ROZHOVOR: 65 let od založení Evropského hospodářského společenství míra integrace překonala očekávání tehdejších politiků, uvádí politolog Kovář

Před 65 lety byla výrazně prohloubena integrace evropského kontinentu prostřednictvím smluv o Evropském hospodářském společenství (EHS) a Evropském společenství pro atomovou energii (EUROATOM). Jejich podpis z 25. března 1957 přiblížil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Jan Kovář. Zástupce ředitele výzkumu na pražském Ústavu mezinárodních vztahů například upozorňuje, že ekonomická integrace nebyla vnímána jako cíl sám o sobě, ale rovněž jako nástroj pro zachování míru. Stejně tak podotýká, že v některých oblastech společný evropský projekt je nyní dál, než v padesátých letech očekávali jeho architekti.

Římské smlouvy nebyly prvním velkým projevem západoevropské integrace. Již v roce 1951 došlo k podpisu pařížské smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (ESUO). Jak výrazným skokem bylo založení EHS a EUROATOM o šest let později?

Skokem to bylo významným, jelikož se evropská integrace dostala z jednoho sektoru, tedy uhlí a oceli, na pole obecné evropské ekonomické integrace. Římské smlouvy tedy započaly proces obecné ekonomické integrace jdoucí za obzor jednoho sektoru ekonomiky. Zároveň si vytyčili za cíl vytvořit do roku 1970 celní unii a jednotný trh – prozatím bez termínu –, vytvořit nové společné politiky, z nichž nejdůležitější byla jistě společná zemědělská politika, ale cílem byla i například společná politika dopravní.

Zároveň pro mnohé byla zlomem ohledně blízkého cíle integrace. Na počátku padesátých let bylo ještě mnoho elit přesvědčeno o tom, že lze brzy vytvořit Spojené státy evropské, v půlce let padesátých. Bylo jasné, že tomu tak není. Mnozí proto vnímali ekonomikou integraci jako nezbytný krok k budoucímu posílení integrace politické. Ekonomická integrace tak v očích některých elit byla nástrojem pro budoucí politickou integraci.

Projekt celní unie západoevropských států je často spojován s výrazným belgickým politikem Paulem-Henri Spaakem. Byl skutečně klíčovým hybatelem kroků, které k podpisu římských smluv vedly, nebo je záhodno připomenout i další aktéry?

Paule-Henri Spaak byl v roce 1955 vybrán jako předseda výboru, který měl projednat návrhy na oživení evropské integrace po tom, co zkrachovala vyjednávání o ustavení Evropského obranného společenství a Evropského politického společenství v roce 1954. Jelikož byl přesvědčeným federalistou, byla jeho pozice ohledně pokračování evropské integrace poměrně jasná. Byl jedním z těch, kteří vnímali ekonomickou integraci nejen jako nástroj pro budoucí politickou integraci. Protože je spojen se zprávou o budoucnosti integrace – zmiňována je Spaakova či Bruselská zpráva –, která následně vedla k podpisu Římských smluv, je logicky považován za hybatele. Nelze však říci, že tam nebyli další, stejně významné osoby. Celý plán na prohloubení integrace směrem k vytvoření společného/jednotného trhu byl primárně plánem vycházejícím z tzv. Beneluxského memoranda, které navrhli ministři zahraniční Nizozemska, Belgie a Lucemburska Johan Willem Beyen  Paule-Henri, Spaak a Joseph Bech. Především role Beyena však byla klíčová při přesvědčování evropských kolegů, hlavně Francie, o vhodnosti ekonomické integrace, budování celní unie a společného trhu. Také bychom stále mohli zmínit Jeana Monneta, otce zakladatele EUSO, který za Francii a ze svého pohledu výhodnosti sektorové integrace prosazoval integraci v oblasti atomové energie. 

V dnešních dnech se v souvislosti s evropskou integrací často mluví o konfliktu celého projektu s konceptem státní suverenity. Jak to bylo v době založení Evropského hospodářského společenství?

Netřeba zapomínat, že v první polovině padesátých let zkrachovaly pokusy o vytvoření dvou společenství, značně federalistických, a to Evropského obranného společenství a Evropského politického společenství. Částečně tomu bylo i z důvodů jejich značného možného narušení národní suverenity, i když to nebyl hlavní ani jediný důvod. Můžeme také zmínit neochotu Velké Británie a skandinávských zemí se evropské integrace v padesátých letech účastnit, a to právě z důvodu jejího příliš silného nadnárodního charakteru.  Není bez zajímavosti, že například Nizozemsko již v období vytváření ESOU bylo zemí s jistou mírou skepse – asi největší ze zakládající šestky – ohledně přílišného nadnárodního charakteru ESOU a později EHS a EUROATOM. Dnes naopak patří, již dlouho, mezi země spíše nadnárodně orientované. Dokonce na jeho naléhání byla institucionální struktura ESOU s Vysokým úřadem (dnešní Evropská komise) jako hlavní institucí doplněno o Radu ministrů reprezentující zájmu členských zemí. To se například Jeanu Monnetovi vůbec nelíbilo.

