Armina Lascheta, který je kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře v, podpořilo vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) jako kandidáta na kancléře letos 20. dubna. Průzkumy veřejného mínění připisují před volbami konzervativcům asi 21 procent.
V poslední předvolební debatě se Laschet mimo jiné dostal do sporu se svým rivalem Olafem Scholzem z SPD o výši minimální mzdy. Uvedl, že otázku výše mezd by měli společně řešit zaměstnavatelé a odbory. "Nám jde o to, zachovat pracovní místa a zaměstnance za práci rozumně zaplatit," řekl s tím, že v některých oborech už nyní minimální hodinová mzda činí 15 eur (381 korun). "Žoviální Porýňan Armin Laschet umí tvrdě útočit," komentoval jeho diskuse se Scholzem magazín Focus. Oproti Scholzovi byl také proti možnému zvyšování daní: "Zvýšení daní v této situaci je špatná cesta," uvedl s tím, že vyšší odvody by byly brzdou hospodářské obnovy po dosud neskončené pandemii nemoci covid-19.
V otázce možné povolení spolupráce Laschet prohlásil, že unie CDU/CSU nebude vládnout s postkomunistickou Levicí, kterou považuje za krajně levicovou, a ani se bavit s protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD), kterou označuje za krajně pravicovou. Opakovaně varoval před hrozbou vlády SPD, Zelených a Levice.
Laschet zažil před volbami několik přešlapů. V srpnu musel čelit výtkám kvůli novému volebnímu spotu. Kritikům se nelíbily záběry z berlínského památníku holokaustu a také se podivovali nad tím, že Laschet má jako jediný z návštěvníků uhelného dolu zašpiněný obličej od uhelného prachu.
Koncem července se objevilo nařčení Lascheta z plagiátorství v jeho knize "Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance" (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Kandidát na kancléře uznal chybu při psaní knihy, agentuře DPA sdělil, že neuvedl nejméně jeden zdroj textu: "Nejméně jeden autor v knize použitého materiálu není v textu ani seznamu zdrojů zmíněn," odpověděl Laschet na dotaz DPA s tím, že nechá bezodkladně prověřit, zda jsou v knize další chyby. Za nedopatření se omluvil.
Laschet, ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější spolkové země s téměř 18 miliony obyvateli, je označován za umírněného konzervativce. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.
Laschet se stal oficiálně předsedou CDU, nejsilnější německé strany, letos 22. ledna. Tím se otevřela cesta k jeho kancléřské kandidatuře. Jeho soupeřem byl předseda bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. Lascheta podpořili mimo jiné ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která před ním CDU vedla, či ministr zdravotnictví Jens Spahn, označovaný za vycházející hvězdu CDU. Podle něj je Laschet schopný spojovat odlišné proudy ve straně i společnosti.
O kandidatuře na předsedu CDU Laschet uvažoval už v roce 2018, nakonec se ale tehdy do volebního klání nezapojil; vítězně z něj vyšla Krampová-Karrenbauerová. Hledání jejího nástupce se už zúčastnil: "Můžeme a musíme naši stranu a naši zemi znovu spojit... a proto budu kandidovat na předsedu CDU," prohlásil loni v únoru tento politik, dlouholetý místopředseda německých křesťanských demokratů.
Laschet je od června 2017 premiérem Severního Porýní-Vestfálska, kde vládne v koalici s liberály z FDP. Při hledání partnera se tehdy mimo jiné znovu ostře vymezil vůči Alternativě pro Německo (AfD). "AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit," řekl už v roce 2016 Laschet na adresu AfD, označované za protiimigrační uskupení, kterou on sám nepovažuje za demokratickou stranu.
Laschet se s problematikou imigrace důkladně seznámil v letech 2005 až 2010 jako ministr pro ženy, rodinu a integraci ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. V této funkci se zasazoval o větší porozumění mezi většinovou společností a tureckou komunitou v průmyslovém Porúří. Uveřejňoval sloupky v tureckých komunitních časopisech, což mu vyneslo přezdívku "Armin Turek."
V posledních letech se Laschet ostře vymezil i proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Orbánovu protiimigrační kampaň odsoudil Laschet jako antisemitskou. "Ve svém životě už překročil mnoho linií, teď i tu červenou," řekl před dvěma lety o Orbánovi.
Na volebním sjezdu CDU letos v polovině ledna Laschet uspěl ve volbě předsedy podle politoložky Ursuly Münchové hlavně proto, že byl považován za záruku, že i pod jeho vedením bude strana zaměřena středově. Podle ní je občas trochu váhavý a nerozhodný. Ve funkci předsedy zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Laschet v minulosti hodnotil pozitivně i ruský zásah v Sýrii a anexi Krymu.
Podle tisku si Laschet jako premiér nepočínal příliš přesvědčivě v boji s pandemií covidu-19. Zatímco na jaře se bránil tvrdému lockdownu, během druhé vlny přešel k těm, kdo volali po tvrdém přístupu. Po svém zvolení do čela CDU prohlásil letos v lednu na regionálním sjezdu strany ve Stuttgartu, že dlouhodobá strategie otevírání po plošné uzávěře nebude až do léta možná.
Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi - pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci, od roku 2017 je zemským premiérem.
Před zvolením do čela CDU byl Laschet od prosince 2012 místopředsedou strany, už v červnu téhož roku stanul v čele její organizace v Severním Porýní-Vestfálsku.
Laschet je ženatý, s manželkou Susanne, se kterou se seznámili už jako děti v církevním sboru, mají tři dospělé děti (dva syny a dceru).
Související
Scholzova SPD by byla ve volbách až třetí. Němcům se stále více zamlouvá AfD
Zemské volby v Sársku s náskokem vyhráli sociální demokraté
Volby v Německu , Armin Laschet (CDU) , Konzervativní unie CDU/CSU
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák