Opatření k pandemii jsou hlavolamem pro belgické enklávy, hranice prochází i skrz obchody

Pro obyvatele Baarle-Hertog, maličké belgické enklávy na jihu Nizozemska, a jeho nizozemského souseda Baarle-Nassau je respektování pravidel v souvislosti s pandemií covidu-19 každodenní výzvou. Hranice mezi oběma zeměmi zde procházejí ulicemi i budovami, píše agentura AFP.

Obě části města Baarle jsou obrovským hlavolamem: Baarle-Hertog tvoří na nizozemském území 22 enkláv, zatímco Baarle-Nassau jich má sedm, rovněž vklíněných do belgických enkláv. Osmá enkláva je situována nad hlavní hranicí mezi oběma zeměmi.

Tam, kde vstupní dveře domu určují zemi, do které patří, se belgičtí a nizozemští obyvatelé o hranici příliš nestarali. Covid-19 však situaci změnil.

V Baarle-Hertog, která je částí belgické provincie Antverpy, se roušky musí nosit všude ve veřejném prostoru. Nic takového ovšem neplatí v Baarle-Nassau, kde je jako všude v Nizozemsku povinné nosit roušky jen ve veřejné dopravě.

Put one wrong foot in this town and you will end up leaving the country. #Baarle, divides Belgium and Netherlands by the world's craziest stretch of international borders! Quite interesting to see how the borders change into mere lines on the streets & not barbed wire fences. :) pic.twitter.com/Qi4fjhthlr

— Anupam Thareja (@reach_anupam) June 5, 2020

"Lidé po příchodu do mého obchodu nevědí, jestli roušku mají mít nebo ne," vysvětluje Sylvia Reijbroeková. Tato Nizozemka vlastní uměleckou galerii, skrz kterou prochází hranice vyznačená pouze bílými kříži na podlaze. Kuriózní situace, která jí dříve vyhovovala, už v době pandemie není tak zábavná.

Když zákazníci přicházejí z belgické strany, Sylvia jim vysvětluje, že si musejí nasadit roušku, ale když překročí hranici procházející obchodem, mohou si ji sundat.

"Před koronavirem nebyl s hranicemi problém, ale teď je to jiné," poznamenává.

Přes desítky značek na zemi, které určují hranice, všechno fungovalo dobře a obyvatelé se cítili být členy jednoho společenství, uvádí starosta Baarle-Hertog Frans De Bont. "S koronavirem se všechno změnilo. Nikdo neví, co má dělat," říká.

V době karantény musela Sylvia zavřít belgickou část galerie, zatímco nizozemská část mohla zůstat otevřená. Nizozemsko bylo jednou z mála evropských zemí, které na vrcholu pandemie nenařídily úplnou karanténu.

"Máme dvě vlády, které ke koronaviru přistupují odlišně. Není to příliš příjemné," konstatuje Sylvia.

Některé obchody, aby usnadnily obyvatelům orientaci, vyvěsily na dveře cedulku "Zde není rouška povinná".

Antverpské úřady nedávno navíc zpřísnily opatření proti covidu-19 a vyhlásily zákaz vycházení. Ten pak zmírnily a dnes platí jen pro noční hodiny.

Historie Baarle-Hertog a Baarle-Nassau, jejichž zeměpisná anomálie přitahuje turisty z celého světa, spadá do středověku. V roce 1198 bylo území rozděleno mezi Jindřicha I. Brabantského a Gottfrieda II. z Bredy.

V roce 1830, kdy Belgie vyhlásila samostatnost a oddělila se od Nizozemska, vznikla otázka, jak mají být přesně vyznačeny hranice různých enkláv. Ty byly definitivně stanoveny po 165 letech diskusí.

"Je to unikátní případ," tvrdí Willem van Gool, ředitel úřadu pro turistiku Baarle-Hertog a Baarle-Nassau, které mají dohromady asi 9600 obyvatel. "Lze říci, že jsme světovou metropolí enkláv," usmívá se.

"Pro zdejší lidi je to těžké," připouští starosta Baarle-Hertog Frans De Bont. "Vidí, že v Baarle-Nassau to může být jiné. Obě země však dělají co mohou," říká. "Spojuje nás cosi většího, válka proti koronaviru," zdůrazňuje.

Související

Více souvisejících

Belgie Nizozemí hranice zajímavosti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy