Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země.
Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.
Maďarsko a Polsko blokují schválení historicky největšího balíku společných peněz EU o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.
Unijní činitelé i diplomaté už několik dní vymýšlejí řešení, které by rebelující země uspokojilo. Možný obrat v polské pozici naznačil ve čtvrtek vicepremiér Jaroslaw Gowin, podle něhož by Varšava mohla veto stáhnout výměnou za "vysvětlující prohlášení", které by jako doplněk rozpočtové podmínky schválili lídři na summitu. Premiér Mateusz Morawiecki však dnes novinářům řekl, že polské veto trvá. Podobně se vyjádřil i jeho maďarský kolega Viktor Orbán.
"Pro nás je tohle řešení, doplnit nějaké prohlášení, které je jako usmolená poznámka na kousku papíru, nepřijatelné," řekl Orbán maďarskému rozhlasu.
Další státy v čele s Francií či jihoevropskými zeměmi naproti tomu stále vážněji zvažují možnost, že pokud se nepodaří Orbána a Morawieckého přesvědčit na summitu, vytvoří krizový fond pouze pro 25 zemí. "Vycházíme z toho, že tyto členské státy jasně vědí, že budeme pokračovat bez nich," řekl dnes k možnosti Maďarsko a Polsko vynechat eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Podle diplomatů trvající pat ohrožuje shodu na zpřísnění emisních cílů EU k roku 2030, kterou měli lídři stvrdit na summitu. Některé země z východního křídla unie včetně právě Polska, Maďarska či Česka, však chtějí jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné kasy dostane výměnou za zavření uhelných elektráren.
"Je mým cílem dosáhnout shodu příští týden na summitu, proto budeme muset v příštích dnech pokračovat (v jednáních) s plným úsilím," prohlásil dnes předseda Evropské rady Charles Michel s tím, že nové limity zatím nejsou připraveny podpořit všechny členské státy.
Komise v září navrhla, aby EU do roku 2030 omezila emise skleníkových plynů proti hodnotám z roku 1990 nejméně o 55 procent. Dosavadní závazek počítal se čtyřicetiprocentním omezením. Podle některých diplomatů je přitom nepravděpodobné, že by se na summitu podařilo nalézt shodu na novém klimatickém cíli bez odblokování unijních peněz.
"Pro Michela to bude ´buď a nebo´. Když neuspěje s rozpočtem, sotva všechny přesvědčí, aby se draze zbavovali uhlí," řekl ČTK diplomatický zdroj.
Český premiér Andrej Babiš v úterý po videokonferenci s Michelem uvedl, že je Praha ochotna nový závazek podpořit, pokud summit zohlední mimo jiné požadavek takzvané technologické neutrality. Ten by Česku umožnil podporovat nahrazování odstavovaných uhelných elektráren jadernou energií.
Související
Čech prosazuje v Bruselu návrh, který by mohl přitížit Ukrajině
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
EU (Evropská unie) , rozpočet , Summit EU , Viktor Orbán , Maďarsko , Polsko , Charles Michel
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 15 minutami
Lavrov odhalil podlost Ruska. Teď chtějí Charkov, kvůli pohybující se „sanitární zóně“
před 32 minutami
Čech prosazuje v Bruselu návrh, který by mohl přitížit Ukrajině
Aktualizováno před 1 hodinou
Čaputová pochválila Slováky za sbírku na munici pro ukrajinskou armádu
před 1 hodinou
Smrtící útok medvěda na Slovensku. V blízkosti lidí napadl býka
před 2 hodinami
Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité
před 2 hodinami
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
před 3 hodinami
Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste
před 3 hodinami
Napadení v ubytovně v Praze. Cizinec utrpěl zranění, případ šetří policie
před 4 hodinami
Zimní počasí pokračuje. V noci bude mrznout, sněžení se přesune do Beskyd
před 4 hodinami
Na Ukrajině zahynul ruský válečný reportér deníku Izvestija
před 4 hodinami
Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu
před 5 hodinami
USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku
před 6 hodinami
Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují
před 7 hodinami
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
před 7 hodinami
VIDEO: Tragédie u soudu s Trumpem. Muž se zapálil, incident vysílala CNN
před 8 hodinami
Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem
před 9 hodinami
Počasí: Zima udeřila v plné síle. Na Šumavě spadlo přes 20 centimetrů sněhu
před 10 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu zimu. Místy napadne sníh
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.
Zdroj: Libor Novák