Dostane Francie nové vedení? Macron přišel s netradičním plánem

V poslední době se šíří spekulace, že zemi galského kohouta možná hrozí politická krize, jíž by mohl odstartovat údajný záměr francouzského prezidenta Emmanuela Macrona odvolat populárního premiéra Éduarda Philippa, rezignovat a vyhlásit předčasné volby.

Elysejský palác tyto "fámy" podle informací serveru POLITICO zatím s posměchem vyvrací. K tomuto kroku se ale nicméně odhodlal až poté, co došlo k jejich masovému šíření. Tak jako tak ale není pochyb, že Macron zamýšlí alespoň výměnu dosavadního francouzského premiéra. Jeho funkci by pak zastával on sám, byť ne oficiálně, nýbrž přes prostředníka s lepšími předpoklady. 

Současný francouzský prezident si je totiž vědom, že pokud chce mít alespoň nějakou naději na znovuzvolení ve volbách, které se uskuteční za dva roky, musí začít konat. Francouzům se v poslední době nedaří mít prezidenta, který by dokázal obhájit mandát dvakrát za sebou. Naposledy tomu tak bylo v případě Jacquese Chiraca v roce 2002, a to jenom díky tomu, že proti němu stál kandidát krajní pravice Jean-Marie Le Pen. 

Z tohoto důvodu nelze vyloučit, že tomu jinak nebude ani v prezidentských volbách 2022, kdy se Macron už nebude moct spoléhat jenom na hlasy těch, kteří jej podpoří jenom proto, aby v čele země nestála radikálnější protikandidátka Marine Le Penová. Prezident je momentálně ve velmi nevýhodné situaci, neboť v dohledné době nebude moct těžit z prvotních úspěchů své vlády, kdy se mu v nezaměstnaností decimované zemi podařilo vytvořit například 800 tisíc pracovních míst. 

Nastupující recese v důsledku koronakrize to totiž pravděpodobně brzy zastíní. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire očekává pokles HDP až o 11 %. Macron, který v předchozí vládě Francoise Hollanda, tuto funkci sám zastával ví, že je situace vážná a že veškerou vinu za ní ponese jedině on sám. Z tohoto důvodu chce také mít větší dohled nad vládou a její prací. 

Z jeho státnických projevů jsou jasně znatelné výzvy ke znovunastartování Francie, k její socialističtější a ekologičtější verzi, ale zároveň i apel k tvrdé práci. V posledních dvou letech svého mandátu chce být Macron víc vidět a ukázat, že dělá vše, co je v jeho silách. To se ale může velice neblaze podepsat na jeho vztazích s premiérem Philippem, u něhož nelze očekávat přílišnou ochotu jít do ústraní. 

Zdá se být jasné, že pokud chce Macron udělat to, co například jeho předchůdce ve funkci Nicolas Sarkozy (mimo jiné také vládnoucí za ekonomické krize), tedy získat větší kontrolu nad vládou, bude muset premiéra vyměnit, a nahradit někým s větším temperamentem a lepšími manažerskými schopnostmi, který bude zároveň také vůči němu loajální. Podle odhadů se prezidentova strana En Marche! v druhém kole komunálních voleb bude potýkat s debaklem, přičemž u Philippa kandidujícího v Le Havre v Normandii se očekává vítězství. 

To by pro Macrona mohlo být jakýmsi štěstím v neštěstí, jelikož by se pak premiér víc zaměřil na komunální politiku a veškerou práci ponechal prezidentovi. V případě takového scénáře by se tedy dalo očekávat, že Francie bude mít nového premiéra v řádu týdnů, tedy už příští víkend. Pokud by ale takový scénář nastal, mohl by mít Macron vyhráno.  

Na první pohled by se bývalo mohlo zdát, že francouzský prezident jedná unáhleně, jelikož premiér Éduoard Philippe se mezi lidmi těší popularitě. Pravda je ale jiná. Právě, že premiérova popularita je spíše kamenem úrazu. Přestože je Francie obecně vzato řazená mezi země nejvíce zasažené koronavirem, dá se říci, že si v boji s ním vedla poměrně dobře. I přesto jsou ale voliči a média přesvědčení, že tomu tak nebylo.

Z počátečních neúspěchů viní přirozeně vládu, ale ani ne tak jí, jako spíš Macrona. Přitom ten, kdo se bránil včasnému přijetí přísných karanténních opatření proti šíření nového typu koronaviru, byl právě veřejností adorovaný premiér Philippe, který si navzdory epidemii prosadil konání prvního kola komunálních voleb. Dalo by se tedy říci, že tím, kdo zavinil zdravotní krizi ve Francii, byl právě on, nikoliv současný obyvatel Elysejského paláce.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie Édouard Philippe volby ve Francii Paříž

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

včera

včera

včera

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy