Barnevernet prohrál soud ve Štrasburku, verdikt je šancí i pro Michalákovou

Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl ve prospěch Norky, které norská sociální služba Barnevernet krátce po porodu odebrala syna, jenž byl později proti její vůli adoptován. Podle soudu Norsko tímto krokem porušilo práva matky i jejího dítěte. Verdikt může podle expertů ovlivnit také další kauzy vedené proti Norsku a praktikám Barnevernu. Kvůli odebrání dvou svých synů v Norsku se na štrasburský soud se stížností obrátila již dříve také Češka Eva Michaláková.

"Soud zjistil, že hlavním důvodem pro rozhodnutí úřadů byla neschopnost matky řádně se postarat o syna s ohledem na jeho zvláštní potřeby a zranitelnost. Toto odůvodnění však bylo založeno na omezených důkazech," konstatoval štrasburský soud.

"Norské úřady se nesnažily uplatnit rovnováhu mezi zájmy dítěte a jeho biologické rodiny a nebraly ani ohledy na vývoj v rodinném životě matky, především pak na fakt, že se později vdala a porodila druhé dítě", o které se nyní stará, uvedl dále soud.

Video: delivery of the judgment Strand Lobben and Others v. Norway https://t.co/ismJTumB9f #ECHR #CEDH pic.twitter.com/AeN4Kojt1i

— ECHR Press (@ECHR_Press) September 10, 2019

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.

Norce Trude Strandové Lobbenové odebraly norské úřady syna krátce po narození v roce 2008. Podle expertky z univerzity v norském Bergenu Marit Skivenesové norská matka předtím žádala v pozdním, šestém měsíci těhotenství o potrat, v září 2008 pak dítě přivedla na svět. Neměla ale kde bydlet, tak souhlasila s ubytováním v domově pro matky s dětmi. Podle pečovatelek se Strandová Lobbenová o dítě nedokázala náležitě starat a mimo jiné jí muselo být opakovaně připomínáno, že ho má krmit.

Když žena azylový dům po měsíci opustila, úřady rozhodly o odebrání dítěte a později ho předaly do péče pěstounské rodiny. V roce 2012 pěstounská rodina dostala svolení chlapce adoptovat. Matka proti tomuto rozhodnutí protestovala u norských soudů, a když neuspěla, obrátila se na Evropský soud pro lidská práva. Případ známý jako "Strandová Lobbenová a další versus Norsko" se nakonec dostal před velký senát štrasburského soudu, který dal dnes matce za pravdu.

Advokát norské vlády Fredrik Sejersted v rozhovoru s norským listem Aftenposten nicméně upozornil, že Evropský soud pro lidská práva zmíněným verdiktem nezrušil předchozí rozhodnutí norských soudů o adopci syna Strandové Lobbenové pěstounskou rodinou ani nenařídil, že by mělo být dítě své biologické matce vráceno.

V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.

"Rozhodnutí štrasburského soudu vítáme. Dává naději dalším rodinám, které se u Evropského soudu pro lidská práva dovolávají spravedlnosti proti brutálním metodám norských úřadů - ve Štrasburku nyní leží asi 20 dalších žalob na Barnevern," uvedl po dnešním rozhodnutí štrasburského soudu v tiskové zprávě zaslané ČTK právník Pavel Hasenkopf z Petičního výboru na pomoc rodině Michalákových.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Barnevernet Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) norsko lidská práva děti

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 12 minutami

před 22 minutami

před 42 minutami

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu

Severní Korea hodlá pokračovat v budování "ohromující a nejsilnější vojenské síly" na ochranu své suverenity a míru v regionu, prohlásila Kim Jo-džong, která je vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, jak informoval ve středu server The Korea Times s odkazem na tamní tiskovou agenturu KCNA.

před 55 minutami

před 1 hodinou

Robert Fico

Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve středu schválila kritizované změny fungování veřejnoprávních médií. Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se má změnit na Slovenskou televizi a Rozhlas (STVR), jejíhož ředitele bude volit devítičlenná rada se čtyřmi nominanty ministerstva kultury. Slovenská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, uvedla agentura TASR.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání

V středu 19. dubna se Pavel Zítko, obviněný z trestného činu šíření poplašné zprávy, nedostavil k okresnímu soudu v Chomutově. Proto se dnes objevil v pátrání Policie České republiky.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy