Fakultní nemocnice ve městě Bialystok na východě Polska odmítla šestadvacetileté ženě ukončit těhotenství, přestože podle prenatálních vyšetření měl plod nevyléčitelnou, smrtelnou vadu - neměl lebeční kosti. Po takové diagnóze se žena psychicky zhroutila a propadla depresím, což nezávisle na sobě potvrdili dva psychiatři.
Přesto nemocnice odmítla vykonat interrupci, a to s odvoláním na verdikt ústavního soudu, který loni na podzim postavil interrupce prakticky mimo zákon. Kvůli rozdílným interpretacím nejasných předpisů se lékaři podle nemocnice bojí rozhodnout o přerušení těhotenství z obavy, že přijdou o živobytí a budou čelit trestnímu stíhání. O případu informovala polská média.
Ženě v dramatické situaci mezitím pomohla jedna nevládní organizace, Federace pro věc žen a plánování rodiny. Paní Agata podle ní již podstoupila interrupci v jiném městě, kde byla "obklopena plnou péčí, pochopením a empatií ze strany lékařů a zdravotnického personálu", a již se vrátila z nemocnice domů. Fyzicky se cítí v pořádku, ale potřebuje psychickou podporu, uvedl na svém webu list Gazeta Wyborcza. Dodal, že zmíněný spolek nyní zahájil právní bitvu proti nemocnici v Bialystoku stížností u ochránce práv pacientů a chystá žalobu u soudu.
Nemocnice v Bialystoku své odmítnutí potvrdila pacientce i písemně, přičemž se odvolala na názor právnického spolku, blízkého katolické církvi, že deprese nemůže být důvodem k interrupci, protože neohrožuje zdraví a život. Toto písemné vyjádření se ani slovem nezmiňuje o skutečnosti, že dítě bez lebečních kostí by bylo odsouzeno k smrti, i kdyby přišlo na svět živé, pozastavil se server Onet.
Těhotenství lze nyní v Polsku legálně ukončit jedině tehdy, když je důsledkem znásilnění či incestu nebo když ohrožuje život matky.
Nedávno polskou veřejnost pobouřil případ třicetileté kadeřnice Izabelly z Pszczyny, která podlehla sepsi, protože lékaři v místní nemocnici, kde ji s bolestmi hospitalizovali, namísto potratu čekali na odumření plodu. Ministerstvo zdravotnictví poté vydalo prohlášení, že "život a zdraví matky jsou nejdůležitější" pro legální ukončení těhotenství. "Je nutné zdůraznit, že lékaři se nemohou obávat přijímat samozřejmá rozhodnutí, opirající se o jejich zkušenosti a dostupné znalosti," uvedlo ministerstvo.
Ale ředitel nemocnice v Bialystoku, doktor Jan Kochanowicz v nynějším prohlášení upozornil, že rozhodnutí ústavního soudu "významně zúžilo možnosti legálního přerušení těhotenství". Předpisy podle něj nyní neposkytují jednoznačnou interpretaci, kdy je dovoleno těhotenství přerušit. "Lékaři se kvůli tomu obávají nejen ztráty práva vykonávat svou profesi, ale i trestní odpovědnosti. Lékaři se bojí, že trestní odpovědnost závisí na subjektivním hodnocení prokurátora, soudních znalců a soudu," upozornil ředitel. Dodal, že ještě před rokem by postoj nemocnice byl jednoznačný. V nynější realitě se rozhodnutí o interrupci "pojí s rizikem, vyplývajícím z nejednoznačné interpretace práva".
Až do nálezu ústavního soudu, kterému dominují soudci dosazení vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), byly přípustné potraty ve třech případech: když těhotenství bylo důsledkem znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky, a když lékaři zjistili těžké, nezvratné a nevyléčitelné poškození plodu. Z tohoto posledního důvodu bylo legálních interrupcí nejvíce, skoro 1000 ročně. Podle ústavního soudu ale právě toto ustanovení odporovalo polské ústavě, tedy žena musí porodit i těžce poškozené dítě. Lékaři ve strachu z postihu podle médií raději odmítají uskutečnit potrat i v případech, kdy je ohrožen život matky.
Související
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák