Macron jako druhá Le Penová? Ve Francii se děje něco podivného

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v poslední době chová velmi podivně. Po odmítnutí přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií si nebral servítky ani směrem k NATO, která se podle něj nachází ve stavu mozkové mrtvice. Důvody, proč se začíná pomalu a jistě přecházet na politiku Marine Le Penové zanalyzoval server Politico.eu.

Macron svojí kampaň a následnou politiku zakládal na panevropanismu a globalizaci na rozdíl od své soupeřky Le Penové, která slibovala ekonomický protekcionismus, referendum o vystoupení z EU a návrat k původní francouzské měně. To je teď ale v přímém rozporu s odmítnutím přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. Chce snad hodit západobalkánské země přes palubu a dát je na stříbrném podnosu Rusům a Číňanům? Nebylo by to poprvé, co Francie někoho zradila - viz Mnichov.

Nejmladší francouzský prezident se také profiloval jako zastánce liberální demokracie. Dnes jej můžeme spatřit v blízkosti maďarského autoritářského premiéra Viktora Orbána, s nímž údajně znovu navázal přátelské vztahy. Macron chce rovněž také navázat nové diplomatické vztahy s Ruskem. "Ach jo! "Měly jsme volit Le Penovou. Vyšlo by to nastejno, ale aspoň bychom měli za prezidentku ženu," to by teď mohlo napadnout nejednu feministku.

Obrat o 180 stupňů překvapuje čím dál víc evropských lídrů, kterým nejde do hlavy, co Macron svým počínáním sleduje. Zatím jde jenom o maličkosti. Někteří si myslí, že pouze experimentuje, a že se časem vrátí k původním hodnotám. Možná, že se na sebe skutečně jenom snaží upoutat pozornost. Prostě být něčím zajímavý. Jít proti proudu. Nebylo by to poprvé ani naposled, co politici neplní své předvolební sliby.

Je Macron islamofob? Stává se z něj Le Penová?

Co se týče Macronova odmítavého stanoviska k rozšíření EU o Západní Balkán, tak to odůvodnil potřebou revize dosavadních přístupových dohod. Jak konkrétně by si jí představoval, už neuvedl. Zástupci severomakedonské a albánské diplomacie mají podezření, že skutečnou příčinou jeho přístupu k jejich potenciálnímu vstupu do EU je islám. Albánie a Severní Makedonie mají jednu z nejpočetnějších muslimských menšin.

Francie se zřejmě obává případného vstupu těchto zemí do Schengenského prostoru. Sama si už jednou prošla výjimečným stavem. Macron si zřejmě uvědomuje vážnost situace a začíná pomalu a jistě přebírat politiku své sokyně v prezidentských volbách Marine Le Penové, byť elegantněji. Jako by se začínalo ukazovat, že ti extremisté přeci jenom měli v lecčems pravdu. Už v nizozemských parlamentních volbách přebíraly demokratické strany částečně jejich agendu.

Pokud jde o NATO, tak tam Macron nejvíc kritizuje turecké členství. V rozhovoru pro britský deník The Economis uvedl, že nevidí důvod, proč by Francie v souladu s Článkem 5 Smlouvy o NATO měl bránit Turecko, které je poslední dobou předmětem ostré mezinárodní kritiky, zvlášť za svůj postup vůči Kurdům. Dalo by se tedy polemizovat o určité legitimitě jeho výroků.

Dalo by se tedy říci, že určitá střízlivost směrem k rozšiřování EU o Západní Balkán a NATO je na místě, a že se z Macrona rozhodně nestává Le Penová v mužském vydání, nýbrž pragmatik. Největší záhadou je však jeho vstřícnost vůči Rusku. Vždyť i tam jsou podobně jako v Turecku porušována lidská práva. A což teprv anexe Krymu a vůbec agresivní politika vůči Ukrajině. Jediná teorie, která se nabízí, je snaha o vytvoření přátelské aliance mezi EU a největší zemí na světě, která by dokázala čelit ekonomicky rostoucí Číně.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie EU (Evropská unie) islám

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

včera

včera

včera

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy