Počet úmrtí v EU se během druhé vlny zvýšil. V říjnu bylo nejhorší Česko

Počet úmrtí během podzimních měsíců, kdy státy Evropské unie zasáhla druhá vlna epidemie covidu-19, byl výrazně vyšší, než kolik činní střednědobý průměr. Jedny z nejvyšších procentních růstů v EU vykázala v říjnu a listopadu Česká republika. Od března do konce října bylo v EU zaznamenáno téměř 300.000 úmrtí více, než je průměr z předchozích let, uvedl tento týden unijní statistický úřad Eurostat.

V září se počet úmrtí v EU zvýšil ve srovnání s průměrem za léta 2016 až 2019 o sedm procent, v říjnu pak o 17 procent. Nepříznivý vývoj panoval i v listopadu, ačkoliv Eurostatu chybí za tento měsíc data z několika členských zemí.

Výrazně vyšší počet úmrtí poprvé statistikové zaznamenali na jaře, kdy se státy EU potýkaly s první vlnou epidemie. "Od května do července byla zaznamenána nižší úroveň nadprůměrných úmrtí, úmrtnost se ale začala zvyšovat v srpnu a září s další vlnou pandemie," uvedl Eurostat.

Nejvyšší procentní růst v celé EU vykázala v říjnu Česká republika. Počet úmrtí se tehdy zvýšil o 53 procent. V listopadu se údaj zvýšil na 75,6 procent a byl čtvrtý nejvyšší v EU. Vyšší růst úmrtí vykázalo v listopadu Bulharsko, Polsko a Slovinsko. V těchto státech se počet úmrtí zvýšil o více než 90 procent. Český údaj byl nadprůměrný i v září, kdy počet úmrtí vzrostl o 10 procent.

Nejvyšší růst počtu úmrtí v celé EU připadá na duben, kdy se počet mrtvých zvýšil o čtvrtinu. V březnu a dubnu zaznamenalo nejvyšší procentní přírůstek úmrtí v EU Španělsko, a to o 53 procent v březnu a o 79 procent v dubnu.

Podle Eurostatu od března do konce října bylo v celé EU zaznamenáno o 297.500 úmrtí více, než kolik činí průměr z předchozích let. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) byla v té době potvrzena úmrtí 192.000 osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem. Statistici se domnívají, že velká část zvýšené úmrtnosti souvisí s epidemií a nemocí covid-19.

V Česku do půlky prosince zemřelo o 14 procent více lidí než obvykle

 Za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let. Vyplývá to z předběžných údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie nemoci covid-19. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku do konce 50. kalendářního týdne 9840 lidí, u kterých byla prokázána nákaza novým koronavirem.

Od začátku roku 2020 do 13. prosince zemřelo v Česku 121.124 lidí. Průměr za prvních 50 kalendářních týdnů v předchozích pěti letech byl 106.310 úmrtí. Loni tedy ve sledovaném období zemřelo o 13,9 procenta více lidí než činí průměr.

Největší rozdíl proti běžným hodnotám loni vykazoval 44. a 45. kalendářní týden, tedy od 26. října do 8. listopadu. V obou týdnech zemřel přibližně dvojnásobný počet lidí ve srovnání s průměrem z předchozích pěti let. Od poloviny listopadu se rozdíly sice zmenšují, počty úmrtí ale zůstávají výrazně nad běžnými hodnotami. V samotném 50. týdnu loňského roku zemřelo o téměř 40 procent lidí více než je pětiletý průměr.

Ze statistik ČSÚ dále vyplývá, že výrazně víc umírali lidé ve věku nad 65 let. Nejstarších seniorů nad 85 zemřelo loni za prvních 50 týdnů 37.332, což bylo o 17 procent nad průměrem z předchozích pěti let. Nárůst úmrtí ve věkové kategorii 75 až 84 let byl dokonce o 21,6 procenta. Lidí ve věku od 65 do 74 let zemřelo o 12,4 procenta více než v letech 2015 až 2019.

Naopak relativně méně loni umírali mladí lidé. Dětí ve věku do 15 let zemřelo loni za prvních 50 týdnů skoro o 17 procent méně než je průměr a počet úmrtí lidí mezi 15 až 39 lety byl 8,5 procenta nižší. Úmrtnost ve věkové kategorii 40 až 64 let stagnovala.

Statistici neuvádějí důvod zvýšené úmrtnosti v loňském roce, je ale pravděpodobné, že k ní podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) EU (Evropská unie) úmrtí

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 47 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie

Zítra uplyne týden od chvíle, kdy princezna Kate po mnoha spekulacích odhalila, že lékaři u ní diagnostikovali rakovinu. Pro spoustu lidí z jejího okolí to byl šok, zní z Velké Británie. Kdo všechno věděl o nemoci s předstihem? 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy