žádnou katastrofou pro demokracii, když tito poslanci pomohou dostat politiku blíže k občanům," míní Söder. Spekuluje se o něm jako o možném kandidátovi na kancléře. On sám to ale prozatím odmítá tvrzením, že jeho místo je v Bavorsku.
Související
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Kvůli nehodě se na D8 tvoří kolony. Havárie se stala v Německu
Německo , Konzervativní unie CDU/CSU , Alternativa pro Německo (AfD) , FDP (Svobodná demoratická strana Německo) , Markus Söder , Volby v Německu , Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 1 hodinou
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 1 hodinou
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 1 hodinou
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 1 hodinou
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 1 hodinou
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 2 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 3 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 3 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 3 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 4 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 4 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 5 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 5 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 5 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 6 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 6 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 7 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 7 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 8 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně.
Zdroj: Petr Nutil