Takže tento rozpor mezi integrací a národní suverenitou existoval i tehdy. Na druhou stranu je potřeba dodat, že byla vnímána nevyhnutelnost nadnárodní integrace jako nástroje řešení opakovaných konfliktů v Evropě. Pokus z roku 1948 o spuštění evropské integrace skrze radu Evropy zkrachoval přesně proto, že byla institucí založenou striktně mezivládně, kdy nedocházelo k žádnému sdílení národní suverenity. Země zakládající šestky si uvědomovali, že nadnárodní integrace, kde dochází ke sdílení národní suverenity a tedy jisté kolektivizace údělu a osudu, je nevyhnutelná, pokud má integrace uspět jako tento nástroj. Existovaly tedy spory o tom, jaká má nadnárodní integrace být, ale ne o tom, jestli má být nadnárodní, alespoň v zemích šestky.   

Evropské hospodářské společenství se dočkalo prvního rozšíření v roce 1973. K původní šestici zemí, tedy Francii, Německu, Itálii a státům Beneluxu se připojily Velká Británie, Irsko a Dánsko. Šla jejich tehdejší motivace převážně po hospodářské, či spíše obecnější politické linii?

Hospodářské a skoro snad jen pouze hospodářské. Velká Británie založila v roce 1960 trucpodnik v podobě Evropského sdružení volného obchodu, kterým doufala, že dožene státy šestky k jednání o ustavení celoevropské zóny volného obchodu, tedy striktně mezivládní smlouvy bez dalších společných politik jako zemědělské atd. To se nestalo a zemím šestky se dařilo v šedesátých letech ekonomicky lépe než Velké Británii, která dokonce musela v průběhu šedesátých let devalvovat libru. Rozhodnutí Velké Británie bylo tedy striktně ekonomického rázu, tamní skepse ohledně nadnárodní integrace trvala. Irsko a Dánsko neměly příliš na výběr. Jejich ekonomické a obchodní provázání s Velkou Británií znamenalo, že nemohou být mimo ekonomický trh, jehož se Velká Británie účastní.   

Smlouva o EHS ve své preambuli operovala nejen ekonomickými faktory, ale explicitně zmiňovala, že projekt má zachovat a posílit mír a svobodu. Šlo spíše o vznešenou rétoriku, nebo naopak integrální a klíčovou součást celého projektu?

To byl integrální cíl již od založení ESUO. Takže ano, šlo o politickou rétoriku, vznešený cíl, který ale nelze redukovat pouze na toto politické prohlášení. Tento cíl informoval chování evropských politiků od konce druhé světové války. Ekonomická integrace byla vnímána častokrát nejen jako cíl sám o sobě, ale také jako nástroj pro dosažení jiného cíle, míru.

Římské smlouvy ustanovily nejen EHS, ale také EUROATOM. Atomová energie, jak smlouva samotná proklamovala, byla tehdy chápána jako zásadní zdroj pro další rozvoj. Její vnímání v dnešní Evropě je daleko méně jednoznačné. Kdy a na základě jakých událostí začalo nadšení z „jádra“ opadat?

Již při založení EUROATOM byly obavy, že jde o cíl Francie, jak využít kapacity a pomoc dalších evropských zemí pro svůj národní zájem. Přeci jen Francie byla jedinou jadernou velmocí – byť EUROATOM se týkalo pouze civilního využití jádra pro energetické účely –  a zájem na existenci EUROATOM měla jasně největší. Ostatní země to spíše trpěly, neboť chtěly vytvoření ekonomické integrace a společného trhu, což Francie tvrdila, že bude blokovat, pokud nedostane EUROATOM. Již od počátku byla tedy značná asymetrie v tom, jakou důležitost tomuto společenství jednotlivé členské státy přikládaly. To vedlo i k mnohem nižší investici politického kapitálu do tohoto společenství.

Jak na projekty, které z Římských smluv vycházely, nahlížet s odstupem pětašedesáti let? Naplnila dnešní Evropská unie ambice politiků, kteří stáli u zrodu integrace kontinentu? Nalezneme oblasti, ve kterých EU vize zainteresovaných západoevropských politiků z padesátých let překonala?

Naplnila i nenaplnila. Paul-Henri Spaak by asi doufal, že ekonomická integrace povede k vytvoření jakéhosi federálního útvaru v horizontu několik dekád, a to se nestalo. Jiní možná nedoufali v něco víc než vytvoření společného trhu. Ten však máme již od roku 1993 a v mnohém jsme ho dávno překonali. Integrace je nyní viditelně za hranicí pouhé ekonomické integrace, spolupracujeme v bezpečnostní, zahraniční či obranné oblasti. Máme bezhraniční prostor se spoluprací policejních a justičních orgánů a společnou vízovou, azylovou a migrační politikou. I samotná ekonomická integrace se dostala do spolupráce v oblasti sociálních politik, zaměstnanosti, jednotné měnové politiky a koordinace politik fiskálních. V těchto oblastech, ale i dalších, lze říci, že jsme dávno za tím, co si od integrace očekávali elity v padesátých letech.         

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Euratom Jan Kovář (politolog)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 4 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 6 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat

Pražští kriminalisté zadrželi dvaadvacetiletého cizince, který vybíral z bankomatu peníze z cizích karet, aniž by je kdykoliv měl fyzicky u sebe. Policie nyní hledá další poškozené. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy