Pravicový extremismus je hrozbou pro Německo, varuje Seehofer

Pravicový extremismus a antisemitismus jsou největší hrozbou pro bezpečnost Německa. Dnes to na tiskové konferenci při představení výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, prohlásil ministr vnitra Horst Seehofer.

Uvedl také, že pravicoví radikálové se snaží zneužít pandemii nemoci covid-19 k získání podpory občanů nespokojených s karanténními opatřeními.

"Pravicovým extremistům se opakovaně dařilo demonstrovat společně s běžnými občany a radikálové příliš často dokázali protesty zneužít ve svůj prospěch," řekl Seehofer o demonstracích proti koronavirovým opatřením. Radikálové přitom podle ministra tvořili mezi demonstrujícími jen menšinu. "Obzvláště znepokojující je, že běžní demonstrující občané se často nedostatečně vymezovali vůči radikálům a jejich postojům," uvedl.

Také šéf BfV Thomas Haldenwang poukázal na to, že karanténa a vynucená uzávěra nijak činnost radikálů nenarušila, právě naopak. "Pro extremisty a teroristy uzávěra neplatí. Dál spřádají plány proti naší demokracii," řekl.

Počet členů krajně pravicové scény v Německu vypočítala kontrarozvědka na 33.300 lidí, což je o necelá čtyři procenta více než odhad zprávy BfV z roku 2019. K násilnostem je pak připraveno 13.300 pravicových extremistů.

BfV za loňský rok zaznamenal v Německu 22.357 trestných činů motivovaných pravicovým extremismem. Na 60 procent z nich se týkalo propagandy, násilných činů bylo 1023, což odpovídá 4,6 procenta. Pro srovnání, v roce 2019 bylo zaevidováno 21.290 krajně pravicových trestných činů, z nichž přímo s násilím bylo spojeno 925.

Kontrarozvědka uvádí, že v roce 2020 byl jediným dokonaným krajně pravicovým činem, jehož cílem bylo zabíjet, útok v hesenském městě Hanau. Zde pravicový radikál zastřelil devět lidí s migračními kořeny. O rok dříve byly takto dokonané činy dva.

Krajně levicová scéna je oproti té radikálně pravicové početnější, kontrarozvědka uvádí 35.400 členů, což je meziročně o 900 více. Násilí se pak nevyhýbá 9600 levicových radikálů. Levicovým extremismem motivovaných trestných činů kontrarozvědka v loňském roce zaznamenala 6632, ve výroční zprávě za rok 2019 jich bylo 6449. Z trestných činů za loňský rok se třetina týkala násilností.

Zhruba o 700 loni oproti roku 2019 vzrostl v Německu počet islámských radikálů, kterých je podle kontrarozvědky 28.715. Na 12.150 z nich se pak hlásí k salafistickému proudu, jehož cílem je očistit islám od prvků považovaných za cizorodé.

"Ohrožení islamistickým terorismem bylo v Německu v roce 2020 vysoké," uvádí zpráva BfV. Ta zároveň poznamenává, že v Německu dosud nedošlo k rozsáhlým a opakovaným útokům islámských teroristů, jako se to již stalo v zahraničí. "Jsou ale kdykoli možné," varuje kontrarozvědka.

Útoky, které v loňském roce souvisely s islámským radikalismem, vyšetřovatelé připisují jednotlivcům, a ne teroristickým uskupením. I tak mají takové činy pro teroristické organizace podle kontrarozvědky propagandistický přínos.

Související

Ilustrační fotografie

Německo prodlužuje o 14 dní hraniční kontroly s Českem

Německo ruší stálé kontroly na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko, naopak stálá ostraha hranic s Českou republikou je o dalších 14 dní prodloužena. Dnes to oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. Za důvod prodloužení kontrol označil Seehofer vysokou míru nákazy koronavirem v Česku.

Více souvisejících

Horst Seehofer Německo

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou

Rusko v pondělí prohlásilo, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA, Británie a Francie posunula svět na pokraj přímého konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, který by mohl skončit katastrofou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy