Obětí koronaviru může být samotná EU, bojí se analytička a bývalý diplomat

NÁZOR - Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se pasoval do role hlavního protagonisty ambicióznější a integrovanější Evropy, na konci čtvrteční, neplodné šestihodinové videokonference s lídry zemí EU konstatoval, že v sázce je nyní přežití evropského projektu. V komentáři pro server Washington Post na to upozorňují Heather Conleyová, analytička z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, a bývalý americký diplomat John Kornblum.

Závažnost hrozby

O den později italský prezident Sergio Mattarella v mimořádném večerním projevu k národu předneseném v den, kdy země zaznamenala největší počet úmrtí na koronavirus, varoval, že každý si musí uvědomit závažnost hrozby, které Evropa čelí, než bude příliš pozdě, připomínají Conleyová a Kornblum. Dodávají, že podle italského prezidenta si to evropští politici zatím neuvědomili.

"Tato zlověstná slova jsou signály toho, že samotná EU může být vedlejší obětí pandemie," pokračují analytička a vysloužilý diplomat. Podotýkají ovšem, že mizivé výsledky evropských summitů nejsou ničím novým a Evropa v předchozím desetiletí přežila mimořádnou sérii krizí - finanční krizi, bezpečnostní krizi plynoucí z ruského jednání, migrační krizi vyvolanou občanskými válkami v Sýrii a Libyi, vnitřní demokratickou krizi v čele s Maďarskem, odchod druhé největší ekonomiky i Spojenými státy vyvolanou krizi transatlantického obchodu a bezpečnostních garancí.    

Absence evropské reakce na koronavirus ale obnovuje politickou toxicitu uvedených krizí a trhá na kusy evropské instituce a vznešenou rétoriku, uvádějí Kornblum a Conleyová. Dodávají, že historický "mírový projekt", jak se o EU často mluví, stále více vyklízí pole nacionalistickým instinktům a zuřivému boji o přežití.

Když Itálie požádala o nouzovou pomoc v podobě osobních ochranných pomůcek, evropské země ji nevyslyšely ve strachu z vyčerpání vlastních zásob, uvádějí Conleyová a Kornblum. Konstatují, že Evropská komise a členské státy EU sice později podnikly kroky, aby usnadnily humanitární pomoc Itálii, přesto byly vztahy poškozeny.  

"Proč není EU schopná odpovědět na krizi, která by měla nahrávat jejím přednostem v podobě těsné koordinace, nastavování pravidel a solidarity?" tážou se autoři komentáře. Odpovídají, že zdravotnictví předně zůstává v gesci členských států a byť v EU existuje obdoba amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, její hlavní funkcí je sdílení informací, nikoliv kontrola či vynucování.

Rozdíly v kapacitě intenzivní péče zdravotnických systémů jednotlivých zemí odrážejí ekonomické nerovnosti, podotýkají Conleyová a Kornblum. Uvádějí, že Německo má nejvíce akutních lůžek, zatímco Portugalsko nejméně, a tak při více než 60 tisících potvrzených případů nemoci vykazuje Německo nižší smrtnost než jiné země.

Zdravotní i ekonomická krize

Pandemie je zdravotní, ale také ekonomickou krizí a na ekonomické frontě se evropští politici jednoduše vrací ke starým, nevyřešeným hádkám o sdílení dluhů, upozorňují Kornblum a Conleyová. Zdůrazňují, že severní evropské věřitelské země nemají zájem neustále sanovat zadlužené jižní státy, kde je krize nejdramatičtější, a dva hlavní sponzory EU - Francie a Německo - tento spor hluboce rozděluje.

Zatímco Paříž hájí slabší jih, Německo hájí blahobytný sever a oba si stojí za svým, nastiňují analytička a vysloužilý diplomat. To, že EU částečně uvolnila dluhová a rozpočtová pravidla, považují za důležité, ale také soudí, že pokud nepřijde dohoda o masivní finanční podpoře zemím, které ji nejvíce potřebují, politické a ekonomické rozdělení na jih a sever bude pokračovat.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Vrací se také nedořešené spory ohledně hraničních kontrol a migrace a jedna z klíčových zásad EU - volný pohyb osob a zboží - byla nenávratně poškozena, obávají se Kornblum a Conleyová. Konstatují, že vnitřní hranice byly obnoveny některými evropskými zeměmi již během migrační krize v letech 2015 a 2016 a pandemie tuto skutečnost jen potvrdí, protože mnoho zemí i nyní zavádí cestovní omezení.   

"Koronavirus nezpůsobí bezprostřední pád EU, ale obnaží ji na kost," míní Conleyová a Kornblum. Odkazují na prohlášení nejmenovaného předního představitele EU, že bez rychlé akce bude EU "zničena a zlomena", protože při obnově hranic, nejistotě budoucnosti dluhů a nedostatku viditelné solidarity se při mobilizaci proti koronaviru dekády smluv, pravidel, direktiv a regulací zdají zbytečné a nefunkční.

Zavedené postupy neuspějí a pokud evropské ideály solidarity a soudržnosti ztratí pro většinu Evropanů obsah, muže to být tragický začátek konce evropského projektu, obávají se bývalý diplomat s analytičkou. Dodávají, že urychlený úpadek EU by otřásl jedním z klíčových pilířů západního demokratického světa v době, kdy Rusko a Čína prezentují konkurenční vizi budoucnosti. "Fragmentovaná a roztrhaná Evropa by byla katastrofou nejen pro evropské země, ale také pro Spojené státy a demokracii ve světě," uzavírají Conleyová a Kornblum.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy

Podle britského premiéra Rishiho Sunaka by měla první letadla s migranty odletět z Británie do Rwandy za 10 až 12 týdnů, a od léta by měly být tyto lety pravidelné. Sunak to dnes oznámil během rozhovoru s médii během své cesty do Spojených států a Kanady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy