Polsko vítá, co slíbil Putin v poselství o stavu Ruska

Polsko uvítalo nápad ruského prezidenta Vladimira Putina vytvořit speciální archiv materiálů týkajících se druhé světové války. Agentuře PAP to řekl náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński v reakci na část dnešního poselství o stavu ruské federace, v níž Putin hovořil o záměru takový archiv založit.

Ruský prezident se v projevu zmínil o "drzém lhaní a snahách přepsat dějiny, proti nimž je třeba postavit fakta". "Máme povinnost hájit pravdu o vítězství (ve druhé světové válce). Co jinak řekneme svým dětem, jestliže se světem bude šířit lež jako nákaza?" řekl. Následně oznámil, že v Rusku bude založen "největší a nejúplnější archivní komplex dokumentů, filmových a fotografických materiálů o druhé světové válce, které budou dostupné jak ruským občanům, také celému světu".

Jabloński koncept takového archivu označil za velice dobrou myšlenku, a to zejména z hlediska nedávných obvinění vznesených Putinem na adresu Polska, které se podle tvrzení ruského prezidenta podílelo na vypuknutí války.

Mezi Varšavou a Moskvou se rozhořel verbální konflikt poté, co Putin v prosinci popuzeně reagoval na kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Šéf Kremlu při tom mimo jiné obvinil Polsko z podílu na vypuknutí druhé světové války a také se nevybíravě vyjádřil o předválečném velvyslanci Polska v Berlíně.

Polský premiér a následně i parlament Putinovi v této souvislosti vyčetli, že záměrně lže. Sejm ve své rezoluci zároveň zdůraznil stanovisko, že bezprostřední příčinou války byl Pakt Ribbentrop-Molotov, uzavřený 23. srpna 1939 mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem.

To Putin odmítl s tím, že Moskvu k uzavření tohoto paktu tehdy donutily předchozí kroky západních zemí, například mnichovská dohoda z roku 1938, na jejímž základě nacistické Německo zabralo československé pohraničí obývané tehdy převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Připomněl přitom, že Polsko se po mnichovské dohodě podílelo na rozdělení Československa obsazením Těšínska a území Oravy a Spiše.

Související

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Více souvisejících

Polsko Vladimír Putin II. světová válka Rusko

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 55 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy