Proklínaný švédský přístup se může vyplatit. Je zde ovšem háček, zní z USA

NÁZOR - Švédsko nabízí přitažlivý model pro mnoho lidí, kteří jsou unavení těžkostmi plynoucími z karanténních opatření proti pandemii nemoci covid-19 a které se nepodařilo přesvědčit, že tato opatření byla zcela nezbytná, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník dodává, že méně tvrdý přístup k pandemii není zadarmo, ale zároveň má potenciálně velkou přednost.

Příklad hodný následování?

Skandinávská země přijala některá opatření, která mají šíření koronaviru udržet pod kontrolou, jako například zákaz shromáždění více než 50 lidí, vyzvala k omezování mezilidského kontaktu a starší žáky odkázala na výuku pomocí videa, připomíná editorial. Dodává, že Švédsko se ale neuchýlilo k drakonickému přístupu.

Švédské školy pro žáky mladší 16 let tak zůstaly otevřené, stejně jako mnoho barů, restaurací a sportovišť, kde je pouze dodržován větší fyzický odstup, upozorňuje americký server. Podotýká, že to vznáší otázku, zda je tento příklad hodný následování.

"Z pohledu nemocných a úmrtnosti se zdá, že Švédsko platí za svůj přístup vyšší cenu," pokračuje Washington Post. Poukazuje, že počátkem tohoto týdne vykazovala země s 10 miliony obyvatel téměř 3.700 obětí koronaviru, zatímco sousední Dánsko, Norsko a Finsko, které mají dohromady 16,5 milionu obyvatel, zavedly tvrdší omezení a celkem zaznamenaly za stejnou dobu jen přes něco tisíc obětí.

Švédsko hlásí přes 364,3 úmrtí na milion lidí, Dánsko 94,4, Finsko 53,7 a Norsko 42,8, uvádí vlivný deník. Na druhou stranu přiznává, že Švédsko si v tomto ohledu vede lépe než Velká Británie, Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, které zavedly přísnou karanténu.

Koronavirus pronikl do švédských pečovatelských domů, jejichž klienti tvoří velkou část obětí, deklaruje renomovaný server. Za důvod označuje pomalou reakci tamní vlády, která včas neomezila návštěvy v těchto zařízeních.

"Švédsko zároveň neunikne ekonomickým škodám pandemie," vyzdvihuje washingtonský deník. Odkazuje na názor ekonomů, že švédské hospodářství, které je úzce navázáno na globální dodavatelské řetězce, upadne letos do hluboké recese, k čemuž přispěje i skutečnost, že se téměř zastavil turismus, mnoho firem muselo pozastavit provoz, v důsledku čehož poroste nezaměstnanost.   

Klíčový faktor - vakcína

Díky svému přístupu může Švédsko z dlouhodobého hlediska vytvořit ve své populaci větší přirozenou imunitu vůči viru, na který se nemusí objevit vakcína, přiznává vlivný server. Dodává, že k dosažení tzv. kolektivní imunity, která víceméně brání šíření viru, je nutné, aby s virem přišly do kontaktu dvě třetiny obyvatel, a tak získaly protilátky.

Není jasné, zda Švédsko této úrovně dosáhne, ale i tak by mohlo být přirozeně odolnější proti druhé vlně nemoci, upozorňuje Washington Post. Vysvětluje, že země, které přijaly drastická opatření k ochraně svých obyvatel na samém počátku, budou v případě druhé vlny mnohem zranitelnější.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud by se však v dohledné době objevila vakcína, bude podle amerického deníku možné vytvořit imunitu při mnohem menším počtu obětí na životech.

Švédsko také demonstrovalo výhodu v podobě vysoké míry důvěry ve vládu, vyzdvihuje editorial. Připomíná, že Švédové zůstali doma, aniž jim to bylo nařízeno, myli si ruce, přijímali vládní doporučení a řídili se jimi a zploštili křivku nakažených.  

"V krizové zdravotní situaci toto odráží zdravý rozum a dobrý úsudek kontrastující s hlasitými požadavky ve Spojených státech, aby se upustilo od vládních nařízení," píše Washington Post. Dodává, že celkový verdikt nad švédským přístupem stále není možné vynést.

Z krátkodobého hlediska švédský přístup zřejmě vedl k většímu počtu mrtvých a nemocných a ne bezvýznamným ekonomickým těžkostem, zatímco v dlouhodobém horizontu může být jeho odměnou větší odolnost, shrnuje prestižní deník. Deklaruje, že nejlepším řešením pro všechny by tak byl co nejrychlejší objev vakcíny.

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy