Největší politické boje Evropy nejsou jen o politice. Podle prestižního serveru Politico se jedná i o samotnou identitu Evropské unie, která je definována řadou dílčích problémů. Mezi ně patří například migrační krize nebo otázka zdravotnictví.
„Migrační krize z roku 2015 možná zmizela z titulků, s jejím politickým dopadem se však budeme potýkat dále. Velkým problémem je reforma tzv. Dublinského nařízení. To stanoví, že země, do které žadatel o azyl poprvé přijde, musí nést odpovědnost za jeho ochranu. Tato politika přinesla nadměrné břemeno hraničním zemím, jako je Řecko a Itálie, které usilovaly o přerozdělení žadatelů o azyl v celém bloku,“ píše server Politico.
Jak zmírnit břemeno těchto zemí se stalo nepříjemnou otázkou. Může EU přinutit jinou zemi, aby projevila solidaritu a přijala uprchlíky? Měly by být vlády schopny poskytovat podporu jiným způsobem, například poskytováním finanční pomoci, pokud nechtějí migranty přijmout?
Všechny pokusy o nalezení společného řešení byly zatím neúspěšné, což má dalekosáhlé následky. Budoucnost dublinského nařízení je totiž přímo spojená s budoucností schengenského prostoru, o jehož reformě se diskutuje také.
Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko reagovaly na krizi v roce 2015 zavedením kontrol na svých hranicích. Pokud by zasáhla další uprchlická krize, aniž by byl zaveden nějaký mechanismus pro redistribuci žadatelů o azyl, je pravděpodobné, že by se větší počet zemí rozhodlo obnovit kontroly na hranicích také.
Pokud by se tak stalo, schengenská zóna bez hraničních kontrol, klíčová pro podnikání v celé EU, by se mohla zcela zhroutit. Tím by jednotný trh tak jak jej známe skončil a bylo by to také velmi drahé. Podle Evropské centrální banky by například HDP v Německu kleslo o 8 procent a v Itálii o 7 procent.
Budoucnost zdravotní péče v EU
Evropa stárne rychle. Očekává se, že index ekonomického zatížení, udávající poměr seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku, se bude do roku 2070 prudce zvyšovat. S přihlédnutím k vysoké ceně mnoha léků tu máme potencionální problém do budoucna.
Velkým politickým tématem se po celé EU stává zdravotní péče. Juha Sipilä bývalý finský premiér byl nucen rezignovat kvůli neúspěšné reformě zdravotnictví a to i přesto, že po finanční krizi v roce 2008 byl nárůst peněz vynaložených na sociální péči v jeho zemi největší z celé EU.
Některé země jako například Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko a Irsko spojily své síly, aby vyjednaly levnější léky. Projekt, který je v počáteční fázi inspiroval další země, aby ho následovaly.
Vallettská deklarace zemí na jihu Evropy se již snaží dosáhnout něčeho podobného. Mezitím se jedná o novém mechanismu posuzování zdravotnických technologií, který by měl zemím usnadnit rozhodování o tom, zda zavést nový lék.
V sázce je velká část identity EU. Pokud EU nedokáže najít způsob, jak tyto snížit náklady, mohou zde voliči vidět další důvod obrátit na euroskeptické nebo nacionalistické politiky. Ti jim slibují, že se o své občany dokáží postarat lépe.
Související
Loňský rok byl pro uprchlíky rekordně tragický
Počet žadatelů o azyl v EU stoupl. Loni překročil milion
uprchlíci , EU (Evropská unie) , důchodci, senioři , politika , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 4 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě