Komentář - Odchod Spojeného království z Evropské unie k 31. lednu 2020 nebude pro běžné britské či unijní občany do konce tohoto roku znamenat příliš mnoho změn, a to kvůli tzv. přechodnému období, které premiér Johnson odmítá prodloužit. Náhlou změnu však již pocítili britští politici a úředníci působící ve strukturách unijních institucí. Jejich mandáty totiž po brexitu automaticky zanikly. Jak se změnily počty politických představitelů v některých tělesech EU?
Spojené království, ačkoliv se mu k 31.lednu po více než třech a půl letech konečně podařilo vystoupit z Evropské unie, se i po brexitu bude ještě nějakou dobu řídit pravidly Bruselu. Důvodem je skutečnost, že do konce tohoto roku, nebo možná i déle, bude trvat tzv. přechodné období, během kterého budou mezi zástupci evropského bloku a Británie probíhat vyjednávání o podobě budoucího vztahu. Očekává se, že jednání budou komplikovaná a zdlouhavá, budou totiž muset pojmout širokou škálu oblastí. Nejproblematičtější jednání se očekává v případě negociací ohledně vzájemných obchodních vztahů.
Pro běžné občany Evropské unie či Británie se však v tuto chvíli nic zásadnějšího nemění. Na druhou stranu – pro britské úředníky doposud pracující v institucích EU ano. K poslednímu lednovému dni jim totiž zanikly mandáty. Řeč může být zejména o přímo volených zástupcích Velké Británie v Evropském parlamentu.
Evropský parlament, hlavní legislativní těleso EU, které sídlí v Bruselu a ve Štrasburku, do konce ledna 2020 čítal 751 europoslanců (včetně jeho předsedy, pozn. red.). Z tohoto počtu náleželo 73 poslaneckých mandátů zástupcům Spojeného království. Nyní, po odchodu Spojeného království z EU, klesl celkový počet europoslanců o 46, tedy na 705 přímo volených zástupců. Co se stalo se zbylými mandáty po britských poslancích?
Původních 73 mandátů po Velké Británii bylo přerozděleno těm členským státům, které byly v europarlamentu doposud podreprezentované. V tomto případě se jedná o přerozdělení celkem 27 křesel. Zbývajících 46 křesel bylo dáno do pomyslné „rezervy“ Evropského parlamentu pro případ, že by v nadcházejících letech došlo k rozšíření Evropské unie o nové státy. Zmíněných 27 křesel bylo rozděleno mezi 14 členských zemí. Tyto země nově získaly mezi jedním až pěti europoslaneckými mandáty.
Pět nových křesel v Evropském parlamentu náleží například Francii nebo Španělsku, tři křesla Nizozemsku a Itálii a dva europoslance navíc bude mít nyní i Irsko. Sousednímu Slovensku přibyde jeden poslanec na půdě EU, České republice žádný – stále tak máme v legislativním orgánu EU 21 zvolených zástupců. Je potřeba zdůraznit, že žádná členská země nepřišla na základě poklesu celkového počtu europoslanců o žádného ze svých zástupců.
Počet europoslanců je určován poměrným sestupným způsobem, tedy podle principu degresivní proporcionality. Jedná se o jakýsi kompromis mezi reprezentativním zastoupením v poměru k populaci a rovným zastoupením všech členských zemí. Menší státy, s menším počtem obyvatel, jsou totiž zvýhodněny na úkor států větších.
Související
Události Petra Nutila: Konec Liberlandu, nejhorší premiér, antibrexit a homofobní konzervatismus
Dover musí rozšířit kapacity. Po brexitu začaly „nepřijatelné“ fronty, říká šéf přístavu
Brexit , Boris Johnson , Brusel , evropský parlament , EU (Evropská unie) , Štrasburk , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 41 minutami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 1 hodinou
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 1 hodinou
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 1 hodinou
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 1 hodinou
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 1 hodinou
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 2 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 2 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 3 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 3 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 4 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 5 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 5 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 5 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 6 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 6 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 7 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 7 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 8 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně.
Zdroj: Petr Nutil