Pandemie nemoci covid-19 nebyla jen ranou pro hospodářství, výrazně proměnila i vztahy ve společnosti a mezi národy. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl ekonom Dennis Snower z výzkumného ústavu Global Solutions Initiative, jeden z tvůrců studie o dopadech pandemie na skupinu nejvyspělejších ekonomik (G7).
Pokles takzvané vnější solidarity, tedy ochoty sdílet problémy s ostatními zeměmi a národy, označil Snower za varovné znamení pro řešení budoucích krizí.
"Pokud nebude zahraniční solidarita národním zájmem, nedokážeme pandemii překonat. Navíc ohrozíme řešení dalších problémů a výzev, kterým lidstvo čelí, jako je společná ochrana klimatu," řekl Snower, který působí i na berlínské vysoké škole Hertie School. Za problematické chování zemí během krize označil nárůst nacionalismu včetně neochoty dělit se o vakcíny.
Studie, na které Snower pracoval společně s Katharinou Limou de Mirandou z hospodářského institutu IfW v Kielu, se opírá o data Gallupova ústavu a Světové banky. Z nich vyplývá, že Itálie s Japonskem vykázaly za loňský rok nehledě na pandemii růst solidarity nejen s vlastními skupinami obyvatel, ale také se zahraničím, naopak Francie, Británie a Kanada skončily na opačném konci hodnocení. Německo sice meziročně zaznamenalo růst vnitřní solidarity, u té vnější ale zaznamenalo propad. Ochota pomáhat cizím ve Spojených státech stagnovala.
Snower s de Mirandou se obávají, že přístup veřejnosti neukazuje, že by si z pandemie vzala poučení o tom, že globální problémy vyžadují globální řešení a spolupráci. "Obyvatelé reagovali uchýlením se zpět do svých tradičních struktur, a to národních i sociálních. Ze sondáží nicméně vyplynulo, že mladí lidé a lidé s vyšším stupněm vzdělání jsou ke globální spolupráci ochotnější, a to i na úkor národních zájmů," uvedla studie.
Malá ochota k celosvětovému postupu se během pandemie projevila zejména v programu Světové zdravotnické organizace (WHO) COVAX, jehož cílem je zajistit očkování pro chudé země. Politici v mnoha státech totiž podle studie vystupovali mnohem vstřícněji než jejich obyvatelé.
U obyvatel Spojených států a také Itálie studie rovněž zjistila velký nárůst ochoty vzít osud do vlastních rukou, mírný růst v tomto hodnocení zaznamenaly i Británie s Německem, zatímco Japonsko s Francií stagnovaly. Výraznější pokles se týká jen Kanady. "Důvodem může být to, že si lidé pokládají otázky, jak se o sebe a rodiny postarat během karantény, jak si zorganizovat život, práci z domova či domácí vzdělávání dětí," řekla de Miranda.
Tohoto měřítka se týká i důvěra ve státní instituce, která na počátku pandemie shodně rostla. Nejsilnější byla důvěra v Německu, kde za vládou stálo 65 procent obyvatel, zatímco v Británii a Itálii to bylo 35, respektive 37 procent. V průběhu krize se ale trend v důvěře obrátil, což lze vysvětlit únavou z karantény a nelepšící se epidemickou situací.
Vedle solidarity a ochoty postarat se o sebe porovnali Snower s de Mirandou i výkony ekonomik a emise oxidu uhličitého. Všechny země G7 prošly v loňském roce hospodářským propadem, v přepočtu HDP na obyvatele byl pak pokles nejrazantnější v Británii (minus 10,4 procenta), Itálii (minus 8,6 procenta) a Francii (minus 8,4 procenta). Výrazné bylo u všech sedmi zemí i snížení emisí, které u Kanady přesáhlo deset procent a u Francie, Británie a USA se této hodnotě těsně přiblížilo.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 1 hodinou
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 1 hodinou
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 3 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 4 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 4 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 6 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 7 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 8 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 9 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
V noci na čtvrtek ukrajinská armáda zneškodnila 26 dronů, které útočily na pozice ruských sil. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk.
Zdroj: Libor Novák