Pandemie ukázala nutnost posílit spolupráci v EU, tvrdí profesor

NÁZOR - Společnost AstraZeneca omezila plánované dodávky vakcín zemím EU, navzdory podepsanému kontraktu na miliony dávek, poukazuje politolog Wolfram Kaiser v komentáři pro server The Converstion. Profesor z University of Portsmouth připomíná, že firma se odvolává na problémy s továrnou v Belgii, ale neomezila dodávky vakcíny do Velké Británie.

Špatné načasování   

Vypadalo to, že se popularita EU zotavila z traumatu brexitu, ale vypukl neobvyklý veřejný spor o dodávky vakcíny proti covidu-19,  resp. jejich nedostatek v rámci Unie, konstatuje odborník. Dodává, že Brusel proti stanovisku AstraZeneca hlasitě protestuje a hrozí právními kroky, které mají společnosti přinutit splnit objednávku na desítky milionů dávek vakcíny.

Německá vláda mezitím prosazuje, aby jednotlivé firmy musely žádat o povolení vyvážet vakcíny mimo EU, přičemž tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn žádá transparentnost ohledně exportu v Unii vyráběných vakcín, což je zjevně odvetná akce, která má zajistit více dávek pro unijní země, soudí profesor. Tento konflikt podle něj ukazuje, kolik je v politické sázce na všech stranách.

"Evropská komise se obává, že neschopnost efektivně koordinovat snahy o vakcinaci může opět oslabit veřejnou podporu EU," píše politolog. Konstatuje, že roky sporů ohledně brexitu posloužily jako výstraha možným dalším adeptům o vystoupení z Unie, ale nyní někteří viní evropské instituce z možného nedostatku vakcín, tudíž by se ke zdravotní a ekonomické krizi mohla přidat krize politická.

Za důvod, proč zní hlasitá kritika chování společnosti AstraZeneca právě z Německa, považuje Kaiser to, že Spahnova strana CDU čelí domácímu tlaku kvůli průtahům zahájení očkování a v září zemi čekají klíčové volby.  

Ve skutečnosti je mimořádné, že tak ústřední roli ve zdravotnickém projektu zaujala Evropská komise, upozorňuje profesor. Vysvětluje, že zdravotnictví spadá primárně do kompetence členských zemí a EU má ve srovnání s nimi pouze podpůrné pravomoci, tudíž je nečekané, že očkování řídí právě Komise, exekutivní odnož EU.

Více, nikoliv méně spolupráce

Evropská komise se rozhodla převzít otěže ve chvíli, kdy členské státy na začátku koronavirové krize v březnu 2020 ignorovaly Brusel a unijní legislativu, vyzdvihuje autor komentáře. Připomíná, že docházelo k uzavírání schengenských hranic s cílem zamezit šíření nemoci, což vedlo k rozdělení rodin a překážkám dojíždění za prací, navíc se začínaly řešit národní očkovací strategie.

Pod vedením Ursuly von der Leyenové Evropská komise vystoupila, aby ukončila chaos a alespoň v principu zachovala vnitřní trh a volný pohyb, deklaruje expert. Dodává, že Komise také nastínila strategii pro společný nákup vakcín.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ačkoliv podmínky kontraktu jsou důvěrné, je pravděpodobné, že EU platí za vakcíny méně než Spojené království. Každopádně je jasné, že členské státy platí dohromady méně, než by platily jednotlivě," pokračuje politolog. Unii se podle něj podařilo také přimět bohatší země k souhlasu s férovou distribucí dostupných vakcín napříč členskými státy, což má posílit pocit vzájemné solidarity.

V tomto světle EU reagovala překvapivě rychle na politickou výzvu, navzdory omezeným pravomocem, zdůrazňuje Kaiser. Aktuální politické třenice podle něj vznikají kvůli silné potřebě úzce spolupracovat během pandemie a pokračující neochotě některých zemí předávat více pravomocí do Bruselu.

Pokud bude očkovací úsilí v EU nadále zaostávat, kritika euroskeptické levice i pravice může mířit právě na Evropskou komisi, soudí politolog. Doplňuje však, že koronavirová krize ve skutečnosti jednoznačně ukázala, že při řešení mezinárodních politických výzev, jakou je pandemie, je potřeba více, nikoliv méně spolupráce napříč hranicemi.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování EU (Evropská unie) AstraZeneca

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

včera

včera

včera

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy