Pohled do děsivé propasti. Toto nastane po brexitu, zní z Británie

NÁZOR – Rozhodnutí společnosti Tesla nepostavit v souvislosti s brexitem ve Spojeném království novou továrnu ukazuje fatální chyby plánu britského premiéra Borise Johnsona. S tímto varováním vystoupil editorial renomovaného serveru The Guardian.

Tvrdý brexit není řešení

Tempo předvolební kampaně ve Velké Británii je testem pozornosti i těch nejzapálenějších pozorovatelů, konstatuje prestižní deník. Poukazuje, že poklidnější dění by mohlo otevřít například politickou debatu o prohlášení zakladatele společnosti Tesla, Elona Muska, že brexit jej odradil od otevření nové továrny v zemi.

Musk si pro vývoj nové generace elektromobilů místo toho vybral Německo, protože odchod Británie z EU považuje za příliš riskantní, upozorňuje The Guardian. Dodává, že o tom však Boris Johnson nemluví, ač si jako místo projevu o tom, že dokončení brexitu otevře nové ekonomické příležitosti, paradoxně vybral továrnu na elektromobily ve West Midlands.

„Rozhodnutí Tesly samo o sobě neboří tuto ambici, ale ukazuje závažné chyby v takovém plánu,“ pokračuje editorial. Vyzdvihuje, že Německo mělo před Británií výhodu v podobě budoucího přístupu na jednotný trh EU a členství v celní unii, jelikož Johnsonův brexitový plán vytváří bariéru mezi britskými výrobci a velkým trhem.

Nejde pouze o cla, ale složitější požadavky na původ zboží zkrátka diktují, jak se mohou prosadit dodavatelské řetězce v pozadí moderního průmyslového zboží mimo zóny volného obchodu, upozorňuje prestižní deník. Dodává, že nyní není jasné, zda se Británie bude v budoucnu těmito požadavky řídit.

Nejistota nevyplývá pouze z odkladů ratifikace dohody o brxitu, deklaruje britský server. Podotýká, že roky nejasností ohledně budoucího vztahu Spojeného království s EU brzdí investice a tento problém nevyřeší tvrdý brexit dle receptu Konzervativní strany.

Klíčový rozdíl mezi dohodou dojednanou Johnsonem a jeho předchůdkyní Theresou Mayovou tvoří odlišná pravidla regulace, které současný premiér prosazuje, konstatuje The Guardian. Dodává, že to je ostatně smysl brexitu v očích konzervativních tvrdých euroskeptiků, který však další fázi jednání s Bruselem značně komplikuje.

Odlišná pravidla totiž vyvolávají obavy Bruselu, že jednotný trh naruší levné, méně kvalitní zboží zpoza kanálu La Manche, a proto Evropská komise váhá s umožněním jeho přísunu k evropským zákazníkům, uvádí renomovaný deník. Obává se, že Johnsonův plán zkrátka vyloučí mnoho britských firem z obchodu s EU.

Nejničivější model odchodu

Prolomit toto vyloučení bude trvat mnohem déle než navrhované přechodné dohody, které mají vypršet v prosinci 2020, varuje The Guardian. Připomíná, že jednání mezi rozvinutými státy o komplexní dohodě o volném obchodu zpravidla trvá roky – jednání mezi EU a Kanadou, které Johnson uvádí jako příklad, se táhla 7 let a málem zkrachovala kvůli postoji valonského regionálního parlamentu v Belgii.

Konzervativní britští ministři tvrdí, že dohoda bude uzavřená rychle, protože EU a Británie jsou blízcí sousedé, ale to ve skutečnosti věci komplikuje, uvádí editorial. Dodává, že složitost je dána kombinací geografické blízkosti a drastických regulací.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

 „Mezitím, aby přivábil stoupence Strany za brexit Nigela Farage, Johnson slibuje, že přechodné období nebude prodlouženo,“ píše prestižní deník. Naznačuje, že pokud by byl tento slib dodržen, je vysoce pravděpodobné, že Británie bude od ledna 2021 obchodovat s EU na bázi pravidle Světové obchodní organizace, což by byl nejtvrdší a nejvíce ničivý model brexitu.

Toho se obává i David Gauke, bývalý konzervativní ministr, který nyní kandiduje jako nezávislý a podporuje liberální demokraty, upozorňuje The Guardian. Poukazuje, že Gauke kdysi reprezentoval konzervativní hlavní proud a jeho rozchod s Johnsonovou platformou jen ukazuje, jak dalece je premiér vzdálen ekonomické realitě, když tvrdohlavě prosazuje euroskeptickou mánii.

Johnsonova řeč ve West Midlands podle renomovaného deníku pouze zopakovala známý klam, že vláda konzervativců vyvede zemi z brexitové pasti, kam zapadla, avšak Johnson nevyjednal nic víc než užší manévrovací prostor, kde je nutné volit mezi špatnými variantami, a krátký odklad chvíle, kdy se Británie opět ocitne na děsivém, známém okraji propasti.

„Patologickým prohlašováním, že dovrší brexit, premiér zoufale a nebezpečně odvrací pozornost od škod, které brexit napáchá,“ uzavírá editorial.

Související

Více souvisejících

Brexit Velká Británie Boris Johnson EU (Evropská unie) Tesla Motors

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 28 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy