ROZHOVOR | Merkelová uměla ustát kritiku a potlačit osobní zájmy. Němci řeší před volbami drahé bydlení, říká Hofingerová

Ředitelka Česko-německého institutu kultury a setkávání Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) v bavorském Schönsee Veronika Hofingerová pociťuje lítost, že po šestnácti letech opouští Angela Merkelová úřad kancléřky. V nedělních volbách do Spolkového sněmu už nekandiduje. „Její éra bude v dějinách Německa zapsaná jako doba nejdelšího a nejstabilnějšího ekonomického vzestupu spojeného s konsolidací státního rozpočtu. Na mě osobně udělala velký dojem její schopnost ustát kritiku. Ještě nejsem rozhodnutá, jakému jejímu nástupci dám hlas. Zejména mladí voliči volají po změně,“ říká v obsáhlém exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Hofingerová, která své názory výhradně prezentuje jako soukromá osoba.

Sama je překvapená, jaké úctě se odcházející kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkelová těší u obyčejných lidí. Ředitelka Česko-německého institutu kultury a setkávání Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) v bavorském Schönsee Veronika Hofingerová tvrdí, že respekt, který si vydobyla i u příznivců jiných stran, je i na německé poměry neobvyklý. „Ne nadarmo se jí říkalo Mama Merkel. Občanům dávala pocit jistoty i v obtížích, chránila je před příliš velkými změnami. Angela Merkelová je výjimečná tím, že uměla potlačit osobní zájmy a bez problémů své ego upozadila.“

 Podceňovaná dáma, které kritici prorokovali brzký konec, se z východoněmecké občanky vypracovala na nejmocnější ženu světa. Popularitu si získala i díky své bezprostřednosti. Kohlovo děvčátko, jak se jí přezdívalo, při jednání s americkým i ruským prezidentem používalo při nesouhlasu šklebivé grimasy. Historicky první kancléřce nedělalo problém, aby po jednání Evropské unie v Bruselu zašla na silné belgické pivo. „Jejím odchodem ztratí i východní Evropa, které už žádný z jejích nástupců nebude tolik rozumět, neboť ona zažila socialismus.“ Křesťanskodemokratická politička si v roce 1982 jako vědkyně dodělávala doktorát v Praze. „I když  v České republice v důsledku svého postoje k migraci od roku 2016 silně ztratila na popularitě, přesto si myslím, že má zásadně pozitivní postoj k vaší zemi,“ míní socioložka Hofingerová.

Absolventka studia bohemistiky v Regensburgu (Řezno) a Plzni si netroufá predikovat, jak nedělní volby do Spolkového sněmu dopadnou, i když nezastírá, jak moc ji překvapuje doslova zmrtvýchvstání sociálních demokratů SPD. „Její kandidát na kancléře Olaf Scholz jako spolkový ministr financí sice ustál koronavirovou krizi, ale jeho pozici může ztížit vyšetřování kolem speciální celní jednotky FIU. Kandidátka Zelených Annalena Baerbocková byla zase po počáteční euforii poškozená odhalením nejasností kolem jejího životopisu a nepovedenými mediálními vystoupeními.“ Zápory má i stranický kolega Merkelové Armin Laschet, který je jako favorit CDU/CSU až moc vstřícný k migraci. „Na druhé straně může získat právě hlasy od přistěhovalců.“ Doktorka geografie považuje ve volbách za klíčová témata ohledně klimatických změn, zrození extrémistických stran, které se zviditelnily na protestech vůči koronavirových restrikcích. „Většinu lidí ale trápí absurdní ceny bydlení ve městech,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Hofingerová.

KORONAVIROVÉ RESTRIKCE RADIKALIZOVALY ŘADU STRAN 

Paní Hofingerová jak obyčejní Němci vnímají nadcházející volby do Spolkového sněmu, které se uskuteční zítra?

Letošní volby do Spolkového sněmu jsou doprovázeny neobvyklým zájmem a napjatým očekáváním veřejnosti. Nejen že skončí dlouhá éra Angely Merkelové, ale hlavně, výsledek voleb se jeví jako velmi nepředvídatelný. Během volební kampaně se několikrát a dost extrémně změnily preference voličů ohledně stran a kandidátů. Zároveň německou společnost, ale především novou vládu čekají v příštích letech velké výzvy a nejistoty na národní i na mezinárodní úrovni.

Můžete jako rodačka z Regensburgu popsat předvolební atmosféru v zemi?

Především u mladších pociťuji touhu po změnách a hlavně i ochotu postavit se společenským výzvám. Jiní se zase bojí příliš razantních reforem a prahnou po jistotě. Zkrátka preferují politiku s klidnou rukou. Německá společnost je celkem značně rozdělena ohledně otázek, které se týkají řešení koronavirové pandemie, klimatických změn, migrace. Lidi řeší i sociální nerovnosti. Navíc zde panují obavy z posílení extremistických stran a hnutí. Mnohé také trápí jistá bezradnost, netuší, koho mají na post kancléře volit a hlavně co od adeptů očekávat.

Která témata německé voliče nejvíce zajímají?

Nejvíce se pravděpodobně diskutuje nad otázkou snížení emisí v souladu s modernizací a konkurenceschopností hospodářství. Velkým tématem je také bydlení. Náklady na bydlení jsou hlavně ve městech extrémní vysoké, a to jak nájemné, tak při stavbě či koupi nemovitostí. Občané s průměrnou mzdou si prakticky nemohou ve městech dovolit bydlet. Hodně se mezi voliči debatuje i o mezinárodních vztazích, mnozí se zamýšlejí, jakou roli by Německo mělo hrát v rámci Evropské unie a NATO. Klíčovou otázkou pro populaci je, jaké bychom měli mít vztahy s Ruskem a Čínou. Naopak trochu do pozadí v posledních týdnech ustupuje koronavirová pandemie. Paradoxně právě ona způsobila jistou politickou radikalizaci u řady stran, které se díky pandemickým restrikcím zviditelňují. Polemizují, zda nejsou protiprávní, a proti zavedeným opatřením protestují. Covid-19 je pro extremistické strany jakýsi ventil, aby daly o sobě více vědět.

Jsou v zemi stále aktuální ničivé následky povodní, které stát postihly letos v létě?

Kvůli povodním a dalším přírodním pohromám jako bylo například ničivé tornádo u vás letos v červnu na jižní Moravě, aktuálně stouplo vnímání klimatických změn. Z nich se stala otázka blízké budoucnosti. Pro mladé voliče je zmíněné téma naprosto rozhodující.

Letošní volby jsou i o příběhu úřadující kancléřky Spolkové republiky Německo Angely Merkelové, která po šestnácti letech a čtyřech funkčních obdobích končí ve svém úřadu. V jaké kondici podle vás předá zemi svému následovníkovi?

Angela Merkelová a její vlády musely čelit řadě velkých krizí a myslím si, že se Německo dostalo poměrně dobře z těchto patálií. Právě v krizích a konfliktech se osvědčil politický styl Angely Merkelové, její racionalita a její schopnost najít kompromisy. Éra paní kancléřky bude v dějinách Německa zapsaná jako doba nejdelšího a nejstabilnějšího ekonomického vzestupu spojeného s konsolidací státního rozpočtu. Podařilo se udržet Evropskou unii jakžtakž dohromady, což považuji za velký úspěch. Nicméně, nástupce Merkelové se bude muset věnovat řadě reforem, třeba v oblasti digitalizace, modernizace průmyslu a dopravy, školství a vzdělávání. Během covidové pandemie navíc razantně stouplo zadlužení státu.

Ano, podle mnohých expertů i politologů byla Merkelová zárukou stability. Přitom jako kancléřka musela řešit řadu mezinárodních problémů. Tři roky po svém jmenování se musela už v roce 2008 zabývat vážnými dopady světové hospodářské krize na budoucnost eurozóny, jejíž někteří členové se potýkali s velkým zadlužením. V roce 2013 vypukla ukrajinská krize, která vyvrcholila ozbrojeným konfliktem na východě Ukrajiny a anexí ukrajinského autonomního poloostrova Krym v březnu 2014 Ruskem. Poté v rychlém sledu následovaly v roce 2015 migrační krize, kdy Evropská unie a především Německo čelily přílivu běženců, odchod Británie z Evropské unie v lednu 2020 a vypuknutí dosud neskončené pandemie nemoci covid-19. V čem spočívala její největší síla? Jen připomenu, že časopis Forbes ji opakovaně označil za nejmocnější ženu světa a v roce 2012 Merkelovou stejné médium označilo jako nejmocnějšího člověka planety, v roce 2015 pak americký týdeník Time političku vyhlásil osobností roku.

K silným stránkám Angely Merkelové jistě patří její velmi racionální přístup, ve kterém se asi odráží její přírodovědecká minulost. Právě na mezinárodním poli se vyznačovala trpělivostí v jednání a ochotou přistoupit ke kompromisům. Zároveň je však političkou, která je zakotvená v humanitních, křesťanských hodnotách. Tuto vlastnost získala ve své rodině.

ČEŠI KANCLÉŘCE VYTÝKAJÍ JEJÍ POSTOJ K MIGRACI

Pociťují Němci lítost, že končí etapa takové osobnosti? Jaké pověsti se těší u normálních lidí a jak ji hodnotíte vy osobně?

Angela Merkelová si získala velký respekt veřejnosti, a to i u lidí, kteří vůbec nepatří ke tradičním příznivcům její strany CDU/CSU. Straničtí kolegové ji často kritizovali, že se příliš vzdaluje od konzervativně-pravicového křídla partaje, například v postoji v migrační krizi. Zároveň má mnoho lidí pocit, že se klíčové změny či reformy příliš oddálily a už si přejí změnu. A to v podobě nových politiků, od nichž veřejnost žádá nový přístup k zásadním politickým tématům. Na mě osobně udělala velký dojem její schopnost ustát kritiku, a to jak ze strany médií, tak i spolustraníků. Vždy na mě působila tak, že nepotřebuje získat popularitu za každou cenu. Jak už jste sám správně zmínil, její éra byla doprovázená velkými krizemi, musela čelit řadě mezinárodním problémům. Myslím si, že ke všem překážkám se ona i její vláda postavila dobře a zvládla je překonat. Musíme si uvědomit, že vše mohlo dopadnout mnohem hůře. Proto je dobré klást si otázku, jak bychom v krizových situacích dopadli, kdybychom měli jinou kancléřku či kanléře?

Přiznám se, že podobný pohled mě nenapadl. Když se 22. listopadu 2005 stala kancléřkou, troufala jste si předpovídat, že její éra potrvá dlouhých šestnáct let?

Už si nevzpomínám, jestli jsem tehdy vůbec něco predikovala. Ale mohu prozradit, že jsem tenkrát její straně nedala svůj hlas a tím pádem jsem nevěřila, že bude kancléřkou šestnáct let. Vždyť profesně přežila sedm českých premiérů. Musím ale říct, že si získala můj velký respekt a považuji ji za velmi dobrou kancléřku, na kterou budou Němci dlouho vzpomínat.

Mnohé experty na ní mimo jiné fascinovalo, jakou uměla udělat v obličeji grimasu, když s někým nesouhlasila. Absolutně se před kamerami nepřetvařovala. Kysele se zatvářila na poznámky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, anebo i na rétoriku ruské hlavy státu Vladimíra Putina. Nepoložila jste si někdy otázku, proč se tak bezprostředně prezentovala i na vrcholné mezinárodní scéně?

Takovou otázku jsem si jistě položila. Domnívám se, že ani intenzivní mediální trénink, kterým projde snad každý politik, nedokáže úplně odstranit veškeré osobní zvyky a zvláštnosti. Co se na diplomatickém poli může zdát neoptimální a nestandardní, budí na druhé straně ale i pocit jisté autenticity.

Viděl jsem na televizních záběrech, jak paní Merkelovou občané zastavili na ulici a poděkovali jí. Pro Čechy, kteří si neváží autorit, byl takový moment z říše sci-fi. Čím si takový obdiv a respekt vybudovala? Člověk by předpokládal, že po 16 letech bude veřejnost sama od sebe žádat změnu.

Respekt, který si vydobyla i u příznivců jiných stran, je i na německé poměry neobvyklý. Ne nadarmo se jí říkalo „Mama Merkel“. Občanům dávala pocit jistoty i v obtížích, chránila je před příliš velkými změnami. Angela Merkelová je výjimečná tím, že budila dojem političky, která při hledání politických řešení a kompromisů potlačila stranou své osobní zájmy a bez problémů své ego upozadila.

Emeritní profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler o ní pro agentury řekl: „Pro Německo to byla šťastná náhoda, protože za složitých podmínek byl právě její zdrženlivý a řekněme typicky ženský vládnoucí styl nehnaný testosteronem pro Německo dobrý.“ Souhlasíte s takovým hodnocením?

Pan profesor se vyjádřil moc hezky. S jeho rétorikou naprosto souzním. Její charakteristiku vystihl naprosto přesně.

Mimochodem Merkelová v roce 1982, kdy jí bylo osmadvacet let, si dodělávala doktorát na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Tady se naučila i trochu česky a hlavně se pokoušela i o uvaření našich typických knedlíků. Jaký má podle vás vztah k Čechům?

Obecně se domnívám, že má k zemím střední a východní Evropy mnohem blíže, než jiní němečtí politici. A to především pro to, že nějakou dobu žila v České republice, ale také je nutné zdůraznit, že její děda byl Polák a sama plynně hovoří rusky. Proto je její náklonnost k zemím bývalého sovětského bloku pochopitelná. I když Angela Merkelová v České republice v důsledku svého postoje k migraci od roku 2016 silně ztratila na popularitě, přesto si myslím, že má zásadně pozitivní vztah k vaší zemi. Česká republika je pro Německo důležitým sousedem a partnerem, což ukázala i srpnová třídenní návštěva Spolkového prezidenta Franka Waltera Steinmeiera v Praze.

Už jste zmínila, že do pocitů občanů východní Evropy se umí vžít ze všech německých politiků nejlépe. K jejímu postoji jistě přispěla i skutečnost, že krátce po jejím narození v Hamburku se rodina na podzim roku 1954 přestěhovala do bývalé NDR, nemyslíte?

Domnívám se, že ano. Každodenní život a zkušenosti se mezi západním a východním Německem přece jen hodně lišily. Tyto získané zkušenosti jsou asi i důvodem, proč se politické názory nad mnohými tématy tak silně liší, jak to můžeme v současnosti pozorovat. O to více je překvapující, že Angela Merkelová orientovala svou politiku tak silně prozápadním směrem, na který kladla důraz. V tomto kontextu je ale nutné dodat, Merkelová se jako dcera faráře pohybovala mezi lidmi, kteří měli kritický postoj k socialistickému režimu.

FAVORITA POŠKOZUJE VYŠETŘOVÁNÍ CELNÍ JEDNOTKY

Přesuňme se do přítomnosti, budoucnosti. Kdo z tria Armin Laschet (CDU/CSU - stranický kolega Merkelové z konzervativní unie), Annalena Baerbocková (Zelení), vicekancléř a spolkový ministr financí Olaf Scholz (Sociální demokrat - SPD) má největší šanci ji v úřadu nahradit?

Jakákoli predikce je velmi obtížná. Před několik dny bych asi tipovala, že k triumfu má nejblíže Olaf Scholz, který se se svou sociálnědemokratickou stranou zvedl jako bájný Fénix z popela. Vyšetřování kolem speciální celní jednotky FIU (Financial Intelligence Unit) jeho spolkového ministerstva financí však Scholzovy šance značně zhoršily. Až donedávna byl opravdu velkým favoritem.

Od Lascheta jako případného kancléře lze očekávat především výraznou podporu německému průmyslu tak, aby posílil svoji mezinárodní konkurenční schopnost a také vytvářel dostatek pracovních míst. Otázku zaměstnanosti považuje za mimořádně důležitou. Mohou Němci na takový program slyšet? Na druhou stranu proslul svým liberálním přístupem a přátelskými vztahy s přistěhovaleckou komunitou, proto mu také kritici říkali „turecký Armin“, což může být pro něho z pohledu radikálnějších voličů přitěžující. Nemyslíte?

Konkurenceschopnost německého průmyslu je velmi silné téma, jelikož právě změny v klíčovém automobilovém průmyslu vyvolávají velké obavy. Jeho postoj k otázkám kolem migrace a integrace přistěhovalců mu jistě mohou ubrat hlasy voličů z pravicového kraje CDU. Osobně si ale myslím, že jeho strana voliče s radikálnějšími pravicovými postoji ztratila již dávno, a to jak během migrační krize, tak i v průběhu pandemie. Na druhé straně může získat právě i hlasy občanů s migračním pozadím. Právě přistěhovalecká komunita, mezi kterou je velké množství malých a středních podnikatelů, sdílí spíše konzervativní hodnoty.

Laschetův přítel Cem Özdemir, poslanec za Zelené a jejich bývalý předseda, o něm v německém tisku prohlásil: „Laschet je lidový politik skrznaskrz. Jako hluboce věřící katolík má silné sociální cítění.“ Jsou tato slova pravdivá?

Nedokážu posoudit, zda tato rétorika odpovídá přesně realitě. Považuji ale za pozitivní, když politici pěstuji přátelství napříč politickým spektrem.

Ambiciózní Annalena Baerbocková, matka dvou dcer, chce prosazovat především modernizaci německého průmyslu. Podle ní musí být klimaticky neutrální, tedy snížit emise téměř na nulu. Zároveň ale Zelení také hodlají snižovat státní zadlužení a z tohoto důvodu nepovažují snahu některých stran zmírňovat daňovou zátěž za správnou cestu. Nemyslíte si, že taková vize ji může silně poškodit? Každý občan na světě chce přece mít co nejnižší daně?

Změna klimatu, jak už jsem naznačila, je jedním z velkých témat těchto voleb, jistě i nejsložitějším kvůli komplexním globálním souvislostem. Věřím, že ti, kteří jsou přesvědčení o nutnosti změny, jsou ochotní za ni něco obětovat, ať už z hlediska finančního, anebo se prostě zřeknou svého pohodlí. Modernizace průmyslu může koneckonců i stimulovat inovace, dlouhodobě snížit náklady a přispět ke konkurenceschopnosti průmyslu. A právě modernizace německého průmyslu, ale i jiných oblastí jako dopravy, bydlení a podobně, jistě polarizuje. Zajímavé bude, do jaké míry se povede Zeleným oslovit třeba i voliče žijící na venkově, pro které odvrat od energeticky náročné dopravy nebo bydlení je mnohem složitější.

Olaf Scholz se dost těší přízni voličů, i když jeho pozici může ztížit vyšetřování kolem speciální celní jednotky FIU. Jako spolkový ministr financí ale ustál koronavirovou krizi a osvědčil se jako pomocník v nouzi, neboť předtím měl přebytkový rozpočet. Pokud by se stal spolkovým kancléřem, prosazoval by mimo jiné vyšší zdanění firem s odůvodněním, že je nutné splácet obrovské dluhy, které stát během pandemie nadělal. Jak si vysvětlujete, že muž, který má pověst nudného politika díky svým rozvleklým projevům, vyletěl najednou tak nahoru? „Scholz vystupuje jako seriózní politik, klidná síla. Někdo, kdo vlastně není nijak vzrušující, nakonec ale všechno zařídí,“ řekl pro Aktuálně.cz Jakub Eberle, výzkumník z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Je tento příměr správně vystihující?

Souhlasím. Výběr kandidáta byl v případě křesťanských demokratů nelehkým procesem, strana působila nejednotně. Kandidátka Zelených Annalena Baerbocková byla po počáteční euforii poškozená odhalením nejasností kolem jejího životopisu a nepovedenými mediálními vystoupeními. V této situaci asi mnoho voličů ocenilo jistotu, klid i profesionalitu, kterou vyzařuje Olaf Scholz. Nyní se však zdá, že ani Olaf Scholz nemusí jít do volebního víkendu s čistým štítem. Zmíněné vyšetřování jej dost poškozuje.

DO VYJEDNÁVÁNÍ O KOALICI MŮŽE PROMLUVIT I HRÁČ FDP

Čím Scholz postavil  SPD, nejstarší stranu Německa, podle vás na nohy? Vždyť ještě nedávno byli sociální demokraté na odpis. Po velkém množství porážek se partaj dostala do hluboké vnitrostranické krize, která ohrožovala i vládu kancléřky Angely Merkelové. Kvůli porážkám totiž část sociálních demokratů chtěla z vládní koalice odejít, nyní před nadcházejícími parlamentními volbami se situace zcela mění.

Vzestup SPD překvapil asi všechny, včetně stranu samotnou. Nedávno se opravdu zdálo, že úspěchy vládní koalice jsou vnímány hlavně jako úspěchy většího koaličního partnera. V krátkodobým horizontech, tedy během týdnů před volbami, síla SPD otupila a zastínila ostatní velké strany.  Myslím si, že SPD může dlouhodobě posílit na základě témat ohledně sociální spravedlnosti. Rostoucí ceny, hlavně absurdní úroveň cen za bydlení ve městech jsou tématem, které pohne mnoha lidmi. K takovým otázkám není téměř nikdo lhostejný.

Fascinovalo mě, jak v červenci, kdy se konala v italských Benátkách schůzka ministrů financí ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, skupiny G20, tak jej novináři odchytili u hotelového mola a po vystoupení z člunu jim tři hodiny odpovídal na dotazy. Týdeník Spiegel letní scénu popsal následovně.  „Ani jednou mu nic neujelo, ustál všechny útoky, byl naprosto informovaný. To známe od Merkelové.“ Je opravdu tak trpělivý a připravený, jak se jeví?

Dovedu Olafa Scholze posoudit jen na základě toho, co čtu, vidím a slyším o něm v mediích. Vystupuje velmi profesionálně, má takový ten poněkud chladný hanseatický šarm. Jako ministr financí byl docela úspěšný. Takže v trpělivosti a připravenosti bych problém neviděla. Spíše se ptám, jestli by také dokázal iniciovat reformy, které jsou bezesporu nutné, a nadchnou lidi.

Vím, že je těžké předpovídat, co se bude po volbách odehrávat. Jak je ale reálné, že by se SPD a Zelení mohli po volbách spojit proti CDU? Scholz si s Baerbockovou totiž v nedělní poslední společné předvolební debatě náramně notovali a oba společně před kamerami kritizovali volební program Laschetovy unie.

Stejně jako po českých volbách bych ani po německých neočekávala žádná rychlá a jednoduchá koaliční jednání. Podle aktuálních prognóz by jen pokračování dosavadní velké koalice CDU/CSU s SPD umožnila dvojkoalici. SPD a Zelení pravděpodobně spolu nedosáhnou absolutní většinu. Neměli bychom proto zapomenout čtvrtého partnera ve hře o koalici. Jedná se o FDP (Svobodná demokratická strana - Freie Demokratische Partei), která může získat více než deset procent hlasů.

Koho vy osobně si přejete v úřadu kancléře či kancléřky Spolkové republiky Německo?

V letošních volbách je opravdu těžké říci, koho podpořit. Hlavně si přeji, aby vznikla stabilní koalice, která bude svůj čas a energii věnovat velkým politickým výzvám. Vím jistě, že půjdu v neděli do volební místnosti, ale pořád nejsem si úplně jistá, kterému kandidátovi a které straně dám svůj hlas. Rozhodnu se spíše podle programu stran, než na základě osobností kandidátů usilujících o post kancléře.

Související

Golda Meirová Rozhovor

Před 55 lety vedla Izrael poprvé žena. Meirová paradoxně slavila úspěchy spíše v zahraničí, upozorňuje Zouplna

Golda Meirová, první a prozatím poslední premiérka Izraele, nastoupila do čela vlády před 55 lety, 17. března 1969. Přestože izraelská politická scéna ženám ve vysokých funkcích nikdy nepřála, Meirová byla kompromisním kandidátem, který garantoval kontinuitu a stabilitu, vysvětluje Jan Zouplna v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní dějiny Blízkého východu, který působí na Orientálním ústavu Akademie věd, také připomíná, že situace byla pro Meirovou nezáviděníhodná, ostatně po dlouhou dobu byla považována za úspěšnou spíše v zahraničí než doma. Dodává, že šlo také o posledního izraelského politika, který dokázal zastávat velmi nekompromisní pozice v izraelsko-arabském konfliktu, aniž by ztratil sympatie západní veřejnosti. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

rozhovor Volby v Německu Veronika Hofingerová

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 23 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Severokorejci opět provokují sousedy. Odpálili několik raket do moře

Severokorejská diktatura v pondělí odpálila několik raket krátkého doletu, informoval o tom její jižní soused. Podle agentury Reuters se jednalo o první takový test po dvou měsících, Soul a Tokyo podrobily Pchjongjang ostré kritice. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy