Polsko čekají napjatější vztahy se dvěma spojenci, Spojenými státy a Izraelem, poté, co polští poslanci schválili dva různé zákony týkající se zahraničního vlastnictví médií a majetkových práv rodin, které přežily holokaust. Polská vláda byla varována, aby od předložení norem upustila, napsala agentura AP.
Své výhrady ohledně oslabování svobody médií vyjádřila i Evropská unie. Přibylo tak další napětí v třenicích mezi Varšavou a Bruselem, který je znepokojen tím, co vnímá jako oslabování demokracie v členském státu.
Zmíněné zákony ve středu přijala dolní komora parlamentu, Sejm, a vyžadují ještě schválení v Senátu a podpis prezidenta, který podporuje stranu vládnoucí zemi od listopadu 2015.
Oba návrhy hrozí další izolací Polska, jehož geografická poloha ve střední Evropě jej často nechala napospas silnějším sousedům. Členství v EU a NATO a vztahy s USA jsou považovány za klíčové záruky budoucí bezpečnosti země.
Jeden z návrhů má přimět americkou společnost Discovery Inc. k prodeji její velké a oblíbené polské televize TVN. Druhý má znemožnit bývalým vlastníkům nemovitostí (včetně těch, kteří přežili holokaust) a jejich potomkům získat zpět majetek vyvlastněný komunistickým režimem.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken vydal ve středu prohlášení ke "znepokojivé legislativě" a uvedl, že Severoatlantická aliance, k níž Polsko patří, "je založena na vzájemných závazcích ke sdíleným demokratickým hodnotám a prosperitě“.
"Tyto právní předpisy jsou v rozporu se zásadami a hodnotami, za kterými moderní demokratické národy stojí," uvedl Blinken.
Polský premiér Mateusz Morawiecki odpověděl tím, že naznačil, že američtí představitelé nepochopili polské zákony a měli by je blíže prostudovat.
Návrh mediálního zákona vyvolal v Polsku celostátní protesty lidí, kteří se obávají o své právo na nezávislé informace. Mezi davy protestujících byli postarší Poláci, kteří si pamatují komunistickou cenzuru.
Naopak zákonu týkajícímu se bývalých vlastníků nemovitostí - židovských i nežidovských - se v Polsku téměř nedostalo žádné mediální pozornosti. V Izraeli ale vyvolal prudkou a rozzlobenou reakci. Ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že zákon "poškozuje vzpomínku na holokaust i práva jeho obětí".
AP také připomněla kritická vyjádření unijní komisařky Věry Jourové, předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho a německého ministra Michaela Rotha ohledně mediálního zákona.
Vývoj mnohým připadá jako zásadní krok v postupném odstraňování demokratických norem, které Polsko přijalo, když se v roce 1989 zbavilo komunismu. Maďarsko prorazilo cestu k takové neliberální politice a EU dosud předvedla, že je s to udělat jen málo pro to, aby zajistila dodržování svých hodnot v Maďarsku a Polsku, což dříve byly dvě ukázky příkladné demokratické transformace.
Po pádu komunismu před více než třemi desítkami let vstoupilo na polský mediální trh mnoho zahraničních investorů. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) vedená faktickým vůdcem země Jaroslawem Kaczyńským to dlouhodobě vnímá jako problém a snaží se média "znovu polonizovat". Strana tvrdí, že kontrola médií polskými vlastníky je věcí národní bezpečnosti a že takové předpisy jsou v souladu se západoevropskými standardy.
Kritici však považují snahy o znárodnění médií za záminku pro umlčení nezávislých hlasů - a tato snaha je na dobré cestě. PiS od příchodu k moci v roce 2015 proměnila veřejnoprávní média financovaná z daní poplatníků v hlásnou troubu strany. Loni státní ropná společnost koupila velkou soukromou mediální skupinu, zahrnující noviny, časopisy a internetové portály, ve kterých vyměnila redaktory.
Někteří kritici se obávají, že internet by mohl být další na řadě. Kaczyński minulý měsíc prohlásil, že "druhá strana" je na internetu ve výhodě a že "se budeme muset nadále snažit, aby se tato situace změnila“.
Ve čtvrtek zpravodajská televize TVP Info, patřící veřejnoprávní stanici, uvedla, že poslanci mediálním zákonem brání "polskou svrchovanost". Nezávislí novináři mají jiný názor. Pod dopis na obranu TVN se podepsala více než tisícovka polských žurnalistů.
Související
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
Polsko , USA (Spojené státy americké) , Izrael
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák