Proč na východě Německa roste popularita krajní pravice? Expert nabízí vysvětlení

Popularita krajně pravicových a populistických stran a hnutí ve východním Německu je následkem toho, že spolková vláda po znovusjednocení země v roce 1990 nebrala příliš vážně problémy a obavy obyvatel někdejší Německé demokratické republiky. Myslí si to novinář a jeden z předních odborníků na krajně pravicovou scénu v Německu Andreas Speit.

Pád komunismu a následné opětovné spojení země drtivá většina obyvatel východního Německa oslavovala. Obnova jednoty ale nebyla lehkým úkolem, mnoho lidí se muselo potýkat s následky hospodářské, politické i kulturní transformace. Řada lidí přišla o práci a cítila se spolkovou vládou zrazena, neboť se jim nesplnily sliby, o kterých politici hovořili.

"Domnívám se, že tehdejší očekávání východních Němců spolková republika nenaplnila," řekl Speit zahraničním korespondentům v Berlíně o tom, proč na východě na rozdíl od západu Německa mají krajně pravicové názory výrazně více zastánců. Mnoho východních Němců prožilo po pádu komunistického režimu ideový a hodnotový zvrat, se kterým se museli vyrovnat. "Spolková republika, tedy ten západ Německa, se tomu nevěnoval," uvedl.

Jako příklad zmínil Speit obtížné sociální problémy, otázky práce a bydlení. "Tyto otřesy se zdají být tím, co vedlo k tomu, že západní hodnoty a západní uvažování východ automaticky nepřevzal," domnívá se.

Opomíjení východu se podle Speita projevilo i tím, že dlouhou dobu byl považován za problém neonacismus na západě Německa a ne ten na východě. Situace na východě se zlehčovala a říkalo se, že tam žádné takové problémy nejsou. Přispěli k tomu i představitelé východních zemí, kteří existenci problémů dlouho odmítali.

Kořeny východoněmecké náchylnosti k radikálním pravicovým myšlenkám se odrážejí v tom, jakou část společnosti tento problém zasáhl. "Týká se to především lidí ve středním věku," uvedl Speit.

Jako příklad zmínil Sasko, které je baštou protiimigračního a protiislámského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) a také protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou vlivný bavorský premiér Markus Söder loni označil za novou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Také tato krajně pravicová strana dosáhla v minulosti v Sasku značných volebních úspěchů. Skutečný raketový nástup ale v Sasku zaznamenala AfD, když v loňských zemských volbách dostala 27,5 procenta hlasů, což jí vyneslo druhé místo za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) tamního premiéra Michaela Kretschmera.

Změny, které na východě nastaly, považuje Speit za mezigenerační. Jejich náprava bude složitá a finančně náročná, protože si vyžádá investice do infrastruktury, vzdělání a kultury.

Podobně situaci tento týden zhodnotil i vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz, který ve středu představil výroční zprávu o stavu německé jednoty. Zatímco se Německu po hospodářské stránce daří dobře a rozdíly se takřka vyrovnaly, problémem východu se stal pravicový extremismus, který podle zmocněnce nebrala vláda dost vážně.

Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.

Související

Více souvisejících

Německo neonacisté extremismus Alternativa pro Německo (AfD) Michael Kretschmer (saský premiér) Pegida

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